Strašení globálním oteplováním je absurdní, dokazuje environmentalista

Zajímavým příspěvkem k diskusím o globálním oteplování bylo 25. února slyšení environmentalisty Patricka Moorea, spoluzakladatele Greenpeace, před výborem amerického Senátu. Moore napadl základní tezi, že globální oteplování akcelerovala lidská aktivita i to, že by růst teplot ohrožoval civilizaci a život samotný.

Strašení globálním oteplováním je absurdní, dokazuje environmentalista

Žijeme nyní v neobvykle chladné periodě v dějinách života na Zemi

Podle Moora neexistuje žádný vědecký důkaz, že lidské emise oxidu uhličitého (CO2) jsou dominantní příčinou mírného oteplování zemské atmosféry během posledních 100 let. 

Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) přitom opakovaně tvrdí, že je „velmi pravděpodobné“, že právě vliv člověka je dominantní příčinou pozorovaného oteplování od poloviny 20. století. A většina odborníků podle médií s tezí člověkem spuštěné globální změny klimatu souhlasí.

"Velmi pravděpodobné" není podle Moora vědecký termín, ale soud, ačkoli IPCC pak definuje "velmi pravděpodobné" jako 95-100% pravděpodobnost. „Tato čísla nejsou výsledkem nějakého matematického výpočtu nebo statistické analýzy,“ zdůrazňuje Moore. Alarmisté mezi klimatology se sice odkazují na sofistikované počítačové modely, ale ty to prý potvrzovat nemohou.

Patrick Moore

„Nefungují jako křišťálové koule, neodhalí budoucnost,“ uvedl Moore s odkazem na doktora Freeman Dysona z Princeton Institute, který (přestože sám věří v lidský příspěvek ke globálnímu oteplování) upozorňuje, že počítačové modely mají příliš vysokou chybovost a jsou vůči budoucnosti platné jako "házení kostkami nebo modlení".

Mnohem spolehlivější jsou z vědeckého hlediska dějiny klimatu. Před 500 milióny let, kdy se vyvinuly první živé organismy, byl obsah CO2 více než 10krát vyšší než dnes, ale život přesto vzkvétal. O 50 miliónů let později nastala doba ledová, a koncentrace CO2 byl stále 10krát vyšší než je dnes. Přibližně stejná úroveň obsahu koncentrace se objevila jak během teplého období, tak éry zalednění. Žádná průmyslová produkce přitom neexistovala.

Žijeme na konci chladného období

Současné klima s globální průměrnou teplotou kolem 14,5 stupně, odpovídá zmíněnému chladnějšímu období během pleistocénu. Tato teplota je blíž průměrné hodnotě během maximálního zalednění, kdy činila 12 °C . Naopak nejvyšší průměrná teplota na Zemi dosahoval 22 °C - celá planeta měla subtropické a tropické klima bez ledové pokrývky. V posledním teplejším období byla například kompletně zalesněna kanadská Arktida.

„Žijeme nyní v neobvykle chladné periodě v dějinách života na Zemi, a není důvod se domnívat, že teplejší podnebí by bylo nějak nevýhodné pro lidi a většinu dalších druhů. Naopak existuje dostatek důvodů proč se domnívat, že ochlazení by mělo katastrofální následky pro lidskou civilizaci,“ zdůraznil Moore.

Podle něj však jsou důležité nejen údaje o dávné klimatické minulosti Země, ale i nejčastěji propíraná data za posledních 130 let, která využívá i IPCC k tomu, aby doložil vliv rozvoje lidské průmyslové civilizace. Dominantní vliv lidstva se projevuje údajně od poloviny 20. století. Nicméně v letech 1910–1940 vzrostla globální průměrná teplota o 0,5 °C . Následovala přibližně 30letá pauza, kterou vystřídalo opět stoupání globálních průměrných teplot o 0,57 °C  mezi lety 1970–2000 . Přes výkyvy v počasí, globální průměrné teploty nerostly, spíše byl zaznamenán pokles.

Růst teplot je pro lidstvo naopak lepší

Proč se tedy IPCC se domnívá, že prakticky identický nárůst teploty po roce 1950 je způsoben především "vlivem člověka ", když to nemá vysvětlení pro téměř totožný nárůst mezi lety 1910 až 1940?

„Je důležité si uvědomit, tváří v tvář strašícím předpovědím o zvýšení o 2 °C v globální průměrné teploty, že lidé jsou na základě společné kolébky tropickým druhem. Vyvinuli jsme se na rovníku v prostředí, kde neexistovalo mrazivé počasí. Jediné důvody, proč můžeme přežít současné chladné podnebí jsou oheň, oblečení a bydlení,“ upozorňuje Moore a dodává: "Dalo by se říci, že mráz a led jsou nepřátelé života, s výjimkou relativně malého počtu druhů, které se vyvinuly, aby se přizpůsobily teplotám pod bodem mrazu během pleistocénu." Je proto "velmi pravděpodobné ", že teplejší teploty než dnes by byly mnohem lepší.

Vědci neumí spolehlivě určit další vývoj klimatu - ani na základě vývoje v minulosti. Co víme podle Moorea s jistotou - až "extrémní " - je, že klima se neustále mění, a že nejsme schopni s naší omezenou znalostí předpovědět, jakým způsobem to bude dál.

Patrick Moore (* 1947) je kanadský ochránce životního prostředí, spoluzakladatel Greenpeace, s níž se později rozešel, zastánce trvale udržitelného rozvoje a jaderné energetiky. Je zakladatelem poradenské firmy Greenspirit Strategies, kterou řídí. O svém rozchodu s Greenpeace uvedl: „Nedokázal jsem se ztotožnit se stále silnější snahou o odmítnutí udržitelného rozvoje a konsenzuální politiky ve prospěch neustálých konfrontací a narůstajícího extremismu.“ Kromě dogmatismu a ideologické orientaci na levici se hnutí podle něj začalo zaměřovat spíš na mediální prezentaci svých aktivit než na skutečné řešení problémů životního prostředí.

 

Mohlo by vás také zajímat

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.