Švába nezabijete ani useknutím hlavy. Dál žije tělo i hlavička. Proč?

O švábech se říká, že přežijí prakticky všechno – prý i to, když se jim usekne hlava. Na tento mýtus si posvítil magazín Scientific American. A ukázalo se, že pověra má pravdu. Jak jen je to možné?

Zdroj: archiv

Časopis oslovil několik vědců, kteří vysvětlili a popsali neuvěřitelné schopnosti švábů - dokážou přežít nejen useknutí hlavy, ale i jadernou válku. Nejprve je však nutné vysvětlit, proč my lidé bez hlavy žít nedokážeme. Useknutí hlavy u člověka vede k extrémní ztrátě krve a poklesu krevního tlaku, takž k srdci se nedostane dost kyslíku. Vykrvácíte k smrti. Navíc lidé dýchají pomocí nosu a úst, které jsou na hlavě – a jejich ovládání má na starost mozek, který je také v hlavě. Další příčinou smrti je to, že bez hlavy člověk nemůže přijímat potravu, tudíž by zemřel hlady. A to ani nemluvě o tom, že jen na hlavě máme všechny smyslové orgány s výjimkou hmatu…

U švábů jen to úplně jinak, popsal pro Scientific American entomolog Joseph Kunkel, který se na výzkum švábů specializuje. Bez hlavy mohou švábi žít poměrně v pohodě až několik týdnů. Švábi totiž nemají krevní tlak podobný tomu lidskému. „V jejich těle nenajdete takové krevní řečiště, jaké znáte. Švábi mají otevřený systém, v němž je mnohem menší tlak,“ popisuje Kunkel.

Šváb je poučné zvíře

To znamená, že když jim useknete hlavu, jejich krk se zatáhne a pak nedojde k žádnému nekontrolovanému krvácení. Bezhlaví švábi neřeší ani problém s dýcháním; kyslík se do jejich těla totiž nedostává ústy nebo nosem, ale průduchy v každé části těla. Přijde-li tedy šváb o průduchy na hlavě, má na těle ještě spoustu dalších. A ještě jedna evoluční výhoda je na straně švábů - distribuci kyslíku v těle nekontroluje jejich mozek a krev ho nerozvádí po těle. O to se starají přímo průduchy – kyslík se z nich po těle rozvádí zvláštními trubicemi. Kunkel popisuje, co se musí stát, aby šváb definitivně odebral do neživota: “Dokud ho něco nesežere, tak šváb žije. Nějak si zaleze a nic nedělá. Ale žije. Většinou ho však v takovém stavu nakazí nějaká bakterie nebo virus – a pak zemře…“

Entomolog Christopher Tipping z Delaware Valley College v Doylestown připravil o hlavu už desítky švábů amerických. Pak je velice opatrně studoval pod mikroskopem. Výsledek? „Ránu jsme zatáhli pomocí vosku. Pár bezhlavých švábů nám tak vydržel naživu několik týdnů.“ Hodně tomu pomáhá, že hmyz má po celém těle svazky nervové tkáně zodpovědné za základní reflexy; může tak stále i bez mozku dělat jednoduché pohyby – běhat, vstávat a reagovat na vnější podněty.

Švábí hlava bez tělíčka a tělíčko bez hlavy 

Ještě děsivější je, že po stětí žije dál i useknutá hlava. „Několik hodin vesele pohybuje tykadly, dokud jí nedojde energie,“ popisuje Kunkel. Pokud by jí někdo zajistil vnější příjem potravy, mohla by vydržet ještě déle… Problém je, že švábi zapojují do vnímání informací všechny části těla – jakmile o nějakou přijdou, nejsou přes svou fantastickou paměť schopní naučit se nic nového. Potvrdil to například výzkum neurovědce Nicka Strausfelda z University of Arizona.

FOTO: Thinkstock 

Související články