Švédské drancování Prahy

Jsou necelé tři hodiny po půlnoci 26. července 1648. Skupina švédských vojáků se neslyšně pohybuje tmou a proniká dírou v hradčanském opevnění za hradby. Nic netušící strážní u Strahovské brány se následně hroutí mrtví k zemi. Ta se vzápětí otvírá a další Švédové se hrnou dovnitř, aby bleskově obsadili Pražský hrad, Hradčany a Malou Stranu.

Švédské drancování Prahy

Švédové by asi jen velmi těžko pronikli do Prahy takovýmto způsobem, nebýt zrady jistého Arnošta Ottowalského. Bývalý císařský důstojník v sobě dusil zášť kvůli podle něj nedostatečnému odškodnění za invaliditu, a proto nabídl své služby nepříteli. V Chebu se s ním seznámil švédský generál Hans Christoff Königsmarck a dozvěděl se od něj, jak zdolat pražské opevnění přes pobořené místo v hradební zdi za kapucínským klášterem na Břevnově. Dlužno dodat, že městské opevnění bylo na mnoha místech značně poškozeno a na opravě se pracovalo.

Z Chebu přes Plzeň se zhruba 2500 švédským vojákům podařilo do hlavního města Království českého proniknout za pět dnů. Ve dne se snažili skrývat v lesích, přesouvali se pouze v noci. Pokud je někdo přeci jen spatřil, mohl hovořit o štěstí, když skončil pouze v zajetí. Jakmile se Švédové dostali do Prahy, nelenili a začali okamžitě s drancováním a rabováním ve velkém. Do zajetí padli mnozí rozespalí šlechtici z malostranských paláců, kteří se museli za obrovské sumy vykoupit. Tato skutečnost nicméně zachránila pravobřežní Staré a Nové Město pražské, kde tamní posádka získala drahocenný čas na zformování obrany. Její řady záhy posilovaly dobrovolnické oddíly studentů, pivovarníků, řezníků, osob duchovního stavu a dokonce i Židů. Na Staroměstské mostecké věži spustili obránci železnou mříž, čímž Švédům odřízli cestu přes dnešní Karlův most.

Na konci července se před Prahou rozložila švédská armáda generála Arvida Wittenberga. Intenzivní dělostřelecké palbě ale městské opevnění odolalo. Vybrané švédské oddíly pak podnikaly válečné operace po Čechách, během nichž byl dobyt Tábor, Český Krumlov a Děčín, čímž se Švédům otevřela pro zásobování cesta po Labi. Relativně klidnějšího období využili Pražané k tomu, aby se zásobili proviantem a dále urychleně zpevňovali městské valy.

Boj na život a na smrt

Intenzivní boje se rozhořely od počátku října, kdy k Praze dorazil vrchní velitel švédských vojsk Karel Gustav Falcký, který později usedne na švédský trůn jako Karel X. Gustav. Město se dostalo do pevného sevření a těžké dělostřelecké palby. Švédské jednotky částečně pronikly na několika místech skrz průlomy v hradbách do města, ale vždy se je nakonec podařilo v krvavých řežích odrazit. Obránci Prahy prokazovali jako jeden muž nezměrnou odvahu a hrdinství.

Na jednom z vyobrazení je zachycen jezuitský profesor Jiří Plachý s krucifixem v ruce a obklopený studenty, kteří neohroženě čelí švédskému výpadu. Plán útočníků přeplout na několika lodích Vltavu překazili podolští voraři. Praha s vypětím všech sil odolávala do 31. října, kdy přišla zpráva, že třicetiletá válka už před týdnem skončila podepsáním vestfálského míru. První listopadový den se Švédové začali od pravého břehu stahovat. Příměří mezi oběma stranami bylo stvrzeno podpisem na konci listopadu, město však švédské jednotky opustily až na podzim příštího roku. Hrdinství obránců ocenil císař Ferdinand III. povýšením mnoha měšťanů do rytířského stavu a až do roku 1918 ho připomínal Mariánský sloup na Staroměstském náměstí.

Poničená a vybrakovaná Praha ale působila žalostným dojmem. Königsmarck se nechal slyšet, že odtud se jim toho podařilo sebrat víc než za celou dobu třicetileté války. Švédové zabavili strahovskou a rožmberskou knihovnu s mnoha cennými kodexy (Codex gigas neboli Ďáblova bible či Codex Argenteus) a z Pražské hradu odnesli to, co ještě zbylo ze sbírek císaře Rudolfa II. Všechny obrazy, sochy, porcelán, koberce, zbraně a další drahocenné předměty prohlásil Königsmarck za státní kořist a urychleně vše poslal na speciálních vorech po Vltavě a Labi do Hamburku a odtud dále loděmi do Stockholmu. Dodnes nebyly tyto cennosti nevyčíslitelné hodnoty, nacházející se nejen ve Švédsku, ale třeba i ve Vatikánu, vráceny.

Pavlína Pitrová

 

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.