Svět se ocitl na hraně zničení. Jak se s tím vyrovnat?

Každý to tuší, ale jen málokdo to dokáže pojmenovat a přesně popsat. Geolog Václav Cílek to umí.

Svět se ocitl na hraně zničení. Jak se s tím vyrovnat?

Na konferenci GIS vystoupil kromě jiných známých řečníků také geolog Václav Cílek.Se světem se evidentně něco děje, tvrdí Václav Cílek. A děje se s ním rovnou více věcí současně. Vědci to nazývají slovem synergie. Svět je natolik složité místo, že vystopovat jedinou příčinu změn, které se v této době odehrávají, není možné.

Václav Cílek vidí změny ve třech nejdůležitějších vrstvách. Každá má jiný čas, jinou sílu.

1) Životní prostředí a klimatické změny. Tyto dlouhodobé změny se odehrávají v měřítku 30–40 let

2) Energie a potraviny. Základní potřeby, bez nichž se neobejdeme, dnes dost podceňujeme. Přitom se bez nich neobejdeme.

3) Každodenní politické a ekonomické zprávy. Mají na chod světa zásadní rozdíl.

Jak se dívat na svět?

Většina moderních ekonomů se snaží dívat na svět jen podle událostí v době po II. světové válce, zákonitě jim ale vychází data, která se v delším historickém horizontu jeví nesmyslně. Václav Cílek popsal, jak vypadaly krize podle historických ekonomů v průběhu celých staletí. Evropu postihlo 66 krizí za posledních 200 let. Průměrná ekonomická krize v Evropě trvá 30 let – co se děje teď, neodezní za rok nebo dva; tento proces tady vydrží po většinu našich životů. Během průměrné krize vzroste nezaměstnanost o 6–7 let. Lépe jsou na tom chudé země, kde lidé musí pracovat, aby neumřeli hlady – tam se relativně brzy stabilizuje., rozvinuté ekonomiky jsou na tom mnohem hůře. Ceny nemovitostí padají asi o 35 procent, dluh naopak stoupá o 85 procent HDP. Naopak HDP roste u moderních ekonomik – mají dostatek financí, aby se modernizovaly.

RNDr. Václav Cílek, CSc. (* 5. listopadu 1955, Brno-Židenice) je český geolog, klimatolog, spisovatel, filosof, překladatel taoistických a zenových textů a popularizátor vědy. Spolupracoval na zhruba třiceti knižních titulech, své texty publikuje v řadě časopisů.

Období 1950–2010 je nejextrémnější případ skoku lidstva za celou jeho existenci. Pokud krize srazí civilizaci o něco níže, pak je to vlastně návrat do normálu. Například řada nomádských kultur je založena na tom, že vlastní co nejméně věcí – díky tomu je většina vybavení tak dokonalá, že vydrží celé generace. Cílek to popsal na vlastní zkušenosti: “Teď jsem se vrátil ze Súdánu, kde není elektřina. Když jsme ji nutně potřebovali, tak nám posloužil generátor, ale museli jsme šetřit. Po pár dnech si člověk uvědomí, že ty dvě hodiny denně s elektřinou mu vlastně úplně stačí na všechno, co je třeba.“

Co se děje s klimatem?

Zdá se, že za oteplování světa opravdu mohou skleníkové plyny. Pro větší část 20. století stále ještě byly přírodní mechanismy silnější než činnost člověka. Především tzv. arktická oscilace má na globální podnebí obrovský vliv. Nejhorší podle Cílka je, že k těmto teoriím pořád není dost studií, které by je potvrzovaly nebo vyvracely. Ve hře je spousta proměnných, například magnetické záření, síla slunečního záření, stínění kosmického záření a další a další.

Arktická oscilace do značné míry ovlivňuje podnebí na severní polokouli – mění povětrnostní podmínky v polárních oblastech i v nižších zeměpisných šířkách. Záporná fáze cyklu, která velmi výrazně zesílila v prosinci 2009, je spojená s vyšším tlakem vzduchu na pólu a nižším tlakem ve středních zeměpisných šířkách (kolem 45. rovnoběžky).

Vědecká konference GIS Esri každoročně mapuje novinky i poznatky z oboru geoinformatiky. Příkladem může být ochrana vodních zdrojů a ovzduší, mapování a správa biotopů nebo sledování života a migrace zvířat. Nástrojem pro využití možností geoinformatiky v praxi jsou tzv. geografické informační systémy, GIS. S těmi se obvykle setkáváme ve formě webové mapové aplikace. Ty jsou ale jen špičkou ledovce možností, které spolupráce map, vědeckých postupů a počítačů nabízí. Více se dozvíte na stránkách ARCDATA.

Náš svět je velmi nevyrovnaný. Asi od roku 2004 se současně víc ohřívá a současně víc chladí. Častěji k nám proniká extrémně chladný vzduch a zároveň na sever se dostává spousta teplého vzduchu. Důsledkem je dlouhodobě nestabilní počasí – například pro Čínu jsou předpovědi sucho kombinované s povodněmi. Co to podle Cílka znamená pro člověka? „Mohou přicházet potravinové krize. Neúrody budou častější.“

Co se děje s půdou?

Půda je nejcennější komoditou, jakou člověk má. Druhá polovina 20. století na to v opojení průmyslem a obchodem poněkud pozapomněla, ale na začátku 21. století se tato myšlenka vrací mnohem silnější. Mnoho států dnes skupuje půdu v zahraničí, Číňané kupují půdu v Africe, arabští šejkové zase v Kazachstánu. Podle Cílka by v nejbližší době mohly ceny zemědělské půdy vzrůst až desetinásobně.

Česká republika je na tom divně; ceny půdy u nás klesají, zejména proto, že hlavně na Jižní Moravě eroze způsobuje výrazné snižování kvality (a tedy výnosnosti). To by mohlo mít obrovské důsledky – kvalitní půda umožňuje vypěstovat až dvakrát tolik potravin, než neúrodná.

Co se děje s ekonomikou?

Existuje-li něco jako přirozený stav společnosti, musí hospodářství a výkon ekonomiky reálné v budoucnosti klesat. Týká se to především střední třídy a pokles jejích příjmů. Může se to stát buď inflací, anebo tím, že pracovní místa střední třídy jednoduše zaniknou.

Jaká jsou největší rizika naší doby? Znečištění ovzduší? Je to rychlý úbytek fosilních paliv? Nebo spíš globální oteplování Země? Anebo růst počtu obyvatel naší planety? A co třeba vymírání celých živočišných druhů?

Cílek varoval i před zjednodušeným pohledem na dluhy. „Neexistuje nic jako izolovaný dluh. Že má dluh Řecko, se týká nás všech. Asi nevíte, že přibližně čtvrtina financí v důchodových fondech je tvořena právě státními dluhopisy…“ Co s tím? Člověk se bude musel smířit s jednoduchostí a prostotou. A především najít její co nejdůstojnější formu tohoto způsobu života.

Co to udělá s člověkem?

Proti těmto změnám podle Cílka příliš nemá smysl se stavět, je třeba se naučit s nimi žít. V jeho vizi se nacházíme v důležitém přechodném období. Bude chudší a občas turbulentní.I v tom se ale dá najít štěstí. Lidé i státy se budou muset vyrovnat s tím, že bude třeba znovu namixovat globalizační a lokalizační vlivy. Je ale jasné, že s tím, jak se bude změnit svět, bude se měnit i psychika člověka. Jak? To neví nikdo…

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.