Světem se šíří plíseň hubící žáby a jiné obojživelníky

Po světě se šíří jako lesní požár plíseň, která napadá jemnou kůži obojživelníků a ohrožuje tisíce druhů žab, ropuch, čolků a mloků. A k jejímu šíření mohou nevědomky přispívat mimo jiné i horolezci…

Světem se šíří plíseň hubící žáby a jiné obojživelníky

Tým vědců z Kalifornské univerzity, který se soustředil na žáby v horách Sierra Nevada v USA, zjistil, že tato plíseň známá jako Batrachochytrium dendrobatidis (Bd) narušuje přirozenou rovnováhu draslíku a sodíku u napadených živočichů. Obojživelníci začnou být čím dál tím letargičtější a přestanou přijímat potravu, dokud se jim nezastaví srdce, uvedl tým, který svůj výzkum zveřejnil v časopise PLoS ONE. 

Šíření rychlostí blesku

V USA se tato plíseň poprvé začala šířit v Sierra Nevadě v roce 2004. Nejprve onemocnělo jen několik jedinců, ale pak se infekce začala rychle šířit a žáby začaly hromadně hynout. Do roku 2008 poklesla populace žab v této oblasti na pouhou čtvrtinu původního počtu.

Vědci objevili nový druh žáby. Uprostřed New Yorku

Po celé zeměkouli už Bd napadla na 200 druhů obojživelníků, uvedli vědci. V Evropě byla tato plíseň poprvé zaznamenána v roce 1999 ve Španělsku, ale nyní je rozšířena i ve Velké Británii, Itálii, Portugalsku a Švýcarsku. V těchto zemích bylo nakaženo více než 20 druhů obojživelníků.

 

Jak ale může jediná plíseň ohrozit celou třídu zvířat, zvláště pak jednu z těch, které mají mezi pozemními obratlovci nejdelší historii? "Zdá se, že agresivní kmen Bd je hybridem dvou méně nebezpečných forem, které se spojily prostřednictvím obchodu s exotickými žábami," řekl listu Dirk Schmeller z pařížského Národního střediska pro vědecký výzkum.

Co s tím mají společného horolezci?

Schmeller s kolegy testoval různé populace obojživelníků s ohledem na jejich odolnost vůči plísni Bd. "Prakticky všeobecně platí, že nejhůře postižení jsou obojživelníci žijící v nadmořské výšce nad 1 000 metrů," dodal.

V Evropě jsou obojživelníci žijící v nižších nadmořských výškách vůči Bd odolnější, i když sami mohou být přenašečem tohoto plísňového onemocnění. A to je chvíle, kdy do hry vstupují právě horolezci.

Nejsmradlavější žáby světa ukrývají antibiotický poklad

"Zdá se, že lidé chodící po horách, mají obojživelníky ve značné oblibě. Oni nebo například jejich děti mohou zvednout žábu nebo čolka a třeba ji přenést z jednoho rybníčku do druhého – a s ním i plíseň," vysvětlil Schmeller.

 

FOTO: Thinkstock

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.