Světem se šíří plíseň hubící žáby a jiné obojživelníky
Po světě se šíří jako lesní požár plíseň, která napadá jemnou kůži obojživelníků a ohrožuje tisíce druhů žab, ropuch, čolků a mloků. A k jejímu šíření mohou nevědomky přispívat mimo jiné i horolezci…
Tým vědců z Kalifornské univerzity, který se soustředil na žáby v horách Sierra Nevada v USA, zjistil, že tato plíseň známá jako Batrachochytrium dendrobatidis (Bd) narušuje přirozenou rovnováhu draslíku a sodíku u napadených živočichů. Obojživelníci začnou být čím dál tím letargičtější a přestanou přijímat potravu, dokud se jim nezastaví srdce, uvedl tým, který svůj výzkum zveřejnil v časopise PLoS ONE.
Šíření rychlostí blesku
V USA se tato plíseň poprvé začala šířit v Sierra Nevadě v roce 2004. Nejprve onemocnělo jen několik jedinců, ale pak se infekce začala rychle šířit a žáby začaly hromadně hynout. Do roku 2008 poklesla populace žab v této oblasti na pouhou čtvrtinu původního počtu.
Po celé zeměkouli už Bd napadla na 200 druhů obojživelníků, uvedli vědci. V Evropě byla tato plíseň poprvé zaznamenána v roce 1999 ve Španělsku, ale nyní je rozšířena i ve Velké Británii, Itálii, Portugalsku a Švýcarsku. V těchto zemích bylo nakaženo více než 20 druhů obojživelníků.
Jak ale může jediná plíseň ohrozit celou třídu zvířat, zvláště pak jednu z těch, které mají mezi pozemními obratlovci nejdelší historii? "Zdá se, že agresivní kmen Bd je hybridem dvou méně nebezpečných forem, které se spojily prostřednictvím obchodu s exotickými žábami," řekl listu Dirk Schmeller z pařížského Národního střediska pro vědecký výzkum.
Co s tím mají společného horolezci?
Schmeller s kolegy testoval různé populace obojživelníků s ohledem na jejich odolnost vůči plísni Bd. "Prakticky všeobecně platí, že nejhůře postižení jsou obojživelníci žijící v nadmořské výšce nad 1 000 metrů," dodal.
V Evropě jsou obojživelníci žijící v nižších nadmořských výškách vůči Bd odolnější, i když sami mohou být přenašečem tohoto plísňového onemocnění. A to je chvíle, kdy do hry vstupují právě horolezci.
"Zdá se, že lidé chodící po horách, mají obojživelníky ve značné oblibě. Oni nebo například jejich děti mohou zvednout žábu nebo čolka a třeba ji přenést z jednoho rybníčku do druhého – a s ním i plíseň," vysvětlil Schmeller.
FOTO: Thinkstock
