Tajemné obrazce Nazca ve světle nových interpretací: Jsou součástí labyrintu?

Nazcánské obrazce patří k jedné z největších záhad jihoamerické archeologie. Jaký je jejich původ a co znamenají?

V neúrodných pouštních oblastech je tu narýsováno několik stovek geoglyfů (obraz vytvořený na zemském povrchu, pozn. red.) od jednoduchých linií až po složité obrazce. Vědci se léta přou o to, z jakého důvodu geoglyfy vznikly – momentálně se žhavě diskutuje teorie o tom, že alespoň část z nich tvoří jakýsi labyrint.

800 let stará mrtvola peruánské kněžky ukazuje, jakou měly ženy moc

Kultura Nazca se rozvíjela v pouštní oblasti severního peruánského pobřeží Tichého oceánu, zhruba 400 kilometrů jižně od Limy. Časově spadá do tzv. středního horizontu, tzn. zhruba mezi léta 100 př. n. l. a 800 n. l. Zůstala po ní keramika zdobená především geometrickými tvary, textilie (silně ovlivněné sousední, blízce příbuznou kulturou Paracas) a trofejní hlavy, jakož i někdejší hlavní město Cahuachi. 

Záhadné obrazce 

Kolibřík Zdroj: Wikimedia

Nejslavnějším fenoménem spojovaným s touto kulturou jsou však právě obrazce na planině Ingenio. Ty se vytvářely tak, že se odstranila svrchní tmavší červenavá pouštní půda a odkryla se spodní světlá vrstva: vznikla tak asi 30 centimetrů hluboká rýha dobře viditelná i z velké výšky.

Touto technikou se vytvářelo množství tvarů, a to jak jednoduché geometrické útvary jako čáry, čtyřúhelníky, spirály apod., tak komplexní obrazce. V poušti tak můžeme vidět např. obrovského psa, opici, kolibříka nebo pavouka, květiny, stromy apod.

Opice Zdroj: Wikimedia

Důvod, proč geoglyfy vznikaly, je nejasný. Od chvíle, co byly objeveny, vznikaly nejrůznější teorie, které se snažily vysvětlit jejich funkci – někteří vědci poukazovali na vztah k astronomickým fenoménům nebo k vodním zdrojům, jiní zdůrazňovali jejich rituální, náboženský význam. K geoglyfům se pojí i různé divoké spekulace, Erich von Däniken je např. prohlašoval za přistávací dráhy pro mimozemská kosmická plavidla.

Jak fungují optické klamy? Lidé jsou schopni vidět kousek do budoucnosti

Labyrint?

V r. 1984 objevil prof. Clive Ruggles uprostřed planiny složitý, více než 5 kilometrů dlouhý labyrint. Podle svého objevitele je údajně špatně viditelný z výšky a dává smysl pouze tehdy, když se jím přímo fyzicky prochází. Právě to Ruggles velmi zdůrazňuje – že nazcánské linie nebyly určeny k pohledům z výšky (jak tvrdí někteří odborníci, pro něž byly vytvářeny pro oči dávných bohů), ale k tomu, aby se jimi chodilo. Zároveň Ruggles tvrdí, že pravý význam některých linií mohla být jejich vlastní tvorba, ne to, co se s nimi dělo poté, co vznikly. Uprostřed labyrintu se pak nachází pahorek, který byl zřejmě, stejně jako celý labyrint, využíván k náboženským účelům.

Teorie byla publikována v časopise Antiquity, rozsáhleji o objevu informoval portál Sci-News.

 

Úvodní foto: Linie byly objeveny ve 20. letech minulého století a zaznamenala je i NASA (NASA/GSFC/MITI/ERSDAC/JAROS, and U.S./Japan ASTER Science Team)

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

 

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.