Tajemství evoluce: Proč trvá lidským mláďatům tak dlouho než vyrostou?
Samec šimpanze dosáhne v dospělosti stejné váhy jako lidský, ale jejich období růstu je velmi odlišné. V prvním roce váží člověk dvakrát více než šimpanz, ovšem v osmi letech je to právě naopak – opičák je dvakrát těžší než osmileté dítě. A o čtyři roky později, ve věku dvanácti let dosáhne šimpanz své dospělé váhy, tedy o šest let dříve než člověk.
Samec gorily roste také mnohem rychleji – 150kilová gorila váží v pěti letech už 50 kilogramů a během následujících pěti let dosáhne 120 kg. Ačkoli jsou nám primáti vývojově nejblíže, jejich období růstu je podstatně rychlejší. Odpověď se skrývá v lidském mozku.
Mozek dětí potřebuje obrovské množství energie. Od čtyř let až do puberty mladý mozek požírá obrovské množství glukózy. Mozková kůra, jeho největší část, využívá přibližně dvojnásobek množství, které je třeba před čtvrtým rokem života nebo pak později v dospělém věku. A tady se vytváří problém – dětské tělíčko je v porovnání s dospělým třetinové, ovšem jejich mozky jsou velikostně skoro totožné. Tedy mozek dítěte spotřebovává polovinu celkové energie. V tomto období také růst dětí nejvíce zpomalí.
Zajímavé je, že neandrtálci a další lidské druhy měli mozek přibližně stejně velký jako dnešní lidé. Proč tedy vyhinuli? Měli jen smůlu nebo to souvisí s konkurencí našeho druhu? Rostli rychleji než my, což naznačuje, že významnou roli hraje právě vyšší spotřeba energie dětského mozku a tím pádem i zpomalený růst. Počáteční přebytek energie totiž umožňuje vyvíjejícímu se mozku vylepšit konektory mezi neurony mnohem efektivnějším způsobem a tedy lepší kognitivní schopnosti.
Mohlo by vás zajímat:
