Tisíc let nazpátek mají všichni Evropané společné předky

Myšlenka Evropské jednoty dostala nečekanou podporu od genetiků. Analýza DNA podle nové studie ukázala, že všichni dnešní Evropané mají společné předky, kteří žili před 1000 let. Stejně tak logicky samozřejmě dospějeme k závěru, že s větším časovým odstupem sdílí stejné předky celý lidský rod.

Tisíc let nazpátek mají všichni Evropané společné předky

Karel Veliký

Zjištění o příbuznosti Evropanů není tak nové, znalci rodokmenů už dříve tvrdili, že všechna zkoumání rodinných linií v Evropě s pýchou končí u Karla Velikého (742 až 814, na obrázku). Bylo to s trochou nadsázky a bez důkazů. Nyní však jejich závěry potvrzuje studie evolučního biologa Grahama Coopa a genetika Petera Ralpha z University of California v Davisu, kteří svá zjištění zveřejnili v časopise PLoS Biology.

Shodnost sady předků podkládají analýzy genomů 2257 jedinců od Irska po Turecko. S pomocí počítače pak hledali shody v řetězci DNA. Délka shodných sekvencí pak byla použita jako měřítko příbuznosti a zároveň, čím delší řetězec, tím blíže k současnosti předek žil.

"Zjistili jsme, že dvojice moderních Evropanů žijících v sousedících populací má kolem 2 až 12 společných genetických předků v posledních 1500 letech a 100 genetických předků za posledních 1000 let. Tyto počty sice exponenciálně klesají s geografickou vzdáleností, ale protože genetičtí předci představují jen zlomek společných genealogických předků, jednotlivci z opačných konců Evropy mají miliony sdílených, společných genealogických předků za posledních 1000 let," uvádí se ve studii.

 

Genetická příbuznost v Evropě

Vědci byli překvapeni, když zjistili, že dokonce i jednotlivci žijící tak daleko od sebe, jako Británie a Turecko sdílí kus genetického materiálu přibližně 20 procent času. A jediné vysvětlení je, že tito jedinci museli mít obrovské množství společných genetických předků před 1000 lety.

Jen pro přesnost - za Evropana se běžně a čistě technicky považuje člověk, jehož všichni čtyři prarodiče se narodili v Evropě.

Coop zároveň zdůrazňuje, že genealogický soubor předků se liší od běžných genetických předků, protože už osm generací nazpátek je obrovské množství lidí: "Je krajně nepravděpodobné, že by všichni přispěli do vašeho genetického materiálu." A 1000 let představuje 33 generací.

Analýza ovšem také ukázala, že jednotlivé evropské populace či národy se liší stupněm příbuznosti. Například Italové mají tendenci vykazovat nižší stupeň příbuznosti k sobě navzájem i k ostatním Evropanům. Důvod je zřejmě ten, že Apeninský poloostrov byl na jedné straně po dlouhou dobu poměrně roztříštěný, a na druhou stranu byl i geograficky mimo větších demografických změn za posledních 1500 let. Naopak vyšší příbuznost vykazují populace východoevropské v souvislosti s efektem slovanské expanze před 1000 lety a demografickým prolínáním ve Střední Evropě.

Zkušenost z analýzy DNA v evropských podmínkách hodlají vědci využít k podobnému průzkumu v dalších oblastech světa.

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.