Tisíc let staré rukopisy z Timbuktu jsou v ohrožení. Válka zničila nedozírné kulturní bohatství

Před několika dny francouzská a malijská vojska znovu dobyla starobylé město Timbuktu. Islamisté před odchodem spálili knihovny s rukopisy až z 13. století.

Francouzské a malijské jednotky obklíčily město v pondělí a začali pročesávat město - hledali islamistické bojovníky. Podle svědků islamisté (napojení na al-Kájdu), kteří město ovládali posledních 10 měsíců, opustili město před pár dny, jako kdyby razii tušili. Bohužel před útěkem stačili zapálit několik budouv, kde byly uchovávané vzácné rukopisy.

Timbuktu (francouzsky: Tombouctou) je město v západní Africe ve státě Mali na břehu řeky Niger. Žije zde asi 54 000 obyvatel. Je známé svými hliněnými hrobkami a budovami. Domorodé západoafrické kmeny (mj. i Tuaregové, kteří stáli u vzniku města v 10. století). Význam Timbuktu poté rostl, protože město leželo na významné obchodní stezce vedoucí z jihu na sever přes Saharu. Kromě obchodu s otroky, zlatem, slonovinou, solí a dalším zbožím se město ve 14. století také stalo významným centrem západoafrické vzdělanosti. V té době zde žilo 100 až 200 tisíc lidí, z nichž asi čtvrtinu tvořili učenci. Univerzity a knihovny nacházející se na území Timbuktu byly vypáleny během drancování vojsky marockého krále Ahmeda I. roku 1591.Význam města po pádu kolonizace upadl. Dnes je Timbuktu jedním ze sedmi svatých měst islámu a také atraktivním turistickým střediskem. Na přelomu června a července roku 2012 došlo k demolici nejméně dvou hliněných svatyní zapsaných na seznam UNESCO, ze strany islamistických radikálů, kteří ovládli neuznaný stát Azavad, na jehož území Timbuktu leží. (zdroj: Wikipedia)

V médiích se objevilo video Sky News se zaměstnancem Ahmed Baba Institute, vládou pověřené instituce, která má rukopisy a vzácné knihy na starosti. Jde o opravdové unikáty, nejstarší z nich pochází ze 12. stolrtí, kdy Timbuktu vznikalo. Muž na videu tvrdí, že bylo zničeno 3 000 z celkových 20 000 rukopisů. Diváci mohou také na ukázce vidět hromadu spáleného materiálu, což by mohly být právě vzácné listiny.

Rukopisy s matematickými a astronomickými odbornými texty. Zdroj: Wikipedia

Příběh je ale o něco složitější. Jinak se totiž na osud rukopisů dívá člen University of Cape Town Timbuktu Manuscript Project, který na eNews Channel Africa v úterý prohlásil, že mluvil s ředitelem Ahmed Baba Institute, Mahmoudem Zouberem, a ten mu sdělil, že naprostá většina rukopisů je na bezpečném místě, kam byly prozíravě odvezeny zhruba před měsícem.

10 nejlepších světových muzeí a jeden malý český bonus navrch

Dědictví na papíře 

Mnohé kultury neuchovávají svou historii na papíře, ale Timbuktu mezi ně rozhodně nepatří. Vzácné rukopisy jsou proto základním kamenem, něčím, bez čeho je jeho historie neúplná… Timbuktu se stalo bohatým centrem obchodu, islámské víry a vzdělanosti a někdy během 13. století začalo přitahovat mnoho súfijských učenců. Začaly tu také vznikal školy přidružené ke třem hlavním mešitám města.

Učenci a vzdělanci s sebou přinášeli pergamenové rukopisy. Převáželi je na svých karavanech, jak křižovali severní Afriku směrem ke Středozemí a Arabskému poloostrovu. Bohaté rodiny měly listiny ve více zhotoveních a mnohdy bohatě iluminovaných. Sbírky rukopisů se začaly rozšiřovat a začaly vznikat rozsáhlé knihovny s náboženskými i vědeckými texty (z oboru matematiky, medicíny, astronomie, geografie a kultury).

"Rukopisy mají cenu zlata," snaží se vystihnout význam, jaký pro Timbuktu rukopisy mají Mohammed Aghali, místní průvodce. "Rukopisy, mešity a naše historie - to jsou naše poklady. Co bude Timbuktu bez nich?"

Není to poprvé, kdy armáda ohrožovala kulturní dědictví města. V roce 1591 vpadla do města marocká armáda s cílem kontrolovat obchod se zlatem. Město se bránilo a útočníci tehdy zabili nebo vyhnali většinu vzdělanců - včetně místního učitele s největším věhlasem ve městě. Jmenoval se Ahmed Baba al Massufi (to po něm byl pojměnován institut, který má v péči vzácné listiny). Ahmed Baba byl vyhnán do Marrakéše a mnoho let se nemohl vrátit. To se mu podařilo až v roce 1611.

Zničili je, nebo ne?

Zprávy o osudu rukopisů se rozcházejí, navíc Ahmed Baba Institute není jediných ochráncem rukopisů. V Timbuktu existuje dalších více než 60 soukromých knihoven, ve kterých by se daly najít další tisíce rukopisů.

Sidi Ahmed, reportér z Timbuktu, který ale v osučasnosti žije v Bamaku (hlavním městě Mali), kam utekl před islamisty, říká, že téměř všechny soukromé knihovny (včetně proslulé Mamma Haidara a Fondo Kati) vzácné listiny stačily před islamisty včas schovat a ukrýt na bezpečné místo. "Lidé tu mají dobrou paměť," říká Ahmed. "Jsou zvyklí rukopisy schovávat a chránit, historie se opakuje. Vydají se do pouště a hledají vhodné místo a zakopou je do písku."

I když touto zkouškou asi Timbuktu a jeho obyvatelé prošli, jinde to bylo o poznání horší. Ženy byly fyzicky trestány za nenošení šátku a nebo příliš jasné a barevné oblečení. Dívky zapomněly, co to je školní docházka, a chlapci byli naverbování mezi bojovníky. Byla zakázána hudba, místní imámové nesměli proti okupantům vyslovit ani slovo.

Islamismus však naštěstí není islám. Nezbývá než věřit, že se Timbuktu podaří vzpamatovat a že jizvy nebudou příliš hluboké. Zaslouží si to.

 

TIP REDAKCE: Přečtěte si více o fascinující historii města na stránkách UNESCO 

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.