Týden ve fotografii: nejzajímavější obrázky uplynulých 7 dní

Během 168 hodin se stane spousta úžasných, děsivých i fascinujících věcí. Podívejte se na to, co se stalo zajímavého minulý týden.

Autor: Redakce / sed

17. 03. 2013

Vždy v neděli vám přinášíme výběr nejlepších fotografií uplynulého týdne. Měla by to být především neobvyklá témata, o kterých se v médiích nepsalo – a která se někomu podařilo zajímavým nebo netradičním způsobem vyfotografovat.

Podívejte se na fotografie z minulého týdne: Minipříběhy z celého světa

Pondělí: Indie obalená v kurkumě

"Kurkumová" fotografie vznikla 11. března a vidíte na ní hinduistické věřící, jak po sobě pohazují žlutý kurkumový prášek. Tento rituál je součástí oslav, které uctívají boha Khandobu při oslavách Somavati Amavasya (Puna, Maharáštra, Indie). Přečtěte si náš článek o hinduistických slavnostech Kumbh Mela: VIDEO: Shromáždění lidí tak veliké, že je vidět z vesmíru. Vítejte na Kumbh Mela.

Úterý: Zmrzlé ovce

Mráz udeřil na Evropu v době, kdy už jsme v očekávání jarního počasí. Nejen my, ale i zvířata se jara nemohou dočkat. Na fotografii vidíte ovce v hrabství Cheshire ve Velké Británii. Volně žijící zvířata, která ale musí být v dobrém zdravotním stavu, nijak i třeba dvacetistupňový mráz nezaskočí. Jsou na tom podobně jako dobře oblečený a zdravý člověk. Jak se se zimou vypořádají různá zvířata, se podívejte v naší fotogalerii.

Středa: Polární záře nad Norskem

Polární záře ozdobila norské nebe nad Lakselvem v Norsku. Polární záře, jinak též Aurora Borealis, Aurora Polaris či Aurora Australis, je přírodní úkaz, který můžeme vidět u severního (Aurora Borealis) a jižního (Aurora Australis) zemského magnetického pólu.

Jak nádherné barvy na nebi vlastně vznikají? Za vším je interakce nabitých částic ze slunečního větru (vlivem slunečních erupcí), tvořeného protony, elektrony a alfa částicemi, a plynů v horních vrstvách zemské atmosféry. Mrak těchto částic a plynů letí vesmírem, a když se setká s magnetickým polem Země, tak jej to odrazí dál do vesmírného prostoru. Část ale "projde" dál a přibližuje se k magnetickým pólům Země. A tam dochází k interakci těchto částic s atmosférou, a polární záře je na světě.

Různé barvy jsou dané odlišnými vlnovými délkami - ty se liší podle toho, na jaký atom částice "narazí". Nejčastěji jsou polární záře zbarveny do zelena (kyslík). Všechno se odehrává docela vysoko nad povrchem - ve výšce kolem 80 až 1 000 kilometrů (nejčastěji kolem 100 kilometrů nad námi) - tedy v ionosféře, kde je vyšší koncentrace iontů a volných elektronů.

Doporučujeme VIDEO: Polární záře snímaná z vesmíru: video, které vyrazí dech nebo Jak jsem fotil polární záři nad Šumavou.

Čtvrtek: Maraton ptačí perspektivou

Fotograf Peter Klaunzer pořídil snímek tisíce běžkařů z helikoptéry. Záběr shora vytvořil docela zajímavý vzor. Engadinský skimaraton je s 10 000 účastníky druhým největším veřejným lyžařským závodem světa. Nejpopulárnější veřejný závod v běžeckém lyžování ve Švýcarsku vede z Maloji do S-chanf v Engadinu a koná se od roku 1969 vždy druhou neděli v březnu.

VIDEO: Ledový muž uběhl maraton u polárního kruhu. Bez bot…

Pátek: Suchá řeka

Indická řeka Brahmaputra nemá vodu a vysychá. Indické úřady podezřívají Čínu, že za překvapivým vysycháním stojí. Prý veletok odklání, nebo na něm staví nějakou překážku. Čína se tomu brání. Odklon říčních toků nebo jejich přerušování je dlouhodobým předmětem sporu mezi oběma státy.

Brahmaputra má třetí největší průtok - dohromady s Gangou zaujímá toto místo po Amazonce a Kongu. Je necelých 3 000 kilometrů dlouhá a její povodí má rozlohu 935 000 kilometrů čtverečních.

Sobota: Zimní host

Pěnkava jikavec (Fringilla montifringilla) je podobná své příbuzné - pěnkavě obecné. Hnízdí v rozmezí od Britských ostrovů a Skandinávského poloostrova po Estonsko a Kamčatku. Zimuje ve střední a jižní Evropě, severní Africe, Pákistánu, Indii, Číně a v Japonsku. Současná evropská populace čítá zhruba 25 - 43 000 000 jedinců. U nás v Česku je hostem v období zimy. A těchto pěnkavích hostů nemáme málo - 200 až 40 000 jedinců.

Neděle: Živý Mars

Na planetě Marsu mohly v minulosti existovat mikrobiální formy života. Potvrdila to podle amerických vědců analýza hornin, které americká sonda Curiosity odebrala v Galeově kráteru. Vzorky obsahovaly síru, dusík, vodík, kyslík, fosfor a uhlík, tedy prvky klíčové pro vznik života.

Čtěte celý speciál věnovaný misi sondy Curiosity na rudé planetě

„Na Marsu byly kdysi podmínky vhodné pro život,“ oznámil ve středu americký Národní úřad pro letectví a vesmír na svém webu. Důkazy odeslala na Zemi automatická sonda Curiosity, která prozkoumala prach získaný ze sedimentu na dně kráteru. Zprávu potvrdil na tiskové konferenci expert NASA Michael Meyer. Více si přečtěte v našem článku Curiosity potvrdila, že na Marsu mohl být kdysi život. Vyskytují se tam klíčové prvky pro jeho vznik.