V oceánech je zlato za 771 bilionů dolarů. Nikdo však netuší, jak ho získat

Ve vodě se ukrývá dohromady asi 20 milionů tun zlata. Kvůli jeho koncentraci je však velmi obtížné ho "vytěžit". Během zlaté horečky se objevil nápad, který nadchnul bohaté investory, ale ne na dlouho.

Stejně jako mladí muži u řeky Iravádí v Barmě stále se najde spoustu lidí, kteří se snaží zlato získat rýžováním.

Když si vezmeme dnešní cenu zlata, což je zhruba 42,51 amerických dolarů za gram, tak suma za celkové množství vychází na neuvěřitelných 771 bilionů dolarů. V porovnání se světovým hrubým domácím produktem, který v roce 2014 dosahoval 78,28 bilionů dolarů, jde téměř o desetinásobek.

Proto není divu, že se vedou diskuze, jak z velkého množství vody zlato získat. Problém „zlatachtivých“ je, že každý litr vody obsahuje přibližně 13 milionů gramu zlata. A v současné době neexistuje žádný nákladově efektivní způsob, jak zlato z oceánu dostat.

Nápad za miliony
V roce 1896 v období zlaté horečky přišel pastor baptistické církve Ford Jernegan z Connecticutu s nápadem „zlatého akumulátoru“. Tvrdil, že jej dostal prostřednictvím boží vize. Chtěl získávat zlato v průlivu Long Island Sound způsobem, kdy do vody ponořil dřevěnou krabici s otvory pro průchod vody, ve které byla miska rtuti smíchaná s tajnou přísadou. Pomocí drátů připojených k malé baterii proudil do rtuti elektrický proud.

Pastor přesvědčil o svém projektu dostatečné množství bohatých investorů. Ti v únoru 1897 na vlastní oči viděli, jak se celé zařízení spustilo do vody a druhý den ráno, kdy jej vytáhli, se potvrdilo, že obsahuje zlato. Jernegan si vysloužil uznání, a k tomu od investorů 1 milion dolarů v hotovosti (dnešních zhruba 26 milionů dolarů).

Založil firmu Electrolytic Marine Salts Company a těžil zlato ve městě Lubec v Maine, což bylo dost daleko od pozorných očí investorů. Jernegen posílal "vytěžené" zlato a představenstvo firmy jásalo. Postupně se rozhodlo nabídnout k prodeji akcie, jejichž hodnota se rychle vyhoupla. Jenže v červenci 1898 Jernegen i s celým obnosem peněz zmizel do Evropy. Hned poté přestalo v té době již několik akumulátorů pracovat.

Investoři se začali ptát, co se stalo. Zjistilo se, že celá akce byla jedním velkým podvodem. Jernegen se domluvil s kamarádem, který byl dobrý potápěč. Ten při prvním předvádění vyměnil pod vodou směs se rtutí se směsí se zlatem. Později pastorovi stačilo nakoupit zlaté pruty, které předával jako výnos investorům, aby nepojali žádné podezření.

Od té doby se řada lidí i institucí po celém světě pokouší oddělit zlato od mořské vody. Nikdo z nich však zatím nebyl schopen zlato získat s ekonomickým ziskem. Vidina zlata však neomrzí. Cena za něj je velmi vysoká, aby zájem jen tak utichl. Možná se jednoho dne objeví vynálezce nebo společnost, která udělá průlom v řešení, aby těžba byla zisková. Do té doby to zůstane jen „zlatým snem“ a voda si nechá zatím bohatství pro sebe.

Zlato je v podstatě všude - z hornin putuje do vody, do rostlin i živočichů. Některé rostliny jsou dokonce koncentráty zlata a slouží k biochemickému vyhledávání jeho ložisek. Zlato najdeme rozptýlené i ve vesmíru. Zemská kůra obsahuje průměrně 0,0035 g zlata v tuně hornin. Největšími producenty zlata jsou Jihoafrická republika, USA a Austrálie. Nejvíc se vytěží v Číně.

Mohlo by vás zajímat:

Oceán jako palivová nádrž pro celý svět
Drancování moří: Zůstanou světové oceány bez ryb?
Život nevzešel z moře na souš, ale naopak, tvrdí geolog

Jsme na Facebooku

Speciály

Kvízy

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.