Včely cítí emoce. Jsou pesimistické a trápí se

Pokud jste nikdy nepozorovali včely zblízka a důkladně, udělali jste velikou chybu. Už jen sledovat jejich let nebo sběr pylu je víc než fascinující.

Když se díváte na včely, občas se vám může zdát, že jejich bzučení zní nějak jinak – výhružněji, naštvaně nebo vztekle. To je samozřejmě nesmysl, respektive lidská snaha přenášet své pocity na jiné tvory. Ale nová pozorování ukazují, že včely by opravdu něco jako emoce mít mohly. 

Když se bavíme o lidských právech a právech zvířat, tak naprosto ignorujeme skupinu 95 procent zvířat, která na naší planetě žijí. Ano, už neprovádíme lékařské experimenty na šimpanzích a snažíme se chovat k savcům a ptákům co nejšetrněji, ale proč vlastně tak ignorujeme hmyz? Jen proto, že je tak jiný? Ne, tím největším důvodem je neschopnost hmyzu (a obecně bezobratlých) cítit a projevovat emoce. Ale co kdyby se ukázalo, že hmyz trpí stejnými problémy jako my lidé? 

Vystresované zvíře vidí láhev poloprázdnou

Geraldine Wrightová s kolegy z Newcastle University ve Velké Británii zkoumá už několik let, jak organismy reagují na stres. Testovala už lidi, opice, psy, špačky a teď nejnověji i včely – zajímalo ji, jak se při stresu chovají. Všechny testované subjekty spojoval stejný výsledek: když byly ve stresu, měly tendence "vidět sklenici spíše poloprázdnou, než poloplnou". Jinak řečeno – byly pesimistické. Výzkumníky překvapilo, že se tak chovaly i včely, kde se předpokládaly spíš odlišnější reakce. 

Objev včelích emocí považujeme za jeden z největších výzkumů roku 2011. Jaké jsou ty další?

Biologové sice vědí, jak funguje neurobiologie bezobratých, ale to pořád ještě příliš nevysvětluje, jestli si je vůbec hmyz vědom sám sebe, případně jak se vnímá. Jasné je jedno – hmyzu chybí klíčové části mozku, které jsou odpovědné za emoce u savců. Jeho nervový systém je velmi omezený, dalo by se říci až minimalistický: lidský mozek má stejný počet neuronů jako sto tisíc včel dohromady. 

Podle čeho se tedy hmyz rozhoduje? Je celý jeho život jen jedna velká reflexní reakce, anebo se brouci, včely nebo motýli trápí, když se jim něco nepovede? A umí se hmyz radovat? Na tyto otázky vám zatím odpověď nedáme, ale výzkum Dr. Wrightové možná něco naznačí. Vycházel přitom ze známého a potvrzeného poznatku, že lidé a savci, jsou-li v depresi nebo se cítí úzkostlivě, předpokládají častěji negativní výsledky. Když předložíte vystresovanému člověku větu:“Lékař prozkoumal, jak Jana roste,“ bude s velkou pravděpodobností očekávat, že Jana roste špatně. 

U lidí se to zkouší snadno, ale jak něco podobného provést u zvířat? Vědci museli vyvinout situaci, na kterou budou zvířata reagovat podobně jako lidé na výše zmíněnou větu. V první fázi experimentu skupina včel musela rozlišovat dvě směsi; v jedné byl cukr, který včely mají rády, druhá byl hořká. Obě směsi se od sebe lišily i po čichové stránce. Včely si rychle vztah mezi vůní a chutí zapamatovaly – vůni spojenou s hořkou chutí odmítali.

Včela v mixéru

Pak biologové začali polovinu včel trápit – strčili je do mixéru. Snažili se tím napodobit útok jezevce nebo medvěda na úl, ti také s celým úlem třesou. Jestli něco mohlo u včel vyvolat špatnou náladu, pak to byla právě tato činnost. Potom vědci vypustili „mixované“ i „nemixované“ včely na další směsi. 

Celkem pětice směsí různě kombinovalo různé poměry vůní a chutí. Obě skupiny výrazně dávaly přednost směsím, které jim slibně voněly. Ukázalo se však, že včely prošlé traumatickou zkušeností v mixéru se ke všem vzorkům přibližovaly mnohem méně. Vědci z toho vyvozují, že stresované včely očekávaly spíš horší výsledek a raději se v jeho očekávání k vzorkům ani nepřibližovaly. Dalo by se říci, že na rozdíl od svých nevystresovaných spolupracovnic viděly sklenici spíše poloprázdnou než poloplnou. Psychický (dá-li se tento výraz použít) šok zkrátka udělal ze včel pesimistky.

Vědci pak ještě analyzovali, jestli podobně reagovala i neurochemie včel – a potvrdilo se to; transmitery odpovědné za agresi a učení byly výrazně v menším množství. Co to všechno znamená? Dokud nebudou přesnější výsledky, je zatím brzo na hlubší analýzy, ale jedno je jasné: včely jsou ještě mnohem zajímavější tvorové, než jsme si mysleli…

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

 

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.