Vědci chtějí předpovídat budoucnost všeho. Má to vyřešit počítač za 20 miliard
Čemu byste dali přednost – tunelu Blanka, anebo přístroji, který bude schopný předpovídat budoucnost?
Představte si počítač, který bude shromažďovat data z většiny senzorů umístěných na Zemi. Z údajů pak vytvoří detailní simulaci, a z trendů dokáže dokonce předpovídat, co se v blízké budoucnosti stane. Zní to sice jako potrhlý sen šíleného vědce z nějakého sci-fi románu, ale přesně tohle má v plánu tým evropských vědců.
Projekt nazvaný Living Earth Simulator (LES) by měl stát asi 20 miliard korun (takže vlastně jen polovinu výše zmíněné Blanky). Něco tak ambiciózního samozřejmě nevznikne hned – v plánu je, že na to vědci budou mít 10 let času. Bude schopen vyhledávat souvislosti mezi zdánlivě nesouvisejícími jevy. Vysvětluje Dr. Helbing ze Švýcarského federálního technologického institutu: „Mnoho dnešních problémů, včetně těch sociálních a ekonomických, souvisí s lidským chováním. Ale my zatím přesně nerozumíme tomu, jak společnosti a ekonomiky fungují…“
Psychohistorie: Spisovatel Isaac Asimov ve 40. letech 20. století vymyslel pro svou sérii sci-fi románů o Nadaci fiktivní vědu s názvem psychohistorie. Ta kombinovala podobně jako LES informatiku, historii a sociologii. Dokázal předvídat budoucnost v horizontu několika tisíc let. Zakládala se na myšlence, že činy jednotlivého člověka nemají sílu ovlivnit dějiny - na to mají energii jen proudy, které se dají zachytit pomocí společenských i přírodních věd.
Je paradoxní, že o světě atomů víme díky zařízením, jako je Velký hadronový urychlovač v CERNu, mnohem víc než o chování lidských společenství. Helbing v rozhovoru pro BBC řekl, že lidstvo nyní potřebuje něco jako Velký urychlovač znalostí. „Odhalit skryté zákony a procesy, které definují naši společnost, je vůbec největší vědeckou výzvou tohoto století,“ prohlásil. A právě LES by měl být strojem, jenž to dokáže. Bude moci předpovídat šíření nakažlivých nemocí jako ptačí chřipka, bude monitorovat globální změny klimatu, a dokonce předpoví, zda se neblíží další vlna nějaké finanční krize.
Jak?
Otázka „jak“ se nabízí sama – celé to zní až příliš jako nějaký zázrak nebo vědeckofantastický vynález. Základem budou data – LES by měl dostávat údaje prakticky o všem, co se na Zemi stane.
Data pak vyhodnotí soustava superpočítačů; ty zatím sice ještě neexistují, ale Helbingův tým přesně ví, jak rychlé by měly být. Uvnitř nich pak budou nejrůznější programy údaje vyhodnocovat pro více projektů. Řada vstupních údajů už dnes existuje, jen nejsou propojeny a analyzovány.
Vědci věří, že budou využívat data z nejméně 70 online databází. Patří mezi ně nejen ambiciozní projekt NASA jménem Planetary Skin, ale třeba také Wikipedie, Google Maps nebo vládní servery jako třeba britský data.gov.uk. Údajů bude tolik, že bychom se v nich dnes „utopili“. Součástí projektu LES tedy budou i vizualizační nástroje, pomocí nichž budou výsledky snadno uchopitelné.
Výzva
Jednou z největších výzev tohoto projektu bude nutnost spojit vědce z těch nejodlišnějších oborů – od expertů bádajících v klimatologii, kybernetice, společenských vědách i grafiků. To podle Helbinga představuje stejně velký problém jako samotná ještě neexistující technologie.
Výpočetní kapacita LES by měla být astronomická, autoři projektu naznačují, že by se měla nejméně vyrovnat té, jíž disponuje společnost Google.
Living Earth Simulator by se tak mohl stát náhradou nepříliš spolehlivých ekonomických ukazatelů i sociologických studií. Ekonomové i sociologové se ve 20. a 21. století mnohokrát pokoušeli předpovídat, co se v budoucnosti stane – téměř vždy však selhali. Možná vše změní až obří kapacita superpočítačů…
FOTO: Thinkstock
