Vědci v Německu ve vysoké kvalitě rozluštili genom neandrtálce. Můžete se na něj podívat i vy

Vědcům v Německu se povedl přelomový výzkum - rozluštili genom neandrtálce.

Vědci v Německu ve vysoké kvalitě rozluštili genom neandrtálce. Můžete se na něj podívat i vy

Vědci z německého Max-Planckova institutu v Lipsku vůbec poprvé rozluštili genom neandrtálce ve vysoké kvalitě. Data jsou nyní na webu institutu volně k dispozici všem, kteří mají zájem genom studovat.

Neandrtálci možná vyhynuli kvůli příliš velkým očím. Tvrdí to vědci z Oxforské univerzity

DNA odborníci získali z kosti palce neandrtálce, jehož ostatky byly nalezeny na Sibiři. Rozluštění genomu je výrazně podrobnější oproti obdobné analýze jiného genetického materiálu neandrtálce, kterou stejný vědecký tým provedl v roce 2009.

Zásadní obrat

"To umožní rozeznat i malé odlišnosti mezi kopiemi genů, které tento neandrtálec zdědil po matce a otci," uvedl institut o vysoké kvalitě sekvenování (čtení) genomu.

Tým vědců profesora Svanteho Pääboa, který za výzkumem stojí, chce nyní genom porovnat s další DNA neandrtálců a denisovanů, kteří jsou neandrtálcům blízcí. "Nahlédneme tak do mnoha aspektů neandrtálců a denisovanů a vylepšíme naše znalosti o genetických změnách, které se v genomech moderního člověka udály poté, co se jeho cesta s neandrtálskými a denisovanskými předky rozdělila," řekl Pääbo.

Neandrtálci (Homo neanderthalensis) se poprvé jako samostatný druh objevili asi před 400 000 lety a obývali rozsáhlá území sahající od dnešní Británie na západě až po Sibiř na východě. Nejsou přímými předky moderního člověka, ale slepou vývojovou větví. Doposud ale není jasné, zda se oba druhy mezi sebou křížily. Takové důkazy by mohlo poskytnout právě porovnání s lidským genetickým kódem.

Dosud nejpodrobnější genetická analýza denisovanů například potvrzuje, že se skutečně křížili s předky některých dnešních lidí.

Švédský badatel Svante Pääbo a jeho tým z Ústavu evoluční antropologie Maxe Plancka v Lipsku nyní za použití nové technologie analyzovali DNA z fosilie denisovanské dívky, která žila před asi 80 000 lety. Kvalita genomu (souhrn veškeré genetické informace zapsané v DNA uvnitř buněk) je prý podobná těm, které jsou běžné u genomu dnešních lidí. Analýza například prozradila, že dívka měla hnědé oči a vlasy a tmavou pleť.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.