Vegetace v severních šířkách je kvůli skleníkovému efektu bujnější. Jak je to možné?

Skleníkový efekt má překvapivé následky. Ukazuje to výzkum, na kterém se spolupodílela americká NASA.

Vegetace v severních šířkách je kvůli skleníkovému efektu bujnější. Jak je to možné?

Rostlinstvo v severních šířkách Země se kvůli zvýšenému skleníkovému efektu stále více podobá bujnější vegetaci jižnějších poloh. Upozorňuje na to vědecká studie, kterou sponzoroval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Materiál, zveřejněný o víkendu v časopise Nature Climate Change, vychází z údajů získaných z třicetiletého pozorování a ze zdokonalených satelitních údajů.

Mamutí stromy rostou i v Česku. Kde gigantické sekvojovce najdete?

Mezinárodní tým odborníků a vědců z NASA zkoumal z údajů shromažďovaných v letech 1982 až 2011 vztah mezi změnami teploty na povrchu Země a růstem vegetace od 45. stupně severní šířky až k Severnímu ledovému oceánu. Výsledky ukazují, že teplota a rostlinstvo v severních šířkách se nyní podobají situaci v prostředí o čtyři až šest stupňů jižněji v roce 1982.

"Severnější zeměpisné šířky jsou stále teplejší, ledy v Severním ledovém oceánu a sněhový příkrov se zmenšují, vegetační období se prodlužuje a rostliny jsou bujnější," uvedl Ranga Myneni z katedry Země a životního prostředí Bostonské univerzity. "Ve studených severských a arktických oblastech se mění sezonní charakteristiky, což má velký vliv na vegetaci a na související ekosystémy."

Výsledkem oteplování a delší vegetační doby je, že velmi plodná vegetace nyní pokrývá třetinu krajiny severních oblastí, tedy devět milionů čtverečních kilometrů (což je téměř rozloha Spojených států). Tato oblast zeměkoule se nyní podobá tomu, co bylo v roce 1982 o 400 až 700 kilometrů níže.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

 

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.