Věk antibiotik končí. Budeme opět umírat na infekce?

Zdá se, že antibiotika lidstvu moc dlouho nevydrží. Používáme je jen jedno století, ale bakterie se už učí, jak jim odolávat.

Věk antibiotik končí. Budeme opět umírat na infekce?
Věk antibiotik končí. Budeme opět umírat na infekce?
Zdroj: archiv

 

Nebezpečnými se znovu stanou i tak banální operace, jako odstranění slepého střeva.

Už roky nás lékaři varují, abychom to s užíváním antibiotik nepřeháněli. Poslechla je však jen menšina lidí, antibiotika se stále předepisují na chřipku i rýmu. Jenže příroda nepočká, až se člověk rozhoupá. Bakterie získávají proti antibiotikům hrozivou rychlostí odolnost. Co by se stalo, kdyby přestala působit? Na to se neptají nějací panice propadající šílenci, ale prestižní instituce. Například britský institut Lancet už vloni zcela vážně položil otázku, jak by vypadal svět bez antibiotik: 

 

 

Co se stane, až antibiotika přestanou působit:

  • Bude to prakticky znamenat konec transplantací. Příjemci orgánů by museli brát po zbytek života imunosupresní léky, aby jejich tělo cizí orgán neodmítalo. Bez pomoci antibiotik by imunní systém nebyl schopný bojovat s život ohrožujícími infekcemi.
  • Nebezpečnými se znovu stanou i tak banální operace, jako odstranění slepého střeva. Pacienti dnes po operacích dostávají standardně antibiotika, aby se do těla nerozšířily bakterie schopné způsobit infekci.
  • Vrátí se zápal plic. Dříve to byla masová záležitost, zejména mezi staršími lidmi, ale i u dětí. Zatímco dříve to byla nejčastější příčina smrti, dnes ji nahradily jiné, například rakovina. Na druhou stranu zápal plic byl příčinou tzv. milosrdné smrti, kdy lidé umírali ve spánku – dnešní trápení na onkologiích je výrazně horší způsob úmrtí…
  • Sexuálně přenosné nemoci by začaly zase zabíjet. Špatně by se léčila například kapavka, už v současnosti se setkáváme s mnoha odolnými kmeny této choroby. Ty způsobují neplodnost, pánevní zánětlivá onemocnění a další komplikace.
  • Tuberkulóza by byla nevyléčitelná. Nemoc, která děsila 19. století, by se vrátila s plnou parádou. Už nyní existuje kmen XDR, který je proti lékům extrémně odolný a léčí se třeba půl roku. 

Kde se vzala antibiotika

Antibiotika lidstvo doprovází několik tisíc let. Už staří Egypťané používali léčivé plísně, v Číně se zase k léčbě infekcí používaly obklady z plesnivého sojového mléka. Ale teprve 20. století umožnilo jejich masové využívání. Za otce antibiotik se pokládá Alexander Fleming, který díky objevu, že plísně rodu štětičkovec ničí některé bakterie, stvořil Penicilin. 

Použití antibiotik vedlo ve 20.století k vymizení řady chorob, či alespoň k výraznému snížení jejich nebezpečnosti. Dnes známe více než 6000 látek s antibiotickým účinkem, zdaleka všechny ale zatím pro lékařské účely nevyužíváme. Podle britského mikrobiologa Tima Walshe může trvat jen několik lidských generací, než se bakterie přizpůsobí všem používaným antibiotikům.

 Kde je problém?

Aby bakterie nezískaly odolnost proti antibiotikům, je třeba, aby bylo při léčbě zničeno téměř 100 procent těchto infikujících organismů. Stačí, aby přežila jen malá část schopná reprodukce, a ta si pak začne vyvíjet odolnost proti použité protilátce. Chyba je v tom, že spousta lidí antibiotika nedobírá. Typická pohodlnost a lehkomyslnost, kdy si léčený řekne, „o co jde,“ nás může stát opravdu hodně…

Antibiotika jsou v současné době nadužívaná nejen lidmi ale také u hospodářských zvířat. „Skoro polovina antibiotik v Evropě je předepisována k použití u zvířat. Není se co divit, že takové nadužívání antimikrobiálních látek (tedy antibiotik), které je obecně považováno za rizikový faktor pro vznik rezistence, se stává rostoucím problémem a znamená vážné riziko pro chov hospodářských zvířat. Kromě toho nejsou antibiotika u zvířat používána pouze pro léčbu, ale také pro prevenci chorob a pro podporu růstu,“ tvrdí se ve zprávě Evropské unie z letošního dubna.

Antibiotická rezistence u zvířat ale není problémem pouze pro chov zvířat. Ovlivňuje i lidi. Může se přenášet i z lidí na zvířata a ze zvířat na lidi. Zbytky antibiotik lze najít i v potravinách živočišného původu, což může přispět k resistenci vůči antibiotikům u těch, kteří tyto potraviny jí. Zdrojem odolnosti antibiotik však mohou být i domácí mazlíčci, když u nich dochází k neregistrovanému podávání antimikrobiálních léčiv určených pro lidi.

Situace je dramatická

Britský deník Independent napsal na začátku letošního listopadu, že v Evropě ročně na rezistentní bakterie zemře asi 25 000 lidí, především v zemích, kde se antibiotika používají neuváženě často (Řecko, Maďarsko, Bulharsko). Stále častěji se objevují odolné superbakterie, se kterými si většina klasických antibiotik není schopná poradit. Problém je také v tom, že přestože nové látky proti odolným superbakteriím vznikají, je jejich vývoj velmi drahý.

Co se dá dělat?

Sice by se mohlo zdát, že tato bitva je prohraná, ale naštěstí tomu tak není. Prvním krokem k tomu, abychom zabránili stavu, kdy nám nezbude žádná účinná antimikrobiální léčba, a abychom si zároveň nadále zachovali antibiotika jako účinný nástroj v boji proti nemocem u zvířat i u lidí, je snížení jejich spotřeby.

Protože soukromé společnosti na antibiotika nechtějí vynakládat finance, konečně se do tohoto boje rozhodla vstoupit i EU. V dubnu letošního roku se rozhodla, že bude investovat do výzkumu živočišné výroby bez antibiotik a také do větších kontrol, jestli se antibiotika nezneužívají.

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články