Zatímco dosud si klimatologové všímali hlavně proměny srážkových systémů, či zvyšování kyselosti v oceánech, postgraduální výzkumník  Brandon Barton přidal zcela nový faktor - rychlost větru. Podle jeho analýzy poklesla globální rychlost větru v posledních 30 letech o 5 až 15 procent. Navíc odhaduje, že během tohoto století poklesnou rychlosti větrů o dalších 15 procent.

Kromě globálních důvodů v podobě zvolna stoupajících průměrných teplot, se navíc podle Bartona projeví i sekundární lokální vlivy. Ty dokumentuje na změnách, které souvisejí s obnovenou výsadbou stromů v Severní Americe, kde dochází v různých oblastech k obnovování původního zalesnění. Například v Nové Anglii znovu stromy pokrývají plochy, které byly kolem roku 1800 zcela odlesněny. Větru tak lokálně přibývají lokálně nové překážky.

Vítr a dynamika počasí má ovšem komplexní vliv, který je složité modelovat v konkrétních oblastech. Vítr se podílí na šíření semen nebo i hmyzu. Barton, který pracuje na katedře zoologie, demonstroval v terénu, nakolik jsou oblasti s nižším prouděním větru například příhodnější pro berušky a jejich schopnost likvidovat na porostu mšice. Zatímco na chráněných plochách bylo více berušek a méně mšic, na návětrných plochách se mšicím dařilo lépe, protože silnější a rychlejší vítr větší berušky strhával a ztěžoval jim lov mšic.

Z mikrostudie na polích s vojtěškou pak vzešla úvaha o změnách větrného proudění v globálním měřítku. Pomalejší proudění může mít omezující vliv na šíření škůdců. Lokálně pak lze chránit plodiny i výsadbou stromů, které staví větru překážky. Zemědělci by tak mohli mimo jiné ušetřit náklady za drahé a často i velmi škodlivé pesticidy.