VIDEO: Chobotnice mají ohromující intelekt. Co člověk vyhodí, to zužitkují

O inteligenci chobotnic se popsaly už stohy papíru. Tito mořští hlavonožci nás stále překvapují tím, čeho jsou schopní.

VIDEO: Chobotnice mají ohromující intelekt. Co člověk vyhodí, to zužitkují
VIDEO: Chobotnice mají ohromující intelekt. Co člověk vyhodí, to zužitkují
Zdroj: archiv

Chobotnice mají mezi bezobratlými zdaleka největší mozky. Velikostí se dají srovnat s mozky papoušků – a to jsou tvorové, kteří se dokáží až několik stovek lidských slov. Velikost mozku však nemusí nic vypovídat o inteligenci zvířete, mnohem lepším důkazem je počet neuronů v mozku.

Když vědci měřili mozek chobotnic, zjistili, že mají asi 130 milionů neuronů – člověk jich má výrazně více – asi 100 miliard. Zajímavé však je to, že chobotnice mají většinu neuronů mimo mozek – v chapadlech.

Podle profesora Petera Godferey-Smithe z University of New York to občas vypadá, jako by každé chapadlo mělo vlastní rozum. Tomu naznačuje několik pokusů: když se chobotnici usekne chapadlo, pokusí se odplazit pryč. Když pak chapadlo narazí na potravu, pokouší se ji dopravit na místo, kde normálně mívá tlamu.

S výzkumem chobotnic je však problém. Některým vědcům se dokonce zdá, že hlavonožci odmítají s lidmi spolupracovat úmyslně; tvrdí to například bioložka Alexa Warburtonová v článku pro magazín Orion. Zřejmě je to tím, že zatímco člověk je společenský tvor, chobotnice se během milionů let evoluce zaměřily na to, aby byly co nejméně nápadné. Snaha komunikovat jim tedy musí připadat od člověka sebevražedná. Na druhou stranu je tato vlastnost pro člověka útěchou: chobotnice nejsou schopné spolupracovat a nemohou se tak nikdy stát nebezpečím - ať už jsou sebeinteligentnější…

Podívejte se, jak dokonale umí chobotnice využít svého okolí a nástrojů, které jim dal člověk:

 

Už jsme psali o tom, jak chobotnice mění tvar i barvu svého těla – připomeňte si, jak dokáží během pár sekund změnit svou podobu na úplně jiné zvíře. Tyto změny, kdy se chobotnice přizpůsobují zvířatům, jichž se jiné ryby bojí, jsou o to víc fascinující, že samy chobotnice jsou zřejmě barvoslepé. Pro vědce je tato schopnost zatím záhadou; jedna z teorií to vysvětluje tím, že chobotnice vidí kůží. Vědci z Hole Marine Biological Laboratory totiž objevili, že v kůži sépií jsou přítomné genetické sekvence, které máme v oku.  

Specialistka na chobotnice Jennifer Matherová dospěla v knize Octopus k této myšlence: „Mysl chobotnice a člověka zřejmě vznikly pro úplně jiné účely. Lidé a další obratlovci jsou společenští dlouhověcí tvorové. Podle většiny vědců vedlo ke zvyšování inteligence právě rozhodnutí žít v sociálně strukturovaných skupinách.

Rozvíjet vztahy uvnitř nich nasměrovalo inteligenci našich předků směrem, který dodnes využíváme. Ale chobotnice nejsou společenští ani dlouhověcí tvorové (nejčastěji umírají hned po páření) – žijí jen tři roky a pak umírají. Až na páření se chobotnice jiným zástupcům svého druhu snaží vyhýbat. Tak k čemu potřebují chobotnice inteligenci? Kvůli ztrátě své ulity.“ 

Předkové chobotnic totiž měli něco jako ulitu, když o ni však před asi 500 miliony roky přišli, museli si hlavonožci najít jiný trik, jak přežít. Jejich nechráněné těla jsou stejně zranitelná jako to lidská – a stejně jako lidem i chobotnicím pomohla v přežití inteligence. Četným predátorům se mohla vyhnout jen ta nejchytřejší, která se dokázala nejlépe skrýt a nepřátele přechytračit. Tak se také naučily používat předměty: když se chobotnice potřebuje skrýt, nanosí si před úkryt kameny, aby vytvořila umělou hradbu.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články