VIDEO: Lékaři bez hranic léčí izolované kmeny v srdci deštného pralesa

Lékaři bez hranic se museli brodit řekou a bažinami, prodírat se pralesem a žít ve spartanských podmínkách. Výsledkem jejich odhodlání a profesionálního přístupu je vyléčených téměř 20 000 lidí.

Autor: Lékaři bez hranic (MSF)

15. 01. 2013

Komunity Pygmejů z kmene Aka žijící na severu Konga byly ve své zemi mnoho let přehlíženy. Nemají téměř žádný přístup ke zdravotní péči, a proto jsou stále zasaženy polozapomenutou tropickou nemocí frambézií. Lékaři bez hranic nedávno zorganizovali kampaň na léčbu této choroby, která byla obdivuhodným logistickým výkonem a první zdravotnickou akcí toho typu na světě.

FOTOPŘÍBĚH: Lékaři bez hranic v Kongu bojují s větrnými mlýny. Spirála násilí zdaleka nekončí

Když Lékaři bez hranic prováděli zdravotní prohlídky v distriktu Bétou na severovýchodě Konga, u některých pacientů z kmene Aka objevili nákazu frambézií. „Frambézie je infekční nemoc bakteriálního původu, která způsobuje nakažlivé kožní vředy,“ vysvětluje Dr. Matthew Coldiron z Lékařů bez hranic. Frambézie v Africe řádila v 50. letech a nepodařilo se jí zcela vymýtit ani sérií rozsáhlých kampaní. „Nemoc stále přežívá v několika tropických zónách. Bez léčby napadá kosti, chrupavky i klouby a způsobuje trvalé znetvoření,“ dodává Dr. Coldiron.

Podívejte se na video přímo z mise v africkém Kongu:

Stačí jediná dávka

Lékaři bez hranic se proto rozhodli dostat ke komunitám z kmene Aka a léčit pacienty v jejich domovském prostředí – v srdci deštného pralesa. „Bylo to poprvé, kdy byla použita nová metoda léčby doporučená Světovou zdravotnickou organizací,“ vysvětluje Coldiron. „Frambézii dokáže vyléčit jediná orální dávka antibiotika azithromycinu. Lidé jsou jedinými přenašeči nákazy, a tak můžeme vyléčením všech existujících případů nákazu zcela vymýtit,“ dodává. Lékaři bez hranic proto zvolili univerzální strategii založenou na léčení celé cílové populace.

Pygmejové kmene Aka žijí na severu Republiky Kongo a na jihu Středoafrické republiky. Živí se jako lovci a sběrači a les jim poskytuje všechny prostředky k životu. Tradičně žijí nomádským stylem a přesouvají se za zvěří na základě ročních období. V současnosti je však jejich populace ohrožena. Začínají se usazovat poblíž zemědělské půdy svých sousedů z etnika Bantu, kteří je často vnímají jako levnou pracovní sílu. V regionu Likouala nejsou usedlé komunity Aka vzácností. I přes jejich snahu o soužití s lidem Bantu jsou stále ostrakizováni a vykořisťováni. Zákon na ochranu domorodých populací přijatý v roce 2010 v zemi stále nebyl uveden do praxe. Marginalizovaní lidé Aka žijí v extrémní chudobě. Intenzivní kácení lesů, zemědělství a rozvoj obchodu je donutily k opuštění tradičních teritorií. Některé skupiny se rozhodly pro odchod do méně dostupných částí lesa, aby tak unikly vlivu svých sousedů.

Realizace této strategie však byla logistickou noční můrou. Po měsících příprav nastala přípravná fáze, ve které se Lékaři bez hranic vypravili na území kmene Aka, aby obyvatele informovali o kampani a spočítali vesnice. Bylo obtížné odhadnout velikost cílové populace, protože lidé z kmene Aka žijí nomádským stylem života v těch nejvíce nedostupných oblastech.

Každý ze tří týmů byl složen ze zástupců místního personálu (osvětový pracovník, řidič, zdravotní sestra, tlumočník a nosič) i mezinárodních spolupracovníků (lékař, zdravotní sestra, logistik). Museli být připraveni na třináctidenní izolovaný pobyt v srdci pralesa. Jejich životní podmínky byly spartánské a situaci komplikovalo i probíhající období dešťů – je to však jediná doba, kdy lidé kmene Aka žijí usedlým stylem života.

„Když jsem oblast navštívil poprvé, bylo období sucha. Přišli jsme spočítat populaci a informovat lidi o kampani. Voda v řece byla nízko a bylo jednoduché se sem dostat. Dnes jsme strávili patnáct minut na lodi, poté se po pás ve vodě dvě hodiny brodili bažinou a nakonec pokračovali ještě hodinu pěšky po suché zemi,“ popisuje Coldiron místní podmínky.

Aby se týmy dostaly ke 20 000 lidí rozptýlených ve stovce vesnic, musely cestovat pěšky, v džípech i na pirogách podél řeky Oubangui. Samotná kampaň probíhala ve dvou fázích v září a říjnu letošního roku a celkem při ní bylo léčeno 17 400 lidí. Týmy této příležitosti využily i k poskytování základní zdravotní péče, léčbě malárie a očkování dětí proti spalničkám.

„V použití této nové strategie máme světové prvenství. Teď chceme sdílet naše zkušenosti s léčbou a také s prostředky nutnými k dosažení izolovaných populací uprostřed džungle,“ dodává Coldiron. „Doufáme, že v našich stopách půjdou další, protože frambézie se stále vyskytuje i v jiných zemích.“

FOTOGRAFIE: © Benoit Finck/MSF

Lékaři bez hranic / Médecins Sans Frontières (MSF) jsou mezinárodní humanitární organizace, která poskytuje odbornou zdravotnickou pomoc lidem v ohrožení a v případě krizí. Lékaři bez hranic mají v současnosti více než 2 500 mezinárodních a 25 000 místních spolupracovníků, kteří poskytují zdravotnickou pomoc ve zhruba 65 zemích světa. Lékaři bez hranic poskytují zdravotní péči převážně v zemích, ve kterých nefungují nebo zcela chybí jakékoliv zdravotnické struktury, často v odlehlých a těžce přístupných oblastech.

Podpořit Lékaře bez hranic můžete nejen jako člen mise, ale také coby dárce nebo dobrovolník. Více informací naleznete na www.lekari-bez-hranic.cz.

Lékaři bez hranic zveřejnují pravidelné zprávy, rozhovory, svědectví pacientů, videa a fotografie o situaci v krizových oblastech a poskytované pomoci. Bližší informace lze nalézt na:
Web: www.lekari-bez-hranic.cz Facebook: www.facebook.com/lekaribezhranic
Twitter: twitter.com/msf_czech YouTube: www.youtube.com/msfczech