VIDEO: NASA chce lovit komety harpunou

Jako velrybáři si budou připadat brzy zaměstnanci NASA. Vzorky z komet budou získávat pomocí obrovské harpuny.

VIDEO: NASA chce lovit komety harpunou

Jako Vilém Tell: jeden přesný výstřel kuší.

Jak získat vzorek z komety, který se prořítí naší sluneční soustavou rychlostí přes 270 000 kilometrů za hodinu? To je otázka, na kterou teď hledají odpověď v NASA. 

Přistát na ní? Nemožné. Chytit ji celou? Absurdní. Střílet po ní obří harpunou? Realistické! Tak zněla úvahu, která vznikla v Goddardově centru. Právě tam jsou teď v raném stádiu vývoje vesmírné harpuny. V představách místních astrofyziků by se ke kometě měla přiblížit sonda, vystřelit na ni harpunu a po získání vzorků si zase harpunu přitáhnout na palubu. Pak by se sonda mohla vrátit k Zemi, aniž by se vystavila rizikům spojeným s přiblížením se ke kometě.

Harpuna vzniká v laboratořích Goddardova centra – vědci už mají i prototyp, který předvedli novinářům. 170 centimetrů dlouhá balista (vlastně obří kuše) s ocelovou tětivou vystřelí 150 centimetrů dlouhou harpunu na 2 centimetry tlustém ocelovém kabelu. Kuše je v laboratoři vždy umístěná harpunou dolů; kdyby ji vystřelila, mohla by prostřelit člověka na vzdálenost až jednoho kilometru.

Ukázku představoval Donald Wegel z NASA. Před novináři harpunu odpálil do sudu plného směsi kamínků a písku. „Výstřel musel jít shora. Když jsme stříleli na barel z boku, tak harpuna celý barel odhodila dozadu,“ vypráví fyzik.

„Nevíme, co nás na kometě čeká, proto se připravujeme na ty nejhorší možné scénáře. Povrch komety může být z prachu, ale mohou na něm být také kamínky, nebo dokonce může být pevný a skalnatý. Naším cílem je, abychom měli k dispozici harpunu schopnou prorazit celou řadou různých druhů povrchu – musíme také spočítat, kolik je k tomu potřeba energie.“ Dalším problémy jsou nejvhodnější materiál pro hlavici, její tvar a následky nárazu.

Komety nosí život i smrt

Komety jsou převážně kusy ledu a prachu, které zbyly z doby, kdy vznikala naše sluneční soustava. A právě proto jsou pro vědce zajímavé. „Kdybychom získali vzorek materiálu přímo z jádra komety, dostali bychom do rukou materiál z doby, kdy se naše soustava teprve formovala. A dokonce by v něm mohly být i stopy biomolekul,“ vysvětluje Wegel. Jedna z teorií totiž říká, že právě komety by mohly být zdrojem života. A mají k tomu dokonce i několik indicií: mise Stardust našla ve vzorcích z komety Wild 2 aminokyseliny. Právě z nich se skládají proteiny, základní stavební kameny molekul živých organismů.

Zatímco v pradávných dobách mohly komety na Zemi donést život, dnes by pád komety znamenal katastrofu nepřestavitelných rozměrů. Vědci zkoumající vesmír samozřejmě přemýšlejí i o tomto scénáři. Jednou z cest, jak kometu zničit, by mohla být cílená jaderná exploze. Ale pro vypočítání vhodné síly nálože a způsobu, jak na kometu „zaútočit“, je nutné znát složení komety. I v tom by projekt vesmírné harpuny mohl výrazně pomoci.

Podívejte se na to, jak by měla střelba na kometu vypadat:

 

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.