Virtuální elektrárny změní účty za energii i naše chování

Chytré sítě jsou jednou z cest, které mohou úplně změnit svět, v němž žijeme. Na dánském ostrově Bornholm se tento sen právě mění v realitu.

Virtuální elektrárny změní účty za energii i naše chování

Představte si město, kde je každý dům malá elektrárna. Přebytky elektřiny z jednoho domu se libovolně přesouvají do jiných domácností, nevyužitá energie dobíjí elektromobily a celé město je vlastně jednou velkou elektrárnou. A to vše díky několika větrným elektrárnám, spalovně biomasy a především chytré sítě. 

První národ na světě získá elektřinu jen ze sluneční energie. Už v září

Ostrov Bornholm se stane jedním velkolepým experimentem. Za cenu 21 milionů eur (v přepočtu asi půl miliardy korun) zde během čtyř let vyroste jedna z nejlepších a největších chytrých sítí na světě. Žije na něm přes 40 000 obyvatel a část z nich už brzy pozná, jak bude vypadat budoucnost energetiky. Dala by se popsat jako virtuální elektrárna. Co si pod tím přestavit? 

Virtuální elektrárna není žádná obří stavba, ale jde o propojení řady menších zdrojů, které díky „chytrým sítím“ fungují jako jeden velký zdroj. Energie, která se nespotřebuje, může být prodávána za tržní ceny ven. Podle odhadů by se díky chytré síti mohla spotřeba na Bornholmu mohla ve špičce snížit až o 20 procent. 

Proč měnit něco, co funguje?

V 19. a 20. století se elektrárny chápaly jako obří továrny na energii. Velké centralizované stavby sloužily hlavně dodavatel elektřiny pro výrobu. Ve 21. století se však objevil nový fenomén – obnovitelné zdroje. Ty sice mají velkou výhodu v tom, že nespotřebovávají fosilní paliva, přinášejí však i řadu nevýhod. Tou největší je fakt, že jsou rozptýlené a do sítě dodávají jen malé množství elektřiny – přenosová soustava je pak více náchylná na pád. Hrozící blackouty jsou až příliš velkou hrozbou na to, aby se daly ignorovat. Cestou, jak tento problém vyřešit a současně uspořit obrovské množství energie jsou chytré sítě neboli Smart Grid.

Přehledná infografika:

Smarter Technology for a Smart Grid

 

Dokáží spojit výkon malých dodavatelů jako jsou fotovoltaické panely na střechách, větrné elektrárny a dalších malých poskytovatelů. V Bornoholmu bude součástí elektrické sítě místní 16MW elektrárna na biomasu, 36 MW dodají do sítě menší větrné farmy a také automobily. Jak to má fungovat? Domácnosti budou vybavené chytrými elektroměry, které budou reagovat na aktuální spotřebu v síti. V závislosti na ní budou samy regulovat vypínání zbytečných spotřebičů; v případě přebytku energie zase bude tu navíc směrovat do virtuální elektrárny.

Chytré sítě jsou schopné samy reagovat na hrozící přetížení a přesměrovat tok elektřiny tak, aby předešly možným výpadkům. To je sice zajímavé především pro velké firmy, chytré sítě však mohou být velmi zajímavé i pro „běžné občany.“ Spotřebiče, jež jsou do chytrých sítí zapojené, se totiž dají nastavit tak, že se samy zapnou v době, kdy je cena elektřiny nejnižší – díky tomu se dají očekávat výrazně nižší náklady na energie.

Chytré sítě jsou sice vynikající myšlenka, ale náklady na ně jsou obrovské - zejména pokud by se počítalo s jejich zavedením po celém světě. Podle odhadů analytiků z konsorcia HomeGrid by se celkové náklady na přestavbu rozvodných sítí po celém světě pohybovaly nejméně ve stovkách miliard dolarů.

Podle mnoha analytiků patří právě virtuálním elektrárnám budoucnost; například renomovaný institut Pike Research odhaduje, že do roku 2014 by mohly vyrábět asi 105 GW elektřiny. V současné době je to necelých 45 GW. Velkou inspirací je pro virtuální elektrárny struktura internetu. Také internet je decentraliziovaný, lidé si na něm mohou sdílet soubory, informace a v poslední době třeba i náladu. Chytré sítě a virtuální elektrárny by mohly dokázat to stejné – ale v oblasti energetiky. Jen je třeba, aby někdo položil infrastrukturu – internet se také nemohl masově rozšířit, dokud nebyly kabely, jimiž by datové balíčky putovaly. Není náhodou, že jedním z velkých zájemců o Smart Grids je společnost Google, jejíž produkty dnes svět internetu ovládají.

České chytré město? Vrchlabí

Většina velkých hráčů na trhu s energiemi se zpočátku stavěla proti chytrým sítím negativně, situace se ale v posledních letech výrazně změnila. O vlastních chytrých sítích teď uvažuje většina technologických i energetických gigantů, náš ČEZ nevyjímaje. Ten se pro podporu této technologie rozhodl roku 2010, kdy představil projekt „Smart Region“. Za půl miliardy se má do roku 2015 stát Vrchlabí chytrým městem. To znamená, že zde budou nainstalovány chytré měřiče spotřeby, automatické distribuční sítě apod. 

Podívejte se na animaci, které smysl a princip chytrých sítí vysvětluje:

Druhá strana mince

Bornholm není prvním městem připojeným na „smartgrid“ – jak se inteligentní sítě nazývají. Už před ním se tato technologie zkoušela na jiném městečku, shodou okolností také začínajícím na písmeno B. Coloradský Boulder se stal SmatGridCity už roku 2008. Představitelé města Celý projekt stál 44 milionů dolarů a skončil velkolepým průšvihem. Především kvůli nákladnosti – původní odhady ceny chytré sítě byly třikrát menší… Celou zprávu si můžete přečíst tady, v angličtině.

 

Pokud vás nebaví číst dlouhý report, ve zkratce byla největším problémem cena samotných sítí a pokládání speciálních optických kabelů. Konsorcium Xcel, které do projektu investovalo, podcenilo organizaci, nebylo schopné domluvit spolupráci s klíčovými partnery a nevypracovalo si ani analýzu návratnosti vložených prostředků. Chytré sítě, které má v Boulderu necelá polovina obyvatel, se navíc ukázaly jako výrazně méně úsporné, než analytici předpokládali…Xcel už se k podobnému experimentu nechce nikdy vrátit.

Představa o chytrých sítích, jak ji představily české ekologické organizace. Celou příručku najdete TADY:

Úvodní foto: Thinkstock

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

 

 

 

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.