Vychází nové číslo National Geographic: Přečtěte si o bonobech, ropě nebo o bezpilotních letounech

I březnové číslo National Geographic vám ukáže, že s námi je stále co objevovat.

Vychází nové číslo National Geographic: Přečtěte si o bonobech, ropě nebo o bezpilotních letounech

A na co se můžete těšit? Co jsme pro vás připravili tentokrát? Podíváte se s námi mezi bonoby do pralesů DR Kongo, prolétnete se s drony a uvidíte, jak dokáže proměnit společnost obyčejná ropa… Přinášíme ochutnávku toho nejzajímavějšího.

Můžete si nás nyní číst ve svém tabletu, chytrém telefonu, notebooku či počítači. NATIONAL GEOGRAPHIC VYCHÁZÍ ELEKTRONICKY! Hledejte nás nejen na stáncích nebo v poštovní schránce, ale v digitálních trafikách PUBLERO a FLOOWIE!

Lidoopi jako žádní jiní

Nevšední pohled na lidoopy vám poodhalí David Quammen s fotografem Christianem Zieglerem. Vypravili se do odlehlé lesní oblasti v DR Kongo - při severním břehu řeky Luo leží výzkumný tábor Wamba… Bonobové mají v rodině lidoopů pověst těch, kteří vyznávají heslo „Milujte se, neválčete“ a jsou bujařejší a ne tak bojovní jako jejich blízcí bratranci šimpanzi. A také umí rozdělávat oheň a vyrábět vlastní nástroje.

Moderní výzkum dokázal jejich přirozenou, všudypřítomnou sexualitu a sklon k přátelským svazkům (zvláště mezi samicemi), na rozdíl od šimpanzích bojů o dominanci (zvláště mezi samci) a válek mezi skupinami. Poznávat chování bonobů ve volné přírodě však bylo těžší a Takajoši Kano, působící v Ústavu pro výzkum primátů na univerzitě v Kjótu, byl mezi prvními vědci, kteří projevili přání zkoumat je právě tam. Až na několikeré přerušení, včetně přestávky během konžských válek z let 1996–2002, výzkumy ve Wambě pokračují dodnes. Vydejte se s námi doprostřed pralesa s těmi nejlepšími odborníky, kteří vám ukážou duši těchto zvířat.  

 

Drony na civilní frontě

Bezpilotní letouny prokázaly svou zdatnost v boji. Teď se chystají prosadit v civilním sektoru. Co mohou dělat? Třeba hlídkovat na hranicích, stopovat pachatele, práškovat pole. A nebo možná i sledovat nás všechny? Budoucnost dronů pro vás zkoumal John Horgan a fotografiemi doprovodil Joe McNally.

Bezpilotní letouny hlídají nosorožce v Keni. Pomůžou je konečně zachránit?

Zákon, který podepsal prezident Barack Obama v únoru 2012, nařizuje Federálnímu leteckému úřadu (FAA) otevřít americký vzdušný prostor dronům nejpozději k 30. září 2015. Prozatím je však Mesa County v Coloradu díky své prázdné obloze jednou z pouhých několika málo oblastí s povolením FAA pro lety bezpilotních letounů. Šerifův úřad vlastní bezpilotní helikoptéru s průměrem rotoru jeden metr nazývanou Draganflyer, která vydrží ve vzduchu jen 20 minut. Jaká je jejich budoucnost v Americe a v celém světě? 

 

Krajina změněná ropou

Frakovací šílenství v Severní Dakotě oživilo přísun ropy z vlastních, amerických zdrojů – ale za jakou cenu? To pro vás zjišťoval Edwin Dobb.

Od počátku roku 2006 se produkce z devonského a karbonského souvrství Bakken zvýšila téměř stopadesátkrát na více než 660 000 barelů denně a Severní Dakota se vyhoupla na druhé místo mezi americkými dodavateli ropy – za Texas a před Aljašku. Že tato situace nastane, předpokládala jen hrstka zasvěcenců. Dnes někteří optimističtí naftaři předpovídají, že by se denní těžba tohoto státu mohla nakonec přiblížit denní těžbě v Texasu – dvěma milionům barelů. Počet vrtů by se mohl zvýšit z přibližně osmi tisíc, které jsou v provozu v současné době, na čtyřicet až padesát tisíc. Až tato ropná horečka skončí, třeba za nějakých dvacet let, bude možná vytěženo čtrnáct miliard barelů vysoce kvalitní ropy. Dokud nebudou v této vnitrozemské venkovské oblasti zřízeny další ropovody, bude se většina ropy a vody dopravovat nákladními auty. Stejně jako vše ostatní, co je zapotřebí pro rychlý a rozsáhlý rozvoj těžby: štěrkopísky, stavební suroviny, nástroje, strojní vybavení. Prérie se mění v průmyslovou oblast.

Ropa vládne světu i našim domovům. Podívejte se, co všechno se z ní vyrábí

Masivní příliv pracovních sil, poškozené životní prostředí a další důsledky přidělávají vrásky na čele nejen místním lidem. Většina pozornosti se zaměřuje na hydraulické štěpení neboli frakování, při kterém se pod vysokým tlakem vhání velké množství sladké vody s pískem a jinými látkami, z nichž některé jsou jedovaté, do poloh břidlic uložených hluboko pod povrchem. Tím se v nich otvírají trhliny, do nich migruje ropa a zemní plyn. Odkud se vezme tolik čisté vody? Jak to udělat, aby špinavá voda čerpaná z vrtů neznečistila podzemní vody?

  

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.