A na co se můžete těšit? Co jsme pro vás připravili tentokrát? Podíváte se s námi mezi bonoby do pralesů DR Kongo, prolétnete se s drony a uvidíte, jak dokáže proměnit společnost obyčejná ropa… Přinášíme ochutnávku toho nejzajímavějšího.

Lidoopi jako žádní jiní

Nevšední pohled na lidoopy vám poodhalí David Quammen s fotografem Christianem Zieglerem. Vypravili se do odlehlé lesní oblasti v DR Kongo - při severním břehu řeky Luo leží výzkumný tábor Wamba… Bonobové mají v rodině lidoopů pověst těch, kteří vyznávají heslo „Milujte se, neválčete“ a jsou bujařejší a ne tak bojovní jako jejich blízcí bratranci šimpanzi. A také umí rozdělávat oheň a vyrábět vlastní nástroje.

Moderní výzkum dokázal jejich přirozenou, všudypřítomnou sexualitu a sklon k přátelským svazkům (zvláště mezi samicemi), na rozdíl od šimpanzích bojů o dominanci (zvláště mezi samci) a válek mezi skupinami. Poznávat chování bonobů ve volné přírodě však bylo těžší a Takajoši Kano, působící v Ústavu pro výzkum primátů na univerzitě v Kjótu, byl mezi prvními vědci, kteří projevili přání zkoumat je právě tam. Až na několikeré přerušení, včetně přestávky během konžských válek z let 1996–2002, výzkumy ve Wambě pokračují dodnes. Vydejte se s námi doprostřed pralesa s těmi nejlepšími odborníky, kteří vám ukážou duši těchto zvířat.  

 

Drony na civilní frontě

Bezpilotní letouny prokázaly svou zdatnost v boji. Teď se chystají prosadit v civilním sektoru. Co mohou dělat? Třeba hlídkovat na hranicích, stopovat pachatele, práškovat pole. A nebo možná i sledovat nás všechny? Budoucnost dronů pro vás zkoumal John Horgan a fotografiemi doprovodil Joe McNally.

Bezpilotní letouny hlídají nosorožce v Keni. Pomůžou je konečně zachránit?

Zákon, který podepsal prezident Barack Obama v únoru 2012, nařizuje Federálnímu leteckému úřadu (FAA) otevřít americký vzdušný prostor dronům nejpozději k 30. září 2015. Prozatím je však Mesa County v Coloradu díky své prázdné obloze jednou z pouhých několika málo oblastí s povolením FAA pro lety bezpilotních letounů. Šerifův úřad vlastní bezpilotní helikoptéru s průměrem rotoru jeden metr nazývanou Draganflyer, která vydrží ve vzduchu jen 20 minut. Jaká je jejich budoucnost v Americe a v celém světě? 

 

Krajina změněná ropou

Frakovací šílenství v Severní Dakotě oživilo přísun ropy z vlastních, amerických zdrojů – ale za jakou cenu? To pro vás zjišťoval Edwin Dobb.

Od počátku roku 2006 se produkce z devonského a karbonského souvrství Bakken zvýšila téměř stopadesátkrát na více než 660 000 barelů denně a Severní Dakota se vyhoupla na druhé místo mezi americkými dodavateli ropy – za Texas a před Aljašku. Že tato situace nastane, předpokládala jen hrstka zasvěcenců. Dnes někteří optimističtí naftaři předpovídají, že by se denní těžba tohoto státu mohla nakonec přiblížit denní těžbě v Texasu – dvěma milionům barelů. Počet vrtů by se mohl zvýšit z přibližně osmi tisíc, které jsou v provozu v současné době, na čtyřicet až padesát tisíc. Až tato ropná horečka skončí, třeba za nějakých dvacet let, bude možná vytěženo čtrnáct miliard barelů vysoce kvalitní ropy. Dokud nebudou v této vnitrozemské venkovské oblasti zřízeny další ropovody, bude se většina ropy a vody dopravovat nákladními auty. Stejně jako vše ostatní, co je zapotřebí pro rychlý a rozsáhlý rozvoj těžby: štěrkopísky, stavební suroviny, nástroje, strojní vybavení. Prérie se mění v průmyslovou oblast.

Ropa vládne světu i našim domovům. Podívejte se, co všechno se z ní vyrábí

Masivní příliv pracovních sil, poškozené životní prostředí a další důsledky přidělávají vrásky na čele nejen místním lidem. Většina pozornosti se zaměřuje na hydraulické štěpení neboli frakování, při kterém se pod vysokým tlakem vhání velké množství sladké vody s pískem a jinými látkami, z nichž některé jsou jedovaté, do poloh břidlic uložených hluboko pod povrchem. Tím se v nich otvírají trhliny, do nich migruje ropa a zemní plyn. Odkud se vezme tolik čisté vody? Jak to udělat, aby špinavá voda čerpaná z vrtů neznečistila podzemní vody?

  

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

• Z Evropy do Austrálie za 90 minut. Superrychlý nadzvukový stroj bude létat do roku 2050
• Nač domy stavět, když si je budeme moci vytisknout
• Nejhorší zbraně v dějinách: Nástroje smrti pohledem moderních technologií