Zářivé zelené pavučiny a růžoví motýli - to jsou vítězné snímky soutěže Bio-Art

Podívejte se na vítězné fotografie ze soutěže Bio-Art. Jsou krásné. A výjimečné – vznikly totiž během výzkumů v biomedicíně.

Zářivé zelené pavučiny a růžoví motýli - to jsou vítězné snímky soutěže Bio-Art

Vítězné snímky soutěže Bio-Art vyhlásil poslední květnový týden FASEB (Federation of American Societies for Experimental Biology; svaz amerických společností pro experimentální biologii). Šlo o první ročník nové fotografické soutěže, jejímž cílem je propagovat výzkum v oblasti biomedicíny. Letos bylo oceněno 10 snímků ze stovky přihlášených. Samotné snímky vlastně byly jen jakýmsi vedlejším produktem při výzkumech. 

Makrofotografie lidských očí: jsou skutečnou bránou do duše

Mezi oceněnými snímky najdete třeba fotografii růžového motýla, fosforeskující pohoří nebo zářící zelené pavučiny. Stačí zapojit trošku fantazie…

Tato mikrofotografie zachycuje buňky (myoblasty) přichycené ke kulovitým mikronosičům, které umožňují růst  dospělým kmenovým buňkám, které byly dosud izolovány od kosterního svalstva. Kmenové buňky jsou na snímku zelené. Sloučením těchto buněk v bioreaktoru se může výrazně zvýšit počet svalových kmenových buněk. Snímek vznikl během výzkumu těchto "umělých výroben" na kmenové buňky. (FOTO: FASEB / Douglas B. Cowan)

Jedinečné fotografie: Tak se líhnou chameleoni

 

Snímek zobrazuje nervová vlákna (modrá barva) a jejich doprovodné nervové buňky mikroglie (v zelené barvě; mikroglie jsou malé buňky nervové tkáně, které se účastní imunitních procesů v nervové soustavě) – buňky zodpovědné za obranný imunitní systém centrální nervové soustavy. Nervová vlákna se sbíhají a vytváří oční nerv na sítnici myši. Onemocnění zelený zákal provází neurodegenerace sítnice oka a očního nervu, až postupně dochází k úplné slepotě. 

Výzkumníci přišli na to, že mikroglie oční rohovky procházející určitými změnami, které předcházejí nevratnému úbytku neuronů a následné smrti. Podobné změny mohou probíhat i u lidí. Sledováním aktivit mikroglií si výzkumníci slibují, že se jim podaří identifikovat počátky a zaměřit se na vznik zeleného zákalu. Dalšími cíly tohoto výzkumu je pak efektivnější léčba a přesnější a včasná diagnóza. (FOTO: FASEB / Alejandra Bosco a Monica L. Vetter)

Polární záře snímaná z vesmíru: video, které vyrazí dech

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kontrola zánětlivých reakcí na vnitřní stěně střev je důležitá – hlavně pokud jde o prevenci nežádoucích imunních reakcí na tzv. "dobré bakterie" ve střevech. Na stěnách střevních buněk je za tento proces odpovědný jediný regulátor – Sigirr (angl. Single Immunoglobulin IL-1 Receptor-related molecule). Na fotografii vidíte tkáň ze střevní biopsie obarvenou tak, aby byl vidět regulátor Sigirr a další části. Terapeutické zaměřování Sigirru by mohlo být užitečné pro léčbu zánětlivých onemocnění střev nebo trávicího traktu. (FOTO: FASEB / The American Association of Immunologists / Mohammed Khan a kolegové)

Výzkum indukovaných pluripotentních kmenových buněk (iPS) je docela slibný kvůli pochopení příčin vzniku schizofrenie, bipolární poruchy a dalších psychiatrických onemocnění na molekulární a buněčné úrovni. Výzkumníci zkoumají biologii psychiatrických poruch přeprogramováním pacientových kožních kmenových buněk na iPS buňky. Následně vznikají živé nervové buňky z genetického základu pacienta.

Věk antibiotik končí. Budeme opět umírat na infekce?

Fotografie ukazuje kulturu nervových buněk (zeleně) a nervových progenitor buněk (červená barva; progenitory jsou buňky, které mohou produkovat pouze jediný typ buněk, ale mají schopnost se plně samy obnovit). Buněčná jádra jsou na fotografii obarvena modře. (FOTO: FASEB / Rakesh Karmacharya and colleagues)

Nové neurony vznikají v několika oblastech lidského mozku. Jedním takovým místem je také hipokampus (součástí velkého mozku), což je významná oblast pro poznávací funkce. Počet nervových kmenových buněk v hipokampusu časem klesá, což možná přispívá ke zhoršování poznávacích schopností s přibývajícím věkem. Když se však aktivují vnějšími podněty, kmenové buňky se začnou dělit a vytvářet buňky progenitory, které mohou "dospět" v nervové buňky. Obrázek zobrazuje kmenové buňky (zelená barva) a neuronová jádra (červená barva). Studie se snaží pochopit proces produkce neuronů. (FOTO: FASEB / Grigori Enikolopov and Ann-Shyn Chiang)

Po úrazu získali neuvěřitelné schopnosti. Mozek ukrývá stále spoustu tajemství

Glutamát a oxid dusnatý (NO) hrají důležitou roli při přenosu kardiovaskulárních a respiračních signálů mezi mozkem, srdcem a plícemi. Tento "motýl", který vidíte na obrázku výše, je ve skutečnosti míchou pokusného potkana, a je na něm vidět rozmístění tří typů glutamátu a oxidu sodného syntetizujícího enzymy. Pochopení komunikace a vzájemných vztahů mezi glutamátem a oxidem sodným v nervovém systému by mohlo vést ke zlepšení léčby kardiovaskulárních onemocnění, jako jsou třeba zvýšený krevní tlak nebo srdeční vady. (FOTO:FASEB / Li-Hsien Lin)

Chrupavky se hojí velmi pomalu, protože není vyživována krevními cévami. Jeden ze způsobů, jak proces hojení urychlit, je přizvat si na pomoc biologické inženýrství, neboli využít uměle stimulované funkční náhradní tkáň. Obrázek zachycuje trojrozměrně tkanou konstrukci z biomateriálu. Konstrukce je vyrobena z mnoha vrstev vlákna, které se dokáže vstřebat do porézní struktury, do které je vetkána. Konstrukce je pak zaplněna buňkami, které rostou a stávají se novou tkání, jak se konstrukce vstřebává a mizí. Vlákna zajišťují tvrdost a pevnost, která je pro chrupavku typická.  (FOTO: FASEB - Frank Moutos a Farshid Guilak)

Cesta lidským mozkem: projděte 700 vrstev za minutu

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.