Země bez Měsíce? Byla by mrtvá a větrná. Měsíc má větší vliv na život, než tušíme

Měsíc je úžasný nejen pro milence a básníky, ale pro nás všechny. Nebýt jeho, žádný život by na Zemi nepřežil.

Země bez Měsíce? Byla by mrtvá a větrná. Měsíc má větší vliv na život, než tušíme

Nebýt Měsíce, Země by se houpala…

Asi před 4,5 miliardami let mohla do Země narazit cizí planeta velká asi jako Mars. Astronomové jí dnes říkají Theia. Stalo se to pouhých 50 milionů let poté, co vznikla sluneční soustava, Země tedy ještě ani nebyla úplně zformovaná. Jádro planety se zarazilo do zemského jádra, ale část povrchu Theii i Země byla vymrštěna do vesmíru. Tam se z ní stal Měsíc – podle některých teorií vznikal pouhý měsíc. 

Důkazů pro tuto nejvíce přijímanou teorii o původu Měsíce je spousta, například sklon zemské osy. Nebýt Měsíce, vypadalo by to se životem na Zemi mnohem hůř než nyní. Způsobů, jakými chrání pozemský život, je víc, než by člověk čekal. Tím základním je přímá ochrana naší planety před nárazy asteroidů a dalšího vesmírného smetí. Jak moc toho Měsíc odrazil, je dobře vidět na jeho krátery zjizveném povrchu… 

Chrání osu

Vezměme si příklad Marsu. Ten je sice v podobné vzdálenosti od Slunce jako Země, ale život na něm zřejmě nikdy nevznikl. Jednou z příčin je podle vědců to, že se mnohokrát změnil sklon jeho osy – z 10 stupňů na dnešních 25 stupňů. To vedlo k tomu, že na pólech roztávaly ledové čepičky, což naplnilo atmosféru vodou – ta zase planetu ochlazovala. V důsledku všech těch změn byl Mars velmi nestabilním prostředím, střídala se na něm dlouhá období, kdy byl jeho povrch pokryt ledem, s dobou, kdy byl jen kamenitý. Víc nám o historii Marsu prozradí vozítko Curiosity, které na rudé planetě přistane v létě roku 2012. Zemi před podobnými změnami osy nepříznivými pro rozvoj života ochránil právě Měsíc. Působil a stále působí jako gyroskop, který udržuje osu nakloněnou o 23,5 stupně; tím nás chrání před většími změnami klimatu. 

Podporuje evoluci

Jak jsme se učili ve školách, život vznikl v mořích. Existence Měsíce tomu jednoznačně pomohla. Právě on dal vzniknout místům, která občas omývá příliv a během odlivu jsou suchá. Paleontologové si myslí, že zde se dostal život na pevninu – mohl se udržet během doby přílivu, ale musel se přizpůsobit jiným podmínkám v době odlivu. Život tak mohl pomalu postupovat dál a dál na suchou zem. Kdyby se první suchozemské rostliny a živočichové museli vypořádat s „ostrou“ hranicí souše a moře, trval by přechod života na kontinenty mnohem déle…

Dává nám teplo

Podle většiny teorií nám Měsíc dává také teplo. Měsíc oběhne Zemi jednou za měsíc, ale Země se kolem své osy otočí jednou za 24 hodin. Gravitace Měsíce tedy vytváří tah – a tím také tření. Má to nenápadný, ale geologicky výrazný vliv. Zpomaluje to zemskou rotaci – bez Měsíce by se Země točila o něco rychleji. To by znamenalo turbulentnější atmosféru a především silné větry, které by životu vůbec nepřály.

Existence Měsíce je v kosmickém měřítku naprostým unikátem. Zatím jsme nenarazili v naší sluneční soustavě ani jinde ve vesmíru na jinou planetu s takovým měsícem, jaký máme sami. Podle astrobiologů by právě jeho existence mohla být tím trumfem v rukávu, který měla Země, když na svém povrchu tvořila život.

Měsíc však nemáme navždy - od Země se vzdaluje. Sice rychlostí pouhých 4,5 centimetrů za rok, ale za několik set milionů let se to projeví. Čím víc se bude od Země vzdalovat, tím méně se bude jeho vliv projevovat a pak se začne zpomalovat zemská rotace. Nakonec bude stejná jako oběžná doba Měsíce kolem Země - den pak bude trvat 9600 hodin. To už lidstvu naštěstí bude jedno, v té době se naše Slunce totiž začne měnit v rudého obra a požírat všechny "své" planety…

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.