Zničme planetu Merkur, abychom získali energii. A za 50 let vznikne Dysonova sféra

Lidstvo spotřebovává čím dál víc energie. Naše touha po ní je zdá se nenasytná – a proto se hledají čím dál podivnější a zdá se i zoufalejší cesty, jak to vyřešit.

Zničme planetu Merkur, abychom získali energii. A za 50 let vznikne Dysonova sféra

Jedním ze způsobů, jak lidstvo pozvednout na opravdu vesmírnou civilizaci, je výstavba tzv. Dysonovy sféry. Pokud by k tomu někdy došlo, šlo by o nejambicióznější projekt v dějinách, stavba Velké čínské zdi by proti tomu byla jen hračkou. 

Dysonova sféra je název pro obří konstrukci, která by měla vést kolem celého Slunce. Tato koule by mohla odebírat až 100 procent energie Slunce – a ta je tak gigantická, že by zmizely prakticky veškeré problémy, které dnes známe. Americký futurolog Georgie Dvorsky před několika týdny přišel s návrhem, a dokonce i propočtem, kolik by to stálo. 

Celý projekt má jen jeden háček: abychom získali dost materiálů, museli bychom zničit celou planetu Merkur. Pak už by podle Dvorského nestálo vzniku Dysonovy sféry nic v cestě. Futurolog si myslí, že pokud by k tomu lidstvo napřelo všechny své síly, mohlo by Dysonovu sféru postavit za pouhých 50 let. 

Co je Dysonova sféra

Tento teoretický útvar vznikl v hlavě astronoma Freemana Dysona někdy v polovině minulého století. V jedné své práci popsal způsob, jakým by pokročilé civilizace mohly využívat energii vyzařovanou jejich sluncem. Megastruktura, kterou Dyson navrhl, by měla nepředstavitelně velké rozměry – musela by být stejně velká, jako oběžná dráha planety kolem hvězdy. Skládala by se především ze solárních panelů a elektráren. Díky tomu by na kolektory dopadalo tolik slunečního záření, že by to bez problémů pokrylo energetickou spotřebu jakkoliv náročné civilizace. Podle Dysona by taková struktura byla logickou cestou pro technologické civilizace, které chtějí dlouhodobě přežít a potýkají se s úbytkem zdrojů. 

Tato koule kolem Slunce by netvořila uzavřenou kouli, šlo by spíše o jakási žebra, která by kolem Slunce-srdce tvořila hrudní koš. Dysonův model fascinoval nejen spisovatele sci-fi knih, ale také seriózní vědce. Fyzik Anders Sandberg spočítal, že nejmenší možná Dysonova sféra v naší sluneční soustavě by měla povrch 600milionkrát větší než je povrch celé naší planety… Během let tak vzniklo rovnou několik modelů, které se snažily nahradit kouli něčím menším a více „pružným“ – jiní fyzici tedy pracovali s modelem Dysonova roje (spousta menších solárních panelů na různých oběžných drahách kolem Slunce) nebo Dysonovy bubliny (většinu konstrukce by tvořily jen solární plachty). Přesto je podle Dvorského a oxfordského fyzika Stuarta Armstronga možné ji vybudovat. 

Začneme zničením planety

Futurologové navrhli pět kroků, které vedou ke vzniku funkční Dysonovy sféry:

1. Získat energii: Celý plán spočívá v tom, být schopni těžit nejrůznější materiály ve vesmíru. Už se objevili první odvážlivci, kteří si myslí, že by to mohlo vyjít – a jsou mezi nimi třeba šéfové Google. Na Merkur by se musely dostat těžící stroje, pravděpodobně robotické. Pokud by se společnosti Planetary Resources podařilo postavit na oběžné dráze Země soustavu automatických továren a stroje by se stavěly přímo ve vesmíru z materiálu z asteroidů, mohlo by to být proveditelné…

2. Vytěžit planetu Merkur: Merkur je podle Armstronga ideální. Na stavbu by se dalo použít až 51,9 procent jeho hmoty. Se stavbou sféry by se pak začalo právě na oběžné dráze Merkuru, kde je dostatek sluneční energie i planetární hmoty na výstavbu kolektorů.

3. Dostat na oběžnou dráhu materiál: To by neměl být problém, vzhledem k nízké gravitaci Merkuru.

4. Vyrobit solární panely: Podle futurologů by byl první kilometr čtvereční nejnáročnější. Pak už by stroje mohly využívat energii získanou tímto zařízením a práce by se velmi urychlily.

5. Začít získávat a přenášet energii: Zřejmě největším problémem by nakonec bylo, jak dostat energii od Merkuru k Zemi. Zřejmě by se přenášela pomocí směrovaného astrového paprsku, anebo mikrovlnnými pulzy. Rozhodně by však musely vzniknout úplně nové technologie, protože ty současné jsou zcela nedostačující. 

Život v kouli

Dvorsky přemýšlí i dál. Kdyby mělo lidstvo funkční Dysonovu sféru, rázem by se zcela změnilo. Všechny problémy s prací, nedostatkem energie, dopravou apod. by vymizely. Jistě by je nahradily další problémy, ale ty jsou pro naši fantazii nepředstavitelné… 

Co namítají rýpalové

Dvorského analýza samozřejmě zaujala renomované vědce – ale většinou reagovali skepticky. Magazín Forbes uveřejnil článek, kde cituje fyzika Phila Plaita. Ten spočítal, kolik energie by bylo potřeba k tolik nutnému zničení Merkuru. Dospěl k číslu, které je 100miliardkrát větší než celoroční spotřeba energie v celých Spojených státech. Jinými slovy – na získání materiálů z planety nikdy nebudeme mít dost energie. Plait šel ještě dál a zkusil propočítat, jak dlouho by likvidace Merkuru trvala. Ani tento výsledek není právě uklidňující: 100 trilionů let.

FOTO: Wikimedia Commons.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.