Zvířata, která mají lepší paměť než vy. Otestujte se!
Stále si myslíme, že jsme nejchytřejší tvorové na planetě. Vytvořili jsme spoustu nádherných věcí, postavili úžasné domy. Ale přesto – v mnoha ohledech nás zvířata stále ještě překonávají. Tak třeba…
Člověk je pán tvorstva. Ale s pamětí je na tom na štíru. Nahrazuje ji čím dál pokročilejší technikou - ale samotnou paměť moc schopnou nemá. Tedy když ji srovnáme s některými zvířaty…
Šimpanzi mají lepší vizuální paměť než lidé
Schválně, otestujte se: podívejte se na pouhé dvě sekundy na obrázek:
Pak se snažte zapamatovat si, jak přesně na něm byla jednotlivá čísla rozložená. A nepodvádějte! Pak obrázek zakryjte a namalujte, jak vypadal. Nezvládli jste to na sto procent bez jediné chybičky? Gratulujeme, máte o dost horší paměť než šimpanzi! Limity šimpanzí paměti studovali vědci v Japonsku. Na univerzitě v Kjótu naučili několik šimpanzů rozlišit podle tvarů všechna čísla od jedničky do devítky – už to je na "pouhé" zvíře úctyhodný výkon. Pak biologové šimpanzům ukazovali náhodně umístěná čísla na počítačovém monitoru a opičáci dostali stejný úkol jako vy před chvílí. Jak si vedli? Neskutečně dobře! Podívejte se na video, jinak neuvěříte:
Vědci si myslí, že za tuto neuvěřitelnou schopnost může „eidetická představivost“ – něco jako fotografická paměť. U šimpanzů to znamená, že si výjimečně dobře pamatují věci, které vidí. Zapamatují si dokonale i detaily, které spatří na pár sekund. Fascinující je i to, že schopnost zapamatovat si u nich neklesla, ani když vědci zkracovali čas, během kterého šimpanzi mohli předmět vnímat. Zatímco u lidí platí pravidlo „čím kratší dobu něco pozorujeme, tím méně si vybavujeme", šimpanzů se netýká – detaily si zapamatují v podstatě okamžitě.
Lachtani nikdy nezapomínají
Na začátek opět jeden test – co jste dělali přesně před deseti lety? Nevíte? A co třeba "prší"? Pamatujte si, kdo vás naučil tuto karetní hru? Pokud ne, máte horší paměť než lachtani… lachtani jsou roztomilí a šikovní – na nose balancují míčky a elegantně plavou. Ale kromě toho mají téměř geniální paměť.
Poprvé si jí všimli krotitelé v cirkusech, když lachtany učili laciné pouťové triky. V 90. letech 20. století to potvrdili mořští biologové z University of Kalifornia. Ti zkoumali lachtana jménem Rio; ukazovali mu karty s různými symboly. Když dokázal určit, jaký symbol následoval minule, dostal za odměnu rybu. Výzkum byl pro vědce nesmírně zajímavý, ale jeho opravdový dosah se objevil až o deset let později.
Po této době dostal Rio test znovu – a všechny zúčastněné šokoval, když správně reagoval i na kombinace, které viděl v minulém experimentu před deseti lety. V živočišné říši neznáme prakticky jiného tvora s tak dokonalou pamětí – je to o to působivější, že lachtani se dožívají asi 25 let – Rio si tedy trik s kartami pamatoval půlku života! Vědci si myslí, že tato superschopnost pomáhá lachtanům se zapamatováváním nebezpečných predátorů, které potkávají jen výjimečně.
Sloni udrží v paměti všechna mláďata
Co myslíte, kdybyste pracovali ve škole, kolik dětí současně zvládnete sledovat? Normální člověk to dokáže u tří až čtyř dětí, učitel maximálně u deseti. Stačí pár sekund nepozornosti a nějaké dítě je fuč. Slon dokáže tímto způsobovém sledovat najednou až třicet mláďat.
Nezáleží na tom, kde se mláďata zrovna nacházejí, slon si vždy pamatuje jejich poslední vzdálenost a směr. Zvládají to díky jakési mentální mapě, kterou si pro svůj rod neustále vytvářejí. A hodně jim v tom pomáhá moč. Kdykoliv se setkají s pachovou stopou moči jiného slona, slon si uloží do mozku místo a vzdálenost od toho, kdo byl jejím autorem. Díky tomu jsou schopní si v hlavě představit rozsáhlé trasy pohybu těch, na kom jim záleží.
Vědci tuto schopnost samozřejmě testovali. Když označili místa močí slonů, kteří se v této oblasti neměli nacházet, sloni na to reagovali překvapením hraničícím se šokem.
Kočka má dvacetkrát lepší krátkodobou paměť než vy
Jste občas roztržití? Zažíváte takové ty situace „Kam jen jsem si dal/a klíče“ nebo „Co jsem to chtěl/a říct“? Tohle by se kočce stát nemohlo. Může za to její dokonalá krátkodobá paměť.
Mozek člověka stejně jako zvířat pracuje se dvěma druhy paměti – krátkodobou a dlouhodobou. Co děláte právě teď, se ukládá do krátkodobé, ta se průběžně zapisuje do té dlouhodobé. Když vás však něco rozptýlí, může se stát, že se všechny údaje neuloží – a vy pak zapomenete, kam jste si odložili mobil. Lidská krátkodobá paměť udrží informace staré asi 30 sekund. Kočičí obsáhne 10 minut.
Biologové si toho všimli, když s kočkami prováděli jednoduché testy - pokoušeli se je rozptýlit při vykonávání nějaké činnosti. Například jim věšeli před nos klíče, když si kočky hrály s klubíčky. Schválně – zkuste si číst knížku, když vám někdo před očima chrastí klíči… Kočky to zvládly dvacetkrát lépe než lidé.
Ořešník americký
Rychlý úkol: řekněte, kde vám doma leží mýdlo, levá bačkora, kolik máte na pracovním stole sponek a vzpomeňte si, kde máte momentálně všechny peníze v domácnosti. Jde to těžko, co? Věřili byste tomu, že pták ořešník americký to všechno zvládne?
Jak naznačuje jeho jméno, tento pták louská ořechy. Hodně ořechů. Tenhle opeřený drobek má paměť doslova fenomenální – je s to zapamatovat si polohu až 30 000 předmětů. Pták stráví většinu podzimu sbíráním ořechů a pak je skrývá po okolí. Vypadá to, že se řídí úslovím „nemít všechna vejce v jednom košíku“ – když jsou oříšky rozmístěné na více místech, nestane se, že by mu je někdo mohl najednou všechny ukrást. Má to samozřejmě háček, pták si musí během celé zimy pamatovat, kam všechny oříšky poschovával.
Jak jsme uvedli, ořešník si zapamatuje přesné umístění až 30 000 oříšků; a dokonce mu ani nevadí, že země pokrytá sněhem vypadá úplně jinak. Udrží v paměti krajinu o průměru až 30 kilometrů! Tato schopnost může u ořešníka fungovat díky tomu, že mu i v dospělosti přibývají nové neurony – s věkem se mu tedy paměť nehorší, ale naopak zlepšuje.
