Úvodní stránka › Česká mozaika › 2007

Co skrývala zem mezi Roztokami a Prahou - fotogalerie

Publikováno: 1.3.2007. Autor: Foto: Martin Frouz, Přečteno: 32981 ×.

Následující fotogalerii vám přinášíme jako doprovodný materiál k článku v březnovém čísle o archeologických nálezech v Roztokách u Prahy. Archeologické výzkumy jsou zvláštní - jezdíme si ve 21. století po silnici z Prahy do Roztok, někdo možná denně, a nezdá se nám na plochém území mezi silnicí a řekou nic zvláštního. Nyní díky archeologům můžeme nahlédnout do těch samých míst o stovky let nazpátek a podívat se, co vše skryla zem.

Přečtěte si také rozhovory s archeology, kteří na tomto nalezišti pracují: s Martinem Kunou a s Naďou Profantovou.

Pohled na vltavské údolí s archeologickým výzkumem z protějšího břehu. Časně slovanská osada se táhla v úzkém pásu na dně údolí v délce přes 1,5 km. Zcela vzadu město Roztoky. Výzkum provádí Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i. (vedoucí Dr. Martin Kuna, Dr. Naďa Profantová).

Letecký snímek archeologického výzkumu v Roztokách v r. 2006. Časně slovanská osada zaujímala zhruba 100 metrů široký pás mezi úpatím Roztockého háje (na snímku zvýrazněného silnicí) a řekou. Řada archeologických objektů byla v 19. století překryta náspem železnice, probíhající přibližně středem pobřežního pásu. Foto M. Gojda (ARÚ AV ČR, Praha).

Roztoky, jižní cíp staveniště silnice s archeologickým výzkumem. V těchto místech byla hustota časně slovanských domů největší. V pozadí začínají sedlecké skály, které celý areál ohraničovaly; dnes je na jejich úpatí proražen koridor silnice a železnice.

Roztoky, archeologický výzkum časně slovanského sídliště. Na snímku část zahloubeného domu 1263 s dvojicí mlýnských kamenů, tzv. žernovů.

Roztoky, časně slovanský dům (objekt č.1191). Dům byl zahlouben do země, v severozápadním rohu stála mohutná kamenná pec. V udusané podlaze jsou vidět drobné otvory po kůlech z dřevěného vnitřního vybavení (lavice, sušící zařízení apod.), mnohokrát přestavovaného.

Železný hrot šípu s křidélky a tulejkou, jediná bezpečně doložená zbraň z časně slovanské osady v Roztokách. Pochází z domu 669, zkoumaného ve výkopu pro vodovod v r. 1983. Přelom 6 a 7. století.

Neúplný jednostranný hřeben z parohu z domu (objekt č. 1113) (7. století). Hřeben se skládá ze tří vrstev parohových destiček, spojených železnými nýtky. Je zdoben geometrickým ornamentem ? svazky rýh a kroužky vyrytými pomocí kružítka. Tento předmět musel vyrobit specializovaný řemeslník, možná přímo v Roztokách. Podobných hřebenů s trojúhelníkovou rukojetí se totiž při archeologickém výzkumu v Roztokách našlo několik.

Oboustranný parohový hřeben, zdobený rovněž rytými liniemi a kružítkem. Hřeben se našel v zásypu obilní jámy 842 v Roztokách. Obdobnou výzdobu nesou i hřebeny nalezené v germánských hrobech z počátku 6. století.

Skleněné korálky různých typů, nález z podlahy časně slovanského domu (objekt č.1191) v Roztokách. Vícebarevný korálek se žlutými očky byl dovezen nejspíše z avarského prostředí na území dnešního Maďarska. Modrý korálek byl vyroben navíjením skelné hmoty. Drobné předměty jako korálky se často najdou teprve při plavení vzorků hlíny.

Hliněná licí pánvička s tulejkou z časně slovanského domu (objekt č.1263) v Roztokách. V tulejce byla původně usazena dřevěná rukojeť. Pánvička sloužila k tavení barevných či drahých kovů; v rámci časně slovanské osady v Roztokách jde už o třetí nález. Pánvičky a tyglíky dokládají působení místních kovolitců.

Kamenný přeslen z časně slovanského domu (objekt č. 1202) v Roztokách. Přesleny byly setrvačníky vřetena, užívaného při spřádání vlákna. Kamenné přesleny byly obvykle soustruženy. Předení představovalo typickou ženskou domácí činnost, zejména v zimním období.

Roztoky, dům (objekt č.1089) (výzkum v r. 1989). Parohový zlomek píšťalky zdobené vpichy a kružítkem. Nález představuje nejstarší slovanský hudební nástroj v Čechách (6. stol.).

Roztoky, dům 918 (výzkum v r. 1983). Bronzová náušnice či vlasová ozdoba s odlomeným přívěskem. Jiné náušnice z časně slovanského období v Čechách neznáme.

Konec parohového zdobeného obložení rukojeti. Povrch byl dokonale vyhlazený, k většímu předmětu (např. dýce) bylo upevněno pomocí šesti železných nýtů. Výzdoba byla opět provedena kružítkem. Předmět byl nalezen v zásypu jámy 449 (výzkum v r. 1981).

Výzkum jedné z kamenných pecí v Roztokách. Před rukama archeologa je obdélné topeniště a kolem něj další kamenné obložení, jehož funkcí bylo akumulovat teplo a izolovat dřevěné stěny domu od ohně. Vpředu vlevo leží kameny vyzdvižené z pece, připravené pro dokumentaci a odběr geologických vzorků.

Rekonstrukce kamenné pece časně slovanského období. Pec po rozehřátí velmi dlouho držela teplo a na povrchu kamenů bylo možné upéct chlebové placky. Dalším výzkumem bylo ovšem zjištěno, že konstrukce pecí nebyla skříňkovitá (jako je tomu na fotografii), ale zaklenutá.

Teprve po zažehnutí ohně se v plné míře ukázalo, jak účelným prvkem zařízení domů pece byly a jak úspěšně se mohly podílet na vytváření pocitu domova. Není divu, že představovaly nejnákladnější a nejvýstavnější prvek interiéru.

Nádoba zapuštěná do podlahy domu vedle pece. Celé nádoby bývaly takto zapouštěny poměrně často, sloužily k přechovávání příruční zásoby potravin nebo vody.

Pohled na plochu archeologického výzkumu od severu. V r. 2006 byl prozkoumán úsek kolem 1 km stavby silnice. Výzkum zpravidla začínal skrývkou ornice ve dvou fázích, mezi nimiž byl proveden plošný průzkum detektory kovů. Po skrývkách byl terén začištěn a byly zkoumány jednotlivé zahloubené objekty.

Konzervace a restaurování keramických nádob v laboratoři Archeologického ústavu AV ČR v Praze. Vlevo vzadu dva téměř kompletní hrnce kultury pražského typu z Roztok, představující typickou keramiku nejstarších Slovanů v Čechách (6. stol. až polovina 7. stol.).

Restaurátorka keramiky L. Svobodová sestavuje keramické nádoby z Roztok v laboratoři Archeologického ústavu AV ČR v Praze; v pozadí dvě nádoby (hrnce) kultury pražského typu.

K výzkumu některých předmětů vyzdvižených ?in situ? (tj. bez rozebrání, i s okolní zeminou) byla použita metoda počítačové tomografie (CT). Na snímku je tomograf ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně, vyšetřována je právě malá kamenná pícka, nalezená pod podlahou jednoho z domů. Pec je zpevněna v obalu z montážní pěny a potravinářské fólie. Tomografický průzkum pece provedl doc. Petr Krupa, CSc. z Kliniky zobrazovacích metod Fakultní nemocnice u sv. Anny, spolupracoval Mgr. Martin Hložek z Ústavu archeologie a muzeologie FF MU v Brně.

Pracoviště počítačové tomografie ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. V průhledu oknem je vidět tomograf, který právě prozařuje kamennou pícku, na monitorech vpředu jsou zpracovávány výsledky snímkování. Na snímcích se zobrazují rozhraní mezi různými materiály, přičemž tomograf umožňuje nasnímat rentgenové řezy objektem v intervalech jednoho či dvou milimetrů. Snímky jsou následně v počítači zpracovány tak, že předmětem je možno otáčet a rekonstruovat řezy v libovolném směru.

doporučit článek e-mailem | tisk článku