Jak vnímají příznivce detektorů moderní archeologové? A jak se na sebe i oficiální dívají sami detektoráři? Zeptali jsme se obou táborů. Názor si udělejte sami… 

 

Mezi detektoráři jsou velmi slušní lidé i gauneři

Archeolog PhDr. JIŘÍ MILITKÝ, Ph.D., se věnuje keltskému mincovnictví, nálezům antických mincí i vrcholně středověkým mincovním nálezům.

 

 

 

 

 

Co si myslíte o detektorářích?

Nevytvořil jsem tento svět, ale musím v něm žít. Ne všechno se mi líbí, ale realita je taková, že v současnosti máme v Česku asi 600 archeologů a 25000 lidí s detektory. Detektoráři mají na hledání mnohem víc času než archeologové, kteří se musí zabývat i teorií a spoustou dalších záležitostí.

Jaká je komunita lidí, která se pohybuje kolem detektorů?

Je velmi pestrá. Musíte si uvědomit, že celý tenhle podnik je na hranici zákona. Mezi detektoráři najdete velice slušné lidi, se kterými se dá mluvit a dokonce i spolupracovat. Ale také se v tomhle oboru pohybují lidé na hranici organizovaného zločinu, kteří ve velkém plundrují vzácná naleziště. 

Jak změnily detektory a lidé kolem nich archeologii?

Absolutně.

Jak to myslíte?

Je realitou, že my archeologové se bez lidí od detektorů prostě neobejdeme. Kdybych s nimi nespolupracoval, tak bych asi nic nenašel. Dá se říct, že amatéři s detektory radikálně posunuli poznání minulosti. Například jejich hledání v ornici je něco, co archeologie dříve vůbec neřešila. Otevírají pro nás nové pohledy na některé typy nálezů.

Co se děje s nálezy, které detektoráři najdou?

Už dávno neplatí, že by mizely za hranicemi. Zůstávají v Česku, u jednotlivých sběratelů.

Reálně o ně tedy Česká republika nepřichází?

To ne, nálezy zůstávají, ale mizí jejich archeologický kontext.

Jaké jsou vztahy mezi archeology a komunitou detektorářů?

Velmi složité. Mezi lidmi od detektorů jsou velmi slušní lidé, ale také gauneři, kteří se pohybují na hraně organizovaného zločinu. Nedá se na všechny dívat stejně. Ale i archeologové je vnímají odlišně – třeba starší generace archeologů detektoráře upřímně nesnášela. Já propaguji spíš pozitivní přístup…

Podívejte se, jak vypadá práce detektoráře: 

 

 

Slušných hledačů je podle mě většina

MIROSLAV UC KRATOCHVÍL je vydavatelem jediného českého časopisu věnovaného hledání s detektory kovů Detektor revue, provozovatelem největšího českého portálu o hledání www.detektorweb.cz a distributorem detektorů kovů www.detektorykovu.cz.

 

 

 

 

Jaký je momentálně vztah mezi detektoráři a oficiální archeologií?

Vaše první otázka vypadá velmi jednoduše, ale odpověď je mnohem složitější než se může na první pohled zdát. Existují zde sdružení hledačů, ale i jednotlivý hledači, kteří velmi aktivně spolupracují s archeology a zde jsou vztahy myslím velmi dobré. Celé je to podmíněno samozřejmě důvěrou na obou stranách a řekněme, že stupňů této důvěry může být několik. Znám to velmi dobře z osobních zkušeností, protože už osm let aktivně s archeology spolupracuji a účastním se různých archeologických výzkumů a záchranných akcí. Za tuto dobu jsme si s některými archeology vybudovali velmi přátelské vztahy a také jsem tak měl možnost mnohem lépe pochopit význam jejich práce. Stejným způsobem to pak funguje u velké řady dalších kolegů detektorářů. 

Jak se díváte na skupiny detektorářů, kteří fungují jako organizované skupiny a likvidují archeologická naleziště?

Toto je bohužel smutná skutečnost a na činnost takovýchto skupin nebo i jednotlivců doplácejí slušní detektoráři. Těchto slušných hledačů je dle mého názoru většina. Nicméně jak už bývá nedobrým zvykem, media se mnohem více chytají negativních informací o detektorářích, a tak nás pak méně informovaní lidé hází všechny do jednoho pytle rabovačů archeolokalit. V každém případě se od chování takovýchto neslušných detektorářů jednoznačně distancujeme a nesouhlasíme s ním. 

Co může komunita lidí kolem detektorů nabídnout archeologům?

Myslím, že jím toho můžeme nabídnout a nabízíme opravdu hodně. Není to jen detektorářské vybavení v podobě moderních detektorů, kterých je na archeologických pracovištích bohužel stále nedostatek, ale je to především velká praxe s využíváním této techniky. Aby se dalo dosáhnou opravdu dobrých výsledků, je právě ona zmiňovaná praxe tím nejdůležitějším. Není to jen o tom vlastnit detektor. Detektorářů je rozhodně nepoměrně více než archeologů a čím větší počet detektorů kovů se nám podaří dostat na jednotlivé výzkumy, tím více se podaří objevit pro naši historii velmi zajímavých kovových předmětů včetně nálezových okolností, které jsou leckdy důležitější než samotné předměty. Samozřejmě je také potřeba, aby i takoví detektoráři měli co nejvíce informací o tom, jak správně na výzkumech pracovat, aby naopak neudělali více škody než užitku. Právě pro tuto skupinu detektorářů se snažíme organizovat pravidelné přednášky se skutečnými odborníky a jít tak i cestou osvěty a vzdělávání. Pravidelně o nich informujeme na www.detektorweb.cz 

Jak by měla vypadat ideální spolupráce mezi oběma strany barikády?

To je opět velmi složitá otázka. Jak již bylo zmíněno v odpovědi na předchozí otázku. Slušní detektoráři mají archeologické obci rozhodně co nabídnout a bylo by na místě najít společnou cestu na oficiální bázi, která by byla přínosem pro obě strany. Krásným případem toho, jak by to rozhodně nemělo vypadat, je nový zákon platný na Slovensku od 1. 9. 201, který detektoráře postihuje odnětím svobody od dvou do deseti let. Nejen dle mého názoru je tento zákon naprosto hloupý a především kontraproduktivní, protože celou situaci ještě více zhorší. Je krásnou ukázkou absolutní hlouposti úřednického šimla. U nás pak bohužel platí zákony, které naprosto demotivují a odrazují detektoráře, aby řádně odevzdávali zajímavé archeologické nálezy, které náhodně objeví. Krásným příkladem byl nález středověkých mincí detektoráře Emila Malého. Jednalo se o cca 100 feniků, které byly staré asi 900 let a nálezce stát, respektive kraj, dle platných zákonů odměnil částkou 276 Kč! 

Dá se nějak odhadnout, jak velký je dnes „detektorářský byznys“ v ČR? TJ. kolik lidí se mu věnuje, jak velký je objem techniky apod.?

Detektorářů je v ČR dle mých odhadů 20-30 tis., ale to jsou spíše majitelé detektorů. Těch skutečně aktivních bude tak zhruba polovina, anebo možná ještě méně. V dnešní době je na trhu velmi široká nabídka detektorů kovů. Od základních modelů začínajících na cenách kolem 3000 Kč až po skutečné profi přístroje, jejichž ceny se pohybují od 20 000 Kč a výše. Pro uplatnění v archeologii jsou samozřejmě potřeba ty nejvýkonnější detektory kovů, které jsou schopny detekovat i ty nejdrobnější kovové předměty.

Úvodní foto: National Geographic. Terry Herbert našel 5. července 2009 kousek od svého domu Staffordshirský poklad: Více ZDE.

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

• Paleo – zdravý životní styl, který zavedli neandrtálci
• Silné sluneční erupce … a náš svět se sesype jak domeček z karet
• Když jde o život, objeví se anděl. Jak to vysvětlují vědci