Chemie lásky. Co se s námi děje, když jsme zamilovaní?
Zamilovanost není tak jednoduchý proces, jak se na první pohled (hlavně zamilovaným) může zdát. Láska je výsledkem mnoha složitých a velmi rychlých procesů v mozku.
Co je to vlastně láska? Je těžké ji popsat, ale všichni víme, co pro nás znamená. Zamilovanost, platonická láska, mateřská láska nebo láska k bohu nebo vlasti. Láska má zkrátka mnoho podob, je těžko vysvětlitelná, ale málokdo bez ní umí žít.
Mozek pracuje na více frontách
Muži i ženy mají 12 částí mozku, která jsou zodpovědná za milostná vzplanutí. Když jste zamilovaní, všechna tato centra jsou ve střehu a pracují doslova jako tým. Výsledkem této spolupráce je uvolnění dopaminu, oxytocinu, adrenalinu a dalších látek do těla. Vědci odhalili tato "místa touhy" srovnáním výsledků magnetické rezonance mozku u lidí, kteří prožívají šťastnou partnerskou lásku. Neurotransmitery (chemická látka vznikající v nervové soustavě a přenáší nervové vzruchy) a další chemické látky v mozku spolu s krví prokazovaly větší euforické vzrušení.
Výzkum přispěl k vědeckému poznání lásky, ale může v budoucnu pomoci lidem, kteří trpí těžkými depresemi právě kvůli nešťastné lásce. Doktoři jim mohou pomoci tím, že jim dorovnají množství těchto látek v těle.
Vášeň také umí povzbudit i některé poznávací funkce. „Všechno spolu souvisí, jak na sebe systém vzájemně působí,“ vysvětluje profesorka Stephanie Ortigue ze Syracuse University, kde výzkum probíhá.
Láska čarodějka
Syrakuská univerzita se výzkumem lásky zabývá již delší dobu. Nedávno vědci z této univerzity přišli na to, že zamilovanost vyvolává podobné pocity jako kokain. A vědecky potvrdili „lásku na první pohled" – že k tomu, abychom se zamilovali, nám stačí pouhá pětina sekundy.
Další výzkumy potvrdily, že u čerstvě zamilovaných párů stoupá nervový růstový faktor (NGF) v hladině krve. Tato molekula hraje zásadní roli v "mezilidské chemii", tedy „lásce na první pohled". „Tyto výsledky potvrzují lásku na poli vědy," potvrzuje Stephanie Ortigue.
Stará láska nerezaví
Skutečná láska existuje a je možné ji už vědecky i dokázat. To potvrzuje i další výzkum. Psycholog Arthur Aron porovnával, co se děje v mozku čerstvě zamilovaných mladých párů, kteří žijí v dlouhodobém manželství a myslí si, že jsou šťastní.
I sám psycholog moc nevěřil tomu, že by lidé mohli být v mnohaletých svazcích stejně šťastní jako na začátku, ale ukázalo se, že je všechno jinak.
Testovaným lidem (čerstvě zamilovaným i lidem v dlouhodobém svazku) předložili vědci fotografie různých lidí, mezi kterými byla zařazena i fotografie jejich partnerů. A při prohlížení fotografií jim měřili aktivitu mozku.
Pohled na milovaného partnera aktivizoval u všech stejně – tedy čerstvě i dlouhodobě zamilovaných – centrum v mozku, které má na starosti produkci hormonu dopaminu. Překvapivá skutečnost, že lidé, kteří tvrdí, že jsou i po dvaceti třiceti letech se svými partnery šťastní, mluví pravdu, se potvrdila: „Ti lidé skutečně mluví pravdu. Záznamy o činnosti mozku to dokazují a ty nejdou nijak ošidit," potvrzuje psycholog.
Proč potřebujeme lásku?
Proč se dožadujeme lásky a někdy obětujeme neskutečně mnoho? Helen Fisherová a její výzkumný tým zkoumali MRI (zobrazení magnetické rezonance) zamilovaných lidí a lidí těsně po rozchodu. A co objevili? Podívejte se na video.
Úvodní foto Isifa
