Dějiny zahalování. Proč nádherné muslimky skrývají tváře?

Dějiny zahalování. Proč nádherné muslimky skrývají tváře?

Závoj přes obličej se stal jedním ze symbolů správné muslimky. Přitom ještě nedávno závoje málem skončily v propadlišti dějin.

Hidžáb, neboli závoj přes obličej, si dnes spojujeme především s islámem – a považujeme ho v Evropě za něco barbarského. Ale tento zvyk v Evropě existoval, dodnes se z těch dob zachoval zvyk závoje u nevěst.. 

Být zakrytá závojem znamenalo už od nejstarších dob výsadu. Závoj představoval symbol toho, že se jedná o počestnou a poctivou ženu. Jedna z vůbec prvních zmínek o závojích, asyrský právnický text ze 13. století př. n.l., například zakazuje, aby prostitutky nosily závoje. Také kolébka evropské civilizace, Athény, znala závoje. Respektované ženy musely v tomto městě chodit na veřejnost zahalené, jinak budily pohoršení a podezření z toho, že se živí nějakou podezřelou činností. Bez závoje chodily často prostitutky, proto se žena bez závoje v antice často s nevěstkou zaměňovala. 

Nikáb: Celý obličej zakrývající oděv. Zatímco burka zahaluje tělo od hlavy k patě, nikáb zakrývá jen obličej (až na oči) a kombinuje se s dalšími druhy oděvů. Některé druhy ponechávají viditelnou celou oblast kolem očí, jiné nechávají viditelné pouze výřezy kolem očních důlků. FOTO: Isifa

Nezahalená = potrestaná

Poměrně drsná tradice zahalování zřejmě existovala i mezi starověkými židovskými kmeny. Americký historik Will Durand v prvním svazku History of Civilization tvrdí, že nezahalené židovské ženy byly přísně trestány. Například tím, že manžel se s takovou ženou mohl rozvést, aniž by od něj získala jakýkoliv důchod. Stejný historik píše, že u židovských kmenů byla ve starověku zahalovací praxe mnohem represivnější než u dnešního islámu… 

Závoje byly rozšířené i předislámské Persii a v Byzanci. Tam se zahalovaly dobrovolně především bohaté a vlivné ženy, manželky obchodníků a šlechticů. Závoj byl symbolem bohatství – chudé ženy totiž musely pracovat a při tom odhalovaly těla. Zahaleným tělem ženy dokazovaly, že mají na to, aby nepracovaly.

Čádor

Čádor: používá se především v Íránu. Jedná se o jakési pončo, které však skrývá i celou hlavu. Obličej je vidět celý. Žena si drží látku kolem těla, díky tomu nejsou vidět ani její ruce. Nejoblíbenější barvou je dnes černá, před 20. stoletím se ale častěji nosily bílé nebo pestré čádory. FOTO: Isifa.

Obecně se zahalování jako fenomén objevovalo spíše ve městech, lidé na vesnicích o něm ani nevěděli. Příliš nevadil ani samotným ženám; zahalené chodily jenom ven, doma mohly nosit, co chtěly. A protože ty bohaté neměly vlastně ani důvod ven chodit, o nic reálně nepřicházely. Ostatně ven, z hradu nebo tvrze, se moc nedostaly ani středověké ženy v Evropě.

Móda, nebo náboženství? 

Ani s nástupem islámu se hidžáby do světa nezačaly šířit raketovou rychlostí. Zahalené nechodily po většinu života ani manželky samotného proroka Mohameda – tento zvyk si osvojily až ke konci života. Pro Mohameda nebyly závoje velkou prioritou, ostatně zmínil se o nich jen v Koránu přímo jen dvakrát:

Jašmak: Turecká verze zahalování sestává ze dvou částí – pokrývky hlavy a samotného závoje, který je k ní připojen. Bývá vyroben z jemného mušelínu a většinou je průsvitný. FOTO: Isifa.

 „A řekni věřícím ženám, aby cudně klopily zrak a střežily svá pohlaví a nedávaly na odiv své ozdoby kromě těch, jež jsou viditelné. A nechť spustí závoje své na ňadra svá. A nechť ukazují své ozdoby jedině svým manželům nebo otcům nebo tchánům nebo synům nebo synům svých manželů nebo bratřím nebo synům svých bratří či sester anebo jejich ženám anebo těm, jimž vládne jejich pravice, nebo služebníkům, kteří nemají chtíče, anebo chlapcům, kteří nemají pojem o nahotě žen. A nechť nedupou nohama, aby lidé postřehli ozdoby, které skrývají.“ 

„Proroku, řekni manželkám svým, dcerám svým i věřícím ženám, aby přitahovaly k sobě své závoje! A toto bude nejvhodnější k tomu, aby byly poznány a nebyly uráženy.“  

Zatímco na zákaz dupání se už zapomnělo, nutnost zahalování v islámu už zůstala. Různé islámské společnosti, státy a náboženské podskupiny však používají různé stupně zakrytí. Tak často používaným slovem hidžáb se nazývá spíše onen cudný styl oblékání, než konkrétní styl oblečení. Ten se liší zem od země, některé nejčastější typy najdete na fotografiích v článku. 

Burka

Burka: Oděv zahalující celé tělo i tvář ženy. Obličejová část bývá občas krytý jemnou síťovinou, jindy jsou odkryté jen dva otvory pro oči. Burky jsou typické pro Afghánistán, ale často je nosí i muslimské ženy v Evropě. FOTO: Isifa

 

Renesance závojů

Před 40 roky nosilo závoje jen několik procent muslimek. Tato tradice se považovala bezmála za archaickou. Stačilo jen pár desetiletí a hidžáb se stal symbolem toho „být správnou muslimkou“. Dojde za pár let i na to dupání?  Je to dost dobře možné, rychlost šíření závojů překvapila nejen Evropany, ale i samotné muslimy. Dříve nábožensky tolerantní země jako Egypt nebo Turecko jsou dnes plné zahalených žen. Není to však jen tlak mužů, co ženy nutí k tomu, aby skrývaly svá těla. Velmi často to vychází přímo z nich. 

Když před třemi lety vyzval turecký premiér k zákazu zahalování na univerzitách, nevyčítali mu to ani tak náboženští učenci, jako samy studentky. Je pro ně symbolem úcty a rovnosti. Podobně o něm píše třeba britská novinářka Yvonne Ridleyová. „Řekněte mi, co je větší svoboda slova. Být v zaměstnání posuzovaná podle délky sukně anebo velikosti chirurgicky upravených prsou, nebo podle vaší inteligence, osobnosti a výkonů? Nablýskané časopisy nám předhazují, že pokud nebudeme vysoké, štíhlé a krásné, zůstaneme nechtěné, nezamilované a neúspěšné. Tlak na ženy je až nechutný. Přiznejme si, že před tím vším burka osvobozuje…“

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Sdílejte článek

Autor: Tomáš Karlík

Nejnovější komentáře

comments powered by Disqus

Další produkty Astrosat Media