Exkluzivně pro NG: Mizející jazyky. Kde je najdeme a kdo jimi mluví?

Exkluzivně pro NG: Mizející jazyky. Kde je najdeme a kdo jimi mluví?

Každé dva týdny zanikne jeden jazyk. Téměř polovina z přibližně 7 000 jazyků, jimiž se na Zemi mluví, pravděpodobně zmizí do konce století, neboť komunity přecházejí z rodné řeči na angličtinu, čínštinu nebo španělštinu. O co přijdeme, když některý jazyk umlkne?

Sedm miliard obyvatel zeměkoule hovoří přibližně 7 000 jazyků, což by – statisticky vzato, při rovnoměrném rozdělení – nabízelo každému živému jazyku přijatelný milion mluvčích. U jazyků, stejně jako v životě, však rovnoměrnost není. Celých 78 procent obyvatel světa hovoří 85 největšími jazyky, kdežto podíl 3 500 nejmenších jazyků činí pouhých 8,25 milionu mluvčích.

Zatímco tedy angličtina je mateřskou řečí pro 328 milionů lidí a standardní čínština pro 845 milionů, tuvinsky mluví v Rusku jen 235 000 osob. Lingvisté se domnívají, že během příštího sta let by mohla zmizet téměř polovina jazyků, jimiž se dnes na světě mluví. Více než tisíc z nich je v seznamu kriticky nebo silně ohrožených, takže balancují na pokraji zapomnění

Tuvinština

Jednoho rána začátkem podzimu začali Andrej Monguš a jeho rodiče připravovat večeři. Vybrali ze svého stáda ovci s černou tváří a silným ocasem a na nepromokavé plachtě vedle výběhu pro dobytek ji převalili na záda. Mongušova rodina žije v sibiřské tajze, na pokraji nekonečné stepi a téměř na dohled od Kyzylu, hlavního města republiky Tuva, která je součástí Ruské federace.

Žijí nedaleko zeměpisného středu Asie, z jazykového i lidského hlediska však rodina obývá kraj v hraniční oblasti mezi pokrokem a tradicí. Historicky jsou Tuvinci kočovní pastevci, kteří stěhují svůj aal, jurtový tábor, i své ovce, krávy a soby od jedné pastviny ke druhé, podle střídání ročních období. Starší příslušníci rodiny, kteří se vrátili do svého venkovského aalu po práci ve městě, hovoří tuvinsky i rusky. Andrej a jeho žena mluví také anglicky; učí se sami z papírků s nápisy v angličtině, které jsou nalepené snad na všem, co mají ve své moderní kuchyni v Kyzylu. Pracují jako hudebníci v Tuvinském národním orchestru, souboru, který hraje na tradiční tuvinské nástroje tradiční melodie. Andrej je mistr nejtypičtější tuvinské hudební formy – hrdelního zpěvu, khöömei.

 

Jazyk aka

Mezi lidem Aka v Palizi, malé prosté vesnici usazené na horském úbočí v Arunáčalpradéši, státě rozeklaných pohoří na nejzazším severovýchodě Indie, jsem mohl sledovat, jak bolestná je cena, jež se platí za zhroucené jazyky. Dá se tam dojet za pět hodin po horských silnicích s jedním jízdním pruhem vedoucích džunglí palem a stromů s tvrdým dřevem.

Jedinou hlavní ulici lemují domy s nenatřenými dřevěnými fasádami postavené na pilotech a zastřešené došky nebo plechem. Vesničané si pěstují rýži, jamy, špenát, pomeranče a zázvor, zabíjejí vlastní vepře a kozy a sami si stavějí domy. Z izolace kmene se zrodila důsledná soběstačnost, kterou dokládá skutečnost, že v jazyce aka zjevně chybí slovo pro práci za plat. 

Akové měří osobní bohatství počtem kusů místního skotu. Například slušnou cenu za nevěstu vyjadřuje v Palizi osm zvířat. Nejpečlivěji uchovávaným majetkem těchto lidí je drahocenný náhrdelník tradzy v hodnotě dvou kusů dobytka, vyrobený ze žlutých kamenů z nedaleké řeky, který rodiče předávají dětem. Žluté kameny na tyto náhrdelníky se v řece již najít nedají, a tak lze cenný náhrdelník získat jen dědictvím.

 

Jazyk seri 

Mexický lid Seri tvořili tradičně polokočovní lovci a sběrači žijící v západní části Sonorské pouště nedaleko Kalifornského zálivu. Jejich další existence je vázána na vlastnosti a chování druhů, které žijí v poušti a v moři. Těsný vztah k světu rostlin a živočichů je určujícím prvkem života lidu Seri a jeho jazyka.

Příslušníci etnika Seri, kteří sami o sobě mluví jako o Comcaac, tradičně neměli žádné pevné osady, takže místo jejich momentálního pobytu záviselo na tom, která část pouště nabízela nejvíce potravy, zda byly plody opuncií na horských úbočích zralé či zda vocha mořská byla v zátoce připravena ke sklizni. Dnes žijí ve dvou osadách, Punta Chueca a El Desemboque – malých seskupeních domů z betonových bloků uprostřed rozlehlé červené a zdánlivě pusté pouště u zálivu. Domy obklopují řady trnitých stonků rostliny Fouquieria splendens zasazených do písku, kde zakořenily jako živé ploty.

Když američtí lingvisté Edward Moser a Mary Beck Moserová přijeli v roce 1951 do El Desemboque, aby žili s lidmi Seri, skupina právě prožívala špatné časy – epidemie spalniček a chřipky snížily počet jejích příslušníků na několik set. Pro badatele to však byla příznivá doba, neboť kulturu skupiny ještě nepohltila většinová kultura, která ji obklopovala. Mary Moserová pracovala pro skupinu jako ošetřovatelka a porodní asistentka. Po četných porodech, jak bylo jejich zvykem, jí rodiny dávaly usušené kousky pupečních šňůr svých dětí, jež Mary ochraňovala v „pupeční nádobě“. Také jí dávali své copy spletené z osmi pramenů, což byly známky indiánské identity, které muži museli ustřihávat, když cestovali do mexických měst. Copy byly jako symbolické pupeční šňůry, přetrhávaly spojení mezi starým a novým, byly dokladem přerušené vazby.

Dnes se komunita zotavila natolik, že její jazyk má mezi 650 a 1 000 mluvčích. Podařilo se jim si jazyk zachovat, zčásti díky nepřátelskému postoji k většinové kultuře Mexika. Více se dočtete v novém vydání časopisu National Geographic

Poslední z posledních

Poslední mluvčí jazyka chemehuevi

 Johnny Hill ml. z arizonského Parkeru je jedním z posledních mluvčích chemehuevi, ohroženého jazyka původních Američanů. „Je to jako když pták ztrácí peří. Vidíte, jak se jedno pírko vznáší kolem vás a letí někam pryč – zmizelo další slovo.“

Proč mluvíme a nepoužíváme jen gesta? Vždyť by to stačilo. Nebo ne?

 

 

Poslední mluvčí jazyka euchee (Oklahoma, USA)

Šestaosmdesátiletý K’asA Henry Washburn je jedním z pouhých čtyř zbývajících lidí, kteří hovoří plynně jazykem euchee. Každý den jezdí16 kilometrůze svého domova ve West Tulsa do Euchee Language House, kde se děti učí svému rodnému jazyku. Následkem toho se studenti jazyka euchee někdy zase dostanou do potíží, protože jazykem předků mluví ve škole. Richard Grounds, ředitel projektu zaznamenávajícího Washburnovy vzpomínky, označuje Washburna za „živý slovník“.

 

 

Poslední mluvčí jazyka wintu (Kalifornie, USA)

Caleen Sisková je duchovní vůdkyně a kmenová náčelnice kmene Winnemem Wintu – a jedna z posledních mluvčích jazyka, který udržuje identitu jejího lidu. Příslušníci kmene bojují již déle než sto let s vládou USA o území podél řeky McCloud přiléhající k Mount Shasta, které považují za svou kolébku. Ztráta půdy a ztráta jazyka spolu souvisejí, říká Sisková. „Tato půda je náš chrám.“

Tajemství řeči: Hledá se recept na univerzální prajazyk

 

Posedlost písmem

Jeden způsob, jak zachovat jazyk, je zakotvit ho v písemné podobě a sestavit slovník. Lingvisté milují možnost vynalézání písma pro jazyky, které mají obvykle jen ústní podobu, a zároveň se jí bojí. Sama myšlenka abecedy totiž mění jazyk, který má abeceda uchovat, a z lingvisty-pozorovatele dělá účastníka procesu.

David Harrison a Greg Anderson sestavili první tuvinsko-anglický slovník a jsou hrdí na vzrušení, které kniha vyvolala u domorodých mluvčích. Steve a Cathy Marlettovi pracovali až do roku 2005 na dokončení slovníku jazyka cmiique iitom, který začali zpracovávat Cathyini rodiče v roce 1951. Steve si vzpomíná na den, kdy se René Montaño zeptal „Mohu vám ukázat, jak píšu?“ a předvedl mu takový způsob dělení slov, s nímž se jako lingvista předtím nesetkal. Toto odhalení znamenalo revidovat léta práce. Marletta to však velmi potěšilo, poněvadž projekt zapojil původní mluvčí seri do popisování a definování jejich jazyka. 

Mnohem více se o umírajících jazycích dočtete v červencovém vydání National Geographic

Napsal Russ Rymer
Fotografie Lynn Johnsonová

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Sdílejte článek

Autor: National Geographic

Nejnovější komentáře

comments powered by Disqus

Další produkty Astrosat Media