Tak chladnou zimu jaká byla letos, zde asi naposledy zažily britské expedice, které na ostrově Jamese Rosse pracovaly v rámci Geofyzikálního roku v období 1957-1958. A určitě i Argentinci, kteří v oblasti působí od roku 1969. Každopádně tak drsný průběh zimy tady nebyl už více jak čtvrtstoletí zaznamenán a zima roku 2012 byla z tohoto hlediska opravdu překvapivá.

Co znamená tuhá zima pro expedici?

Údržba meteorologických přístrojů na stanici J.G. Mendela. Autor: Tomáš Jagoš, Masarykova univerzita

Zanechala kompaktní mořský zámrz. Led stále pokrývá většinu Weddellova moře kolem Antarktického poloostrova a s ním související průlivy včetně kanálu Prince Gustava, který odděluje ostrov Jamese Rosse od Antarktického poloostrova.

Rozsáhlý zámrz ovlivňuje průběh české vědecké expedice: už vylodění z chilského vojenského ledoborce bylo komplikované (muselo se celé provádět vrtulníky), je také obtížnější získat vzorky ryb pro parazitologický výzkum, a navíc je momentálně nemožné dostat se do vzdálenějších lokalit terénního výzkumu, kam byl plánován přesun pomocí gumových motorových člunů.

Mimo dosah vědců tak zatím zůstává ostrov Vega Island s paleontologickými nalezišti, Trinity Peninsula, kde stojí automatická stanička pro sběr meteorologických dat, Torrent Valley, kde měly být v letošním roce provedeny odběry pro chemické analýzy, i vzdálené jezero Hidden Lake, kde byl plánován odběr sedimentů pro rekonstrukci změn klimatu během holocénu.

Zaskočená zvířata

Mořský zámrz zaskočil i přirozené obyvatele této oblasti. V blízkosti stanice jsme nalezli několik čerstvě uhynulých tuleňů leopardích a krabožravých. Nepodařilo se jim najít cestu k otevřené vodě. Problémy mají ptáci - například chaluhy antarktické se teprve nyní s téměř dvouměsíčním zpožděním pokoušejí zahnízdit a zřejmě marně. 

Flora a fauna Antarktidy – co zde roste, plave či létá

Zimu dokumentovaly i naše přístroje - nejnižší teplota byla naměřena na konci zimy v září: -30,6 °C. I uvnitř stanice přesto, že je stanice dobře izolovaná, klesla teplota vzduchu na -16 °C.

Jediná rozmrzlá mělčina

Odchyt bezobratlých živočichů z jezera Lachman 1. Autor: Ivo Sedláček, Masarykova univerzita

Práce české expedice s mezinárodní účastí je tak omezena na území ležící v relativní blízkosti stanice J. G. Mendela. Dvě hodiny pochodu od ní, na nejzazším výběžku Cape Lachman, se nalézá ke břehu přiléhající mělčina, která v právě vrcholícím jižním létě již roztála.

Plocha volné hladiny není velká, je to ojedinělé "refugium" schopné udržet mořský život závislý na přístupu k vodě/vzduchu a přitahuje k sobě především tuleně Weddellovy, tučňáky kroužkové, oslí i uzdičkové, kteří jsou cílem zoologických, mikrobiologických a parazitologických výzkumů.

Každý den, kdy to počasí dovolí, míří biologové k této oáze mořského života. Vědci si odtud již mimo několika ryb do staniční laboratoře přinesli vzorky trusu obratlovců (tučňáků, tuleňů a chaluh antarktických), či mořské mlže a jiné bezobratlé živočichy (blešivce, gonophory atd.).

Dlouhodobá sledování

Některá z nich byla započata už v sezóně předcházející výstavbě stanice; běží nepřetržitě od roku 2004. Jsou zde prováděna měření intenzity celkového slunečního záření, škodlivého UVB záření a základních meteorologických prvků.

Rostlinná fyziologie - jedná se především o terénní experiment, kdy vědci pomocí tzv. open-top chambers (tj. experimentálních skleníčků s otevřeným vrcholem) uměle navozují oteplení prostředí vegetace a sledují reakce mechového a lišejníkového společenstva na tento proces. 

Mořský zámrz nebrání českým vědcům v pokračování rozsáhlých glaciologických a topografických měření ve vnitrozemní ostrova Jamese Rosse na údolním ledovci Whisky Glacier a ledovci Davies Dome. První terénní kemp zbudovaný u jezera Monolith Lake, který je výchozím bodem pro práci na ledovcích, bylo ale nutné kvůli zhoršenému počasí opustit, a proběhl tak sběr dat pouze na jednom z ledovců.

Teď věříme, že se sem za pár dní opět budeme moci vypravit a výzkum bude dále pokračovat.

 

Zkameněliny a fosilie neznámého mořského obratlovce

Mimo vědce působící na Masarykově univerzitě se expedice účastní i externisté. Paleontologovi z České geologické služby se během uplynulých dvou týdnů podařilo nalézt fosilní pozůstatky prozatím neidentifikovaného mořského obratlovce a zahájit sedimentologický výzkum souvrství Santa Marta, které slibuje unikátní nálezy zkamenělin. 

Geolog z Vysokého učení technického v Brně zatím zmapoval několik výchozů vzácných na sodík bohatých bazaltů (hawaiitů) a zahájil podrobné studium hydrotermálních systémů, které vulkanickou činnost na ostrově Jamese Rosse v dávné minulosti doprovázely. V místních sedimentech objevil ledovcem donesené žilné magmatity, které se již ve své původní oblasti výskytu (na Antarktickém poloostrově) nenacházejí.

Jen tady, na Islandu a v Kanadě

Spolupracující tým vědců Masarykovy univerzity a České geologické služby průběžně pracuje na detailním popisu sedimentárních hornin vázaných na tání ledovcového pokryvu během vulkanických fází. Ostrov Jamese Rosse totiž přináší unikátní možnost studia interakce vlivu zalednění a vulkanické činnosti na vznik specifických typů sedimentů, které se pouze v omezené míře vyskytují jen na Islandu a v arktické Kanadě. Jejich práce umožní lepší pochopení sedimentárních procesů při rychlém tání ledovců způsobených vulkanickými erupcemi.

Domácí chléb

Stanice žije i dalšími událostmi – během uplynulých dvou týdnů oslavili členové vědecké expedice dvoje narozeniny. K pečení tradičního „Mendlova“ chleba, který je letos díky podpoře společnosti PRO-BIO pečen z špaldové bio mouky a s pomocí bio prášku z vinného kamene, přibylo i pečení dortů. Ani „místní“ zdroje nezůstávají opomenuty – z Chile si přivezli čerstvou i mraženou zeleninu a ovoce, maso, sýry, čokolády, a dokonce i suroviny na netrpělivě očekávané originální antarktické utopence.

Ze stanice J.G. Mendela na ostrově Jamese Rosse jménem všech členů výpravy čtenáře srdečně zdraví

Pavel Kapler
(správce stanice a vedoucí české vědecké expedice Antarktida 2012-13)

(redakčně upraveno: Hynek Adámek)

ÚVODNÍ FOTO: Česká vědecká stanice J.G. Mendela a zvolna mizející závěj na její osluněné severní straně. (autor Ivo Sedláček, Masarykova univerzita)

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

• Ptali jste se vedoucího antarktické stanice Pavla Kaplera: Antarktická sezóna pro české vědce začíná
• Čeští vědci odjeli do Antarktidy. Budou zkoumat klima a život na nejdrsnějším místě planety
• Nejděsivější příběh přežití. Z drsné Antarktidy. EXKLUZIVNĚ PRO NG