Gepardi v úzkých. EXKLUZIVNĚ PRO NG
Gepardi jsou nejzranitelnější ze všech kočkovitých šelem, mezi druhy, které se dochovaly, však zároveň patří k nejinteligentnějším.
Gepardi zaujali v lidské představivosti zvláštní místo. Z krásných exotických šelem, rychlých jako sportovní auta a proslulých tím, že se poměrně snadno ochočí, se staly mediální hvězdy, zdomácnělá divoká zvířata, miláčci filmařů a producentů reklam z celého světa.
Naťukejte do internetového vyhledávače na svém počítači slova „gepard“ a „obrázky“ a ihned vám vyskočí přes 20 milionů výsledků – od reklamy na módní obuv a efektní nablýskaná auta po fotografie gepardů v roli domácích mazlíčků, kteří se vezou na zadním sedadle kabrioletu značky Mercedes.
Záplava gepardů v popkultuře může vytvářet dojem, že mají v přírodě stejně jisté postavení jako v lidské představivosti. Nemají. Ve skutečnosti jsou gepardi nejzranitelnější ze všech kočkovitých šelem, je jich překvapivě málo a stále jich ubývá. Ještě před několika staletími putovali gepardi z indického subkontinentu k břehům Rudého moře a po většině afrického území. Ať jsou to jakkoli skvělí běžci, před rozpínající se lidskou civilizací utéct nemohli.
Gepard místo psa
Gepard indický, elegantní poddruh, který byl kdysi ozdobou královských dvorů v Indii, Persii a Arábii, je na pokraji vyhubení. V Africe se gepardi stali obětí rolníků, rančerů a pastýřů, kteří je vyháněli z jejich stanovišť, lovců, kteří je ze sportu zabíjeli, a pytláků, kteří chytali jejich exotická mláďata a za horentní sumy je prodávali jako domácí mazlíčky. Počet gepardů tak v průběhu 20. století poklesl o více než 90 procent; dnes jich v divočině přežívá už jen necelých deset tisíc.
Gepardi jsou pod velkým tlakem dokonce i ve velkých afrických přírodních parcích. Plachá zvířata se štíhlým tělem jsou jediné velké kočkovité šelmy, které nedokážou řvát. Lvi, kteří jsou silnější a jichž je více, je nemilosrdně vytlačují na okraje parků. Podívejme se na tanzanský Národní park Serengeti a přilehlou rezervaci Masai Mara v Keni. V obou parcích žije celkem na 3 000 lvů a 1 000 levhartů, avšak pouhých 300 gepardů. A i když mají gepardi statut celebrit, lvi nad nimi vítězí i co do přitažlivosti pro turisty. „Gepardi jsou obvykle něčím, na co se lidi chtějí podívat až při svém druhém safari,“ říká průvodce Eliyahu Eliyahu. „Poprvé mají všichni zájem jen a jen o lvy. Problém je v tom, že v místech se spoustou lvů nikdy nenajdete hodně gepardů.“
Kočka jen napůl
Máte-li pocit, že se gepard liší od jiných kočkovitých šelem, je to proto, že je opravdu jedinečný. Patří do samostatného rodu, rodu s jedním členem – gepardem. Jeho rodové jméno Acinonyx pochází z řeckého slova, které znamená „osten“ nebo „dráp“ a vztahuje se k zvláštním, jen zpola zatažitelným drápům, které nemá žádná jiná kočkovitá šelma. Zatímco lvi a levharti mají úplně zatažitelné drápy, které jim slouží především jako nástroj k trhání masa a šplhání po stromech, pro gepardy jsou typické drápy připomínající spíše hřeby na běžeckých tretrách a plnící podobnou funkci: díky nim se gepard může co nejlépe odrazit a okamžitě nabrat rychlost.
U geparda je prostě vše stvořené jen pro rychlost – čistou, živelnou, explozivní rychlost. Postavte vedle sebe na dálnici geparda a závodní vůz Lamborghini a můžete se vsadit, že oba mají stejnou šanci překonat povolenou rychlost jako první. Oba dokážou akcelerovat z klidové polohy na 100 kilometrů za hodinu během tří sekund, gepard je však schopný překonat hranici 70 kilometrů za hodinu několika prvními dlouhými skoky. A jakými skoky! Díky neobyčejně ohebné páteři a dlouhým pružným nohám dokáže letět vpřed plavnými skoky delšími než 7,5 metru. Špičkový atlet, který by při běhu udělal podobný skok třeba jen jednou, by měl našlápnuto ke kvalifikaci na olympijské hry. Když gepard běží nejrychleji, jak dokáže, může takový skok zvládnout i čtyřikrát za sekundu.
Pokračování článku najdete v listopadovém čísle časopisu National Geographic
NAPSAL ROFF SMITH
FOTOGRAFIE FRANS LANTING
