Během zdánlivě rutinní výpravy do kosmu dojde ke katastrofě v podobě rychle letících trosek rozbitých družic. Raketoplán je zničen. Z posádky přežije jen nezkušená lékařka-inženýrka Ryan Stone (Bullock) a veterán Matt Kowalsky (George Clooney), který velel svému poslednímu letu před odchodem do důchodu. Ztratili spojení se Zemí a kyslík rychle ubývá, stejně jako šance na přežití.

Přestože film je skvělou podívanou a snaží se přiblížit realitu výstupů do vesmíru i života na vesmírné stanici, či letu návratovým modulem, odborníci z NASA komentují snímek velmi úsporně: Tohle by se kosmonautům stát nemělo.

Zápletka filmu, kdy sestřelení ruského satelitu vytvoří tisíce úlomků, které spustí řetězovou reakci při které jsou poškozeny další satelity rojem rychle letících úlomků, je reálná. Oběžná dráha kolem země je sice plná trosek a v roce 2007 čínská řízená střela vypuštěná demonstrativně na nefunkční meteorologický satelit, situaci opravdu zhoršila. Nicméně podle bývalého ředitele NASA pro mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) Marka Uhrana, citovaného serverem sciencenews.org, představují trosky satelitu nebezpečí pro jiné družice, ne však pro astronauty.

Hubbleův teleskop, jehož opravami snímek začíná, je totiž ve výšce 600 kilometrů a ISS, kde vše pokračuje, 400 kilometrů nad zemským povrchem a příběh vrcholí ještě o 50 kilometrů níže na čínské stanici  Nebeský palác. Naopak většina satelitů je až ve výšce kolem 35 tisíc kilometrů na geosynchronní orbitě. Takže scénář, kdy roj úlomků a následná řetězová reakce se ničivě a rychle projeví nejen v umlčení komunikačních satelitů, ale také o desetitisíce kilometrů blíže k povrchu, není příliš reálný.

ISS sice tu a tam nějaký úlomek ohrozí, ale většinou jde o jednotlivý kus, či nějaké nefunkční zařízení na sestupné dráze do atmosféry. Posádka se v takovém případě včas evakuuje do záchranných modulů. Zatím však vždy stačilo stanici s pomocí trysek mírně odšoupnout z možné kolizní trajektorie.

Nepravděpodobná je podle Uhrana i možnost, že by se nějaký astronaut utrhl a nastal stav "muž přes palubu". Nikdy sice neříkej nikdy, ale v reálu je prý pravděpodobnost takové nehody nekonečně malá. Nejen kvůli tréningu, ale i způsobu jištění a neustálého monitoringu postupu astronautů, kteří se vydávají do otevřeného prostoru v párech.

NASA se snaží vyloučit jakoukoli možnost, že by se její astronauti nemohli vrátit. Například při poslední misi na vylepšení Hubbleova vesmírného dalekohledu byl připraven ze Země vzlétnou záložní raketoplán. Podle Uhrana platí prostě pravidlo: Vždy musíte mít záchranný člun.

Jediné opravdové nebezpečí, které film také zachycuje, představuje pro kosmonauty oheň. ISS už zažila situaci, že jen díky včasnému zásahu ukrajinského člena posádky, nepropukl naplno požár, který mohl odříznout posádku od jednoho ze dvou záchranných modulů Sojuz. Reálně tak hrozilo, že se mohla zachránit jen polovina z nich.

Na filmu jsou pak nelogické momenty, kterých si povšiml astrofyzik a známý populizátor Neil de Grasse Tyson. Přestože si film užil, napsal řadu připomínek na Twitter. Mimo jiné mu vrtá hlavou, proč zařízení na teleskopu vylepšuje lékařka. Ve filmu sice Bullock něco tvrdí o tom, že je technologie založená na medicínském přístroji, ale v reálu by upevňování panelů a nahrávání dat neprováděla MUDr. Ryanová. A naopak vypadá divně, když astronaut Kowalsky (mimochodem - zřejmě velmi oblíbené příjmení v amerických filmech) školí lékařku Ryanovou v tom, co se s jejím organismem děje při nedostatku kyslíku.

Úžasné scény pak také ne vždy respektují realitu stavu beztíže. Vlasy hlavní hrdinky by v nulové gravitaci povlávaly mnohem zřetelněji. Odpoutávající se Clooney by se pak od Bullock podle astrofyzika nevzdaloval, ale naopak začal přibližovat. Za zmínku také stojí to, že přestože nesedí orbitální výšky satelitů a stanic, tak většina satelitů obíhá Zemi ze západu na východ. Ve filmu však letí trosky opačně z východu na západ.