SPECIÁL: Antarktický projekt

Historie – co předcházelo výstavbě naší stanice na ostrově Jamese Rosse

Česká vědecká stanice v Antarktidě stojí teprve několik let. Pojďme se podívat na to, jak se rodila v hlavách českých expertů a jak vypadla její cesta od plánů, představ až k samotné realizaci.

1994

Po 25 letech byla obnovena systematická práce českých vědců v Antarktidě. Stalo se poté, co Grantová agentura ČR schválila tříletý projekt katedry geografie PřF MU Brno s názvem “Změny energetické bilance a intenzity ultrafialového záření a jejich vliv na přírodní ekosystémy v Antarktidě”.

1994 – 1997

Přepravní kontejnery s vrtulemi větrných elektráren. Kompletace stanice podzim 2003. FOTO: Alois Suchánek

Interdisciplinární, botanicko-klimatologický projekt realizován na ostrově King George v souostroví Jižní Shetlandy. Vše na polské stanici Henryka Arctowského, kde byly v rámci dalších mezinárodních projektů BIOTAS navázány první důležité kontakty.

Začátek roku 1997

Ve Varšavě, Cambridge a Kielu se konají mezinárodní schůzky shrnující první výsledky grantového projektu a perspektivy dlouhodobějšího českého vědeckého programu v Antarktidě.

Červen 1997

Dr. Bernard Stonehouse, biolog ze Scottova polárního institutu univerzity v Cambridge, v rámci své návštěvy Masarykovy univerzity v Brně a Botanického ústavu v Třeboni poprvé navrhuje založení české vědecké stanice na jihovýchodním pobřeží ostrova King George

První návrh – trojrozměrný model stanice z roku 1999 pro variantu na Jižních Shetlandech. FOTO: Hynek Adámek

Říjen 1997

Na pracovním třeboňském setkání 17 vědců z Anglie, Polska, Německa, Maďarska a České republiky byl přednesen první oficiální návrh výstavby základny. V průběhu “workshopu” řešeny technické i logistické otázky související s výstavbou základny na ostrově King George, její vědecká náplň, nové výzkumné trendy a spolupráce se zahraničními institucemi.

Obr.: Plánované, ale nakonec neuskutečněné, umístění České antarktické stanice na ostrově King George (archív Aloise Suchánka)

1998

V kroměřížské firmě Ekosolaris pod vedením p. Jaromíra Suma vzniká první projekt energetického zajištění a model české základny. V průběhu roku je se zástupci vědeckých týmů Anglie, Polska a Německa konzultována a upřesněna lokalita základny. Mys Turret Point v zátoce King George byl vybrán jako nejvhodnější.

Rozložená hlavní budova stanice ve skladišti firmy PSG v Otrokovicích. Podzim 2003. FOTO: Alois Suchánek

1998 -1999

Na Grantovou agenturu ČR je opakovaně předložen návrh technického řešení projektu české vědecké základny. Projekt hodnocen kladně, pro nedostatek finančních prostředků však nebyl přijat.

Konec roku 1999

Podává brněnská Masarykova univerzita zastoupená prof. Pavlem Proškem přepracovaný návrh projetu české antarktické stanice Radě vlády ČR pro výzkum a vývoj. Návrh shledán opodstatněný. Současně s tím je získána podpora projektu ze strany prezidia AV ČR.

Květen 2000

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy schvaluje projekt “Vybudování české vědecké stanice v Antarktidě” a v rámci programu INGO přiděluje první tři miliony korun na projektovou dokumentaci základny. Hlavním řešitelem a koordinátorem je prof. Prošek z katedry geografie MU Brno. Ve výběrovém řízení pro řešení projektové dokumentace byla vybrána firma Investprojekt Zlín zastoupená Ing. Aloisem Suchánkem.

Přepravní kontejnery s vrtulemi větrných elektráren. Kompletace stanice podzim 2003. Foto: Alois Suchánek

Listopad 2000

V areálu firmy Ekosolaris postaven zkušební modul základny pro testování vhodných materiálů a vybraných zařízení (sluneční kolektory a teplovzdušné stěny) v průběhu středoevropské zimy.

Únor 2001

Prof. Prošek a Ing. Suchánek odjíždí na několikatýdenní rekognoskaci lokality Turret Point (ostrov King George).

Březen 2001

Pracovní schůzka řešitelského týmu shrnující výsledky terénního průzkumu mysu Turret Point.

Květen 2001

Předložení projektové dokumentace základny státům Antarktické smlouvy ke schválení. Přednostní právo k vyjádření mají státy s vlastní základnou na ostrově King George (Polsko, Brazílie, Argentina, Chile, Peru, Rusko, Uruguay, Čína a Jihokorejská republika) a SCAR (Scientific Committee on Antarctic Research). Objevují se první náznaky, že by bylo vhodnější aby se Česká stanice budovala na jiné lokalitě.

Koresponďák King George. Obálka s razítkem České vědecké antarktické expedice v sezóně 1995 -1996. FOTO: Hynek Adámek

Červen 2001

Zahájení výroby částí stanice včetně nejrůznějších testů a zkušební montáže.

Rok 1996 - budování meteostanice na ostrově Krále Jiřího. Vrcholová část ledovce Warsav Icefield / 476 m.nm/. FOTO: archív Kamila Lásky

2002

Dokončená výroba všech dílů stanice. Hledání možností nové lokality, vše zaměřeno na variantu – ostrov Jamese Rosse. Jednání, jednání a zase jednání.

Březen 2003

Prof. Prošek a Ing. Suchánek odjíždějí na závěrečnou prohlídku a určení definitivního místa pro stavbu stanice.

2004

Závěrečná příprava a cesta vyrobené stanice v kontejnerech na místo stavby.

Leden 2005

Zahájení stavby stanice na ostrově Jamese Rosse.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Autor

Autor: Hynek Adámek

Přejdi na profil

RNDr. Hynek Adámek
13.2. 1962

Absolvent přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně - obor fyzická geografie a kartografie. V létech 1987 - 1990 pracoval v Geografickém ústavu. Od r. 1991 externě pracuje jako průvodce pro CK S.E.N. V roce 1993 se stává jedním z členů týmu, který připravuje expedici "Živá Afrika". Trvala od 14.dubna do 5.prosince 1994 a byla to poslední velká...