Hora Křížů - magické místo, kde citlivější lidé cítí proudit energii v těle
Asi deset kilometrů severně od Šiauliai, dva kilometry východně od silnice E77/A12 leží národní poutní místo všech Litevců - Kryžiai Kalnas. V překladu to znamená Hora křížů.
Jedná se o dvě vyvýšeniny pokryté desetitisíci, ne-li statisíci křížů všech druhů i velikostí. Kříže jsou železné, dřevěné i plastové. Hlavně ty dřevěné jsou hotovými uměleckými díly místních řezbářů. Na místě lze nalézt náboženské kříže, kříže se jmény poutníků z celého světa i kříže památeční k uctění lidí, kteří byli za sovětského režimu deportováni do sibiřských gulagů…
Ani buldozery nic nezmohly
Kříže na tomto výjimečném místě plnily v průběhu minulých více jak sto padesáti let postupně několik úloh. Zpočátku symbolizovaly utrpení Krista i prostých Litevců. Byly i vzdorem proti nechtěnému sovětskému režimu. První kříže mohly být pravděpodobně postaveny již v první polovině 19. století. Tehdy byly určeny k uctění obětí protiruského povstání z roku 1831. Okolo jednoho sta těchto symbolů křesťanství zdobilo oba vršky začátkem 20. století. Za bolševické nadvlády se Rusové snažili několikrát kříže zničit. Poprvé je srovnali se zemí buldozery roku 1961. Po dvou letech však stály na původním místě kříže nové.
7. září 1993 navštívil Horu křížů i papež Jan Pavel II. a požehnal odsud Litvě i celé Evropě. Darem věnoval velikou dřevěnou sochu Krista, který s rozpaženými pažemi stojí v popředí u úpatí Hory křížů. Kříže různých velikostí jsou často bohatě zdobené a spousta z nich je ověšena či doslova zasypána tisíci růženci a svatými obrázky.
Jestliže bližší vyvýšenině dominuje socha Krista, tu vzdálenější na jejím úplném vrcholku zdobí zpodobnění Madony. Socha je nejen obsypána růženci, ale i spoustou drobných mincí. Pár svých drobných jsme přihodili i my…
Co je to proti Římu a Jeruzalému
Jedná se o neobvyklé a úžasné místo, zcela se vymykající všemu, co jsem kdy kde ve světě měl možnost navštívit a spatřit. Pokud si stoupnete doprostřed tohoto lesa tvořeného z křížů, přesně mezi obě dvě vyvýšeniny, zažijí ti senzitivnější z vás zásah silného proudění pozitivní energie. Můj kamarád Richard, který má sklony k senzibilním záležitostem, lehce na zmíněném místě zavrávoral a cítil energii procházející celým tělem. Dle jeho slov zažil něco podobného zatím pouze jednou v životě, když se před lety osobně setkal s tibetským Dalajlámou.
Video najdete zde:
I já jsem cítil lehké chvěné v zátylku a v oblasti žaludku. Na tak mystickém a esoterickém místě mne ovládl takový klid a pocit spokojenosti a pohody, že podobně vyladěnou náladu jsem již hodně let neměl. Ani tak vysokou osobní míru posvátné úcty jsem ještě v životě nezažil.Ani v Římě či Jeruzalémě mě neovládly podobné pocity jako na Hoře křížů v Litvě. Snad proto, že obě zmíněná města jsou přeplněná církevními modlami, které já osobně spojuji s notnou dávkou lží a pokrytectví.
Hora křížů naproti tomu není záležitostí církve, ale vznikla přičiněním obyčejných lidí. Tím je jedinečná a neopakovatelná.
Zasáhla hluboko do mého srdce a hlavně prostoupila mou duši a naplnila ji nepopsatelnou pozitivní energií.
Největší zážitek z cest? Jednoznačně tohle
Myslím, že na celém světě nebude mnoho podobně silně pozitivních míst.
Přeji každému, aby mnou popisované vjemy zažil na vlastní kůži.Mohou být popsané celé stránky textu a vyfoceny stovky snímků, ale nic z toho se ani zdánlivě nevyrovná pocitu stát na Hoře křížů. Je to jedním slovem velkolepý životní zážitek!
Až se mne po návštěvě Pobaltí někdo opět zeptá, co považuji za největší zážitek ze svých cest, budu již znát odpověď bez většího přemýšlení. O každém místě, které jsem kdy navštívil, jsem si předem udělal nějakou představu a realita ji snad nikdy nepředčila. Teprve Hora křížů to dokázala.
Několikanásobně!
