Hmyz s miniaturním mozkem a minimálními početními schopnostmi se stal prvním druhem, u kterého bylo prokázáno, že se orientuje podle Mléčné dráhy. Vědci z Jižní Ameriky a Švédska publikovali výsledky svých výzkumů - ukázalo se, že existuje určitá spojitost mezi pohybem hovniválů a rozmístěním hvězd.

Afričtí vrubouni posvátní (neboli hovniválové), ale i další druhy hmyzu ví přesně, kam směřuje jejich cesta. A vědí to přesně, bez ohledu na množství a náročnost překážek, které jim do cesty staví příroda a při tomto výzkumu (záměrně) i vědci.

Výzkumníci, ale zjistili, že se hovniválové jen tak obalamutit nedají. Ze směru, kam se vydali, se svést nenechali. Vědci svoji hypotézu zkoušeli testováním v planetáriu, kde bylo možné snadno simulovat proměny noční oblohy. Sledovali chování vrubounů při úplném zakrytí zrakového ústrojí i při částečném omezení.

Těžký život hovnivála

Vrubouni (brouci čeledi Scarabaeidae) válejí kuličky vytvořené z trusu, a to na docela velké vzdálenosti. Jsou totiž jejich hlavním zdrojem potravy, nebo do nich kladou vajíčka apod. Jejich celoživotním úkolem je ukořistit co největší kus trusu (na co jen stačí) a dostat ho co nejdále. A k tomu se jim nejlépe osvědčilo vytvořit z trusu kuličku a odválet ji co nejdál. Vědce odjakživa zajímalo, jak hledají svou cestu (pohybují se po přímých linkách) k hnízdu i v nocích, kdy nesvítí měsíc. A to už byl kousek k hypotéze, že se možná orientují podle hvězd

Hovniválové mají slabý zrak, nemohou tak rozeznat jednotlivá souhvězdí, ale poznají sílící nebo slábnoucí světlo Mléčné dráhy - a právě tento stříbrný pás táhnoucí se celou oblohou, jehož svit způsobuje množství hvězd, vnímají hovniválové jako svůj hlavní orientační bod.

Šikovní brouci

Marcus Byrne a jeho tým z Wits University již dokázal, že vrubouni využívají ke své orientaci polohy Slunce, Měsíce a polarizované světlo. Zjistili také, že hovniválové často vylézají na kuličky a předvádějí něco, co vědci poeticky nazvali "orientačním tancem", při kterém lokalizují zdroje světla.

A právě v planetáriu se simulovanou noční oblohou vědci zjistili, že jim nejvíce pomáhá Mléčná dráha. Hovniválům k orientaci ale neslouží všechny zdroje světla. A když je na obloze viditelný například Měsíc i Mléčná dráha? Vědci se domnívají, že tito brouci mají něco jako žebříček oblíbenosti.

Úvodní foto: Thinkstock