Mohutný portál na konci krasového kaňonu – Suchého žlebu v Moravském krasu byl znám odnepaměti. Přístupné byly také prostory staré Kateřinské jeskyně. Pověst vypráví o pasačce Kateřince, která se do jeskyně vydala hledat ztracenou ovečku, ale nenašla již cestu zpět.

Labyrintem ve tmě

Obrovská prostora za vstupní chodbou - Hlavní dóm se stávala cílem řady badatelů a dobrodruhů. Je třetí největší krasovou dutinou a zároveň největším veřejnosti zpřístupněným dómem v České republice. Před tím než byla Kateřinská jeskyně elektricky osvětlena, byl Hlavní dóm značně nepřehledný. Často dělalo návštěvníkům problémy najít správnou cestu na denní světlo, protože z něj vybíhá řada slepých odboček.

O tom se roku 1876 přesvědčil i archeolog Kliment Čermák, který zde se svým průvodcem zůstali, když jim dohořely lojové svíce. Strávili hororových 20 hodin v úplné tmě, než byli oba vysvobozeni místními lidmi. Roku 1909 bylo objeveno pokračování v nejzazších partiích Hlavního dómu pracovní skupinou profesora Karla Absolona. O rok později byla Kateřinská jeskyně i s nově objevenou částí osvětlena a zpřístupněna veřejnosti.

Vstupní portál je významnou archeologickou lokalitou. Byly zde nalezeny kamenné nástroje ze starší doby kamenné a déle předměty z mladší doby bronzové a doby halštatské. Unikátní byl též nález kompletních koster pleistocénních medvědů v Medvědím komínu. Nález byl prozkoumán roku 1936 Karlem Absolonem.

Největší, co můžete vidět

Hlavní dóm s rozměry 97 x 44 x 20 metrů má vynikající akustiku a je občasně využíván ke koncertům. Nová Kateřinská jeskyně má mimořádně krásnou krápníkovou výzdobu, které dominuje uskupení úzkých a až několik metrů vysokých hůlkových stalagmitů. Symbolem jeskyně je barevně nasvětlený útvar Čarodějnice.

V koncových partiích byl prováděn ve 40. letech 20. století intenzivní speleologický průzkum, kdy bylo hledáno pokračování směrem k propasti Macocha. Prostory jsou však přehrazeny velmi nebezpečný a pohyblivým závalem z obrovských balvanů o mocnosti několika desítek metrů. Místo má přiléhavý název „Dantovo peklo.“

Kateřinská jeskyně byla pravděpodobně nejvýznamnějším vývěrem řeky Punkvy v dobách, kdy ještě neexistovaly Punkevní jeskyně. Vodou modelované prostory byly později zvětšeny řícením stropů do dnešní podoby

Délka všech prostor Kateřinské jeskyně činí 950 metrů s výškovým rozpětím 65 metrů. Návštěvní okruh je dlouhý 580 metrů. V posledních letech probíhá v prostorách Kateřinské jeskyně rozsáhlý výzkum mikroklimatu.

Více informací o otevírací době, vstupném a konaných akcích najdete na oficiálních stránkách Správy jeskyní České republiky.