Jak vypadá porodní péče v Sierra Leone, zemi, kde smrt nikoho nepřekvapí
Toto je reportáž ze země poničené válkou, kde lidský život má jen malou cenu. Smrt se zde stala běžnou součástí života, lékařská péče je zde jedna z nejhorších na světě.
Je krátce po úsvitu, ale vypadá to, že celý svět už je vzhůru. Všude pobíhají kuřata, mečí kozy, děti si zpívají cestou do školy a ranní provoz zvedá mračna žlutého prachu. Za zdmi střediska Lékařů bez hranic se v ranním světle leskne flotila bílých džípů.
Muž v modré čepici tankuje benzín do jednoho z aut. Jmenuje se Paul Sefoi a pro Lékaře bez hranic už v Sierra Leone pracuje téměř patnáct let. Je jedním z několika řidičů, kteří řídí tři sanitky převážející kriticky nemocné pacienty z vesnických středisek do 220lůžkového referenčního centra Lékařů bez hranic v Gondamě poblíž Bo, druhého největšího města Sierry Leone. Díky transportu těžkých případů na mateřské oddělení v nemocnici sese v místš Lékařům bez hranic podařilo v oblasti Bo snížit mateřskou úmrtnost na polovinu běžného průměru v zemi.
„Když máte v autě těhotnou ženu, musíte řídit velmi opatrně. Naposledy jedna z nich porodila přímo v autě,“ vypráví Paul, zatímco vyjíždíme z areálu Lékařů bez hranic směrem na Sumbuyu, venkovské středisko poblíž hranic oblasti. „Ta paní silně krvácela, ale nakonec byla ona i její dítě v pořádku,“ dodává.
Sierra Leone má jedny z nejhorších zdravotních statistik na světě a lidé tam stále umírají na nemoci, které jde snadno léčit nebo jim úplně předejít. Jedním z největších problémů je malárie, která v zemi denně zabije více než 20 lidí. Mnoho z těhotných žen, které dorazí do nemocnice Lékařů bez hranic, je v kritickém stavu. Někdy jim tradiční porodní asistentky podaly extrémní dávky bylin, které jsou velmi silné a způsobují stahy dělohy.
|
První pacient |
Paul projíždí přes most. Dole se skupina lidí koupe v modré řece. Někteří si čistí zuby nebo perou prádlo. V dálce je krajina poseta malými hliněnými chýšemi se slaměnými střechami. Když dojedeme na druhou stranu mostu, ve vysílačce to zapraská a operátor Paulovi říká, aby co nejrychleji dojel do zdravotního střediska v Jimi Bagbo. Paul přidává plyn, řítí se po úzké prašné cestě vedoucí sytě zeleným lesem a snaží se vyhýbat těm nejhorším výmolům.
Přijíždíme do zdravotního střediska, před kterým stojí žena s malým chlapcem v náručí. Její široce otevřené oči prozrazují směs strachu a nejistoty. Dítě těžce a přerývavě dýchá. Trpí těžkou malárií a chudokrevností a musí se co nejrychleji dostat do nemocnice. Oba nastupují do sanitky, zabouchnou se dveře a všichni vyrážejí na hodinovou kostrbatou cestu do referenčního centra v Gondamě.
„Mám opravdu rád svou práci, rád řídím,“ říká Paul poté, co bezpečně vyložil chlapce s matkou na pohotovostním oddělení nemocnice. „Sanitky jsou velkým přínosem pro komunitu, protože teď se všichni mohou dostat zdarma a jednoduše do nemocnice, když jim něco je. Kdyby tady sanitky nebyly, jak by si lidé mohli dovolit zaplatit za dopravu?“
VIRUS HIV OPĚT MUTUJE. PRVNÍ VYLÉČENÝ ČLOVĚK MÁ V SOBĚ NOVÉ STOPY VIRU
Dokuent o české jednotce v Siera Leone najdete zde:
Vzpomínky na válku
Během občanské války v zemi Paul viděl až příliš mnoho krutosti. Pamatuje si časy, kdy bandy zdrogovaných dětských vojáků řádily jako stroje na zabíjení ve městech a vesnicích. V průběhu let však také s kolegy zažil mnoho šťastných dnů a pomohl zachránit nespočet životů žen a dětí.
„Za války byly všude podél této cesty kontrolní stanoviště,“ říká Paul, zatímco jedeme zpátky do Sumbuye. „Na silnici mezi Bo a Freetownem jste vždy mohli najít mnoho mrtvých těl. Pokaždé, když jsem tou cestou musel jet, jsem noc předtím nemohl spát. Věděl jsem, že dojde k útokům, a že zabijí mnoho lidí.“
SEXUÁLNÍ KONTAKTY V PRAVĚKU BYLY VELMI PESTRÉ. LIDÉ SE KŘÍŽILI I S NEANDRTÁLCI
Brutální občanská válka trvala v Sierra Leone jedenáct let a vyžádala si více než 50 000 životů, mnoho z nich nevinných civilistů. Lékaři bez hranic i v jejím průběhu provozovali projekty na mnoha místech v zemi. Mezi aktivity patřila válečná chirurgie i poskytování základní zdravotní péče pro lidi, kteří by si ji jinak nemohli dovolit. Dnes se Lékaři bez hranic zaměřují na porodní péči a léčbu dětí trpících malárií a podvýživou v Bo a okolí. Každý měsíc Lékaři bez hranic přijímají přes 700 dětí a asistují u více než 100 porodů.
„Podívejte se na támhletu vesnici – za války byla celá vypálena,“ říká Paul a ukazuje na skupinu chýší a domů v dálce. „Místní nemocnice také shořela, ale Lékaři bez hranic pomohli s její obnovou.“ Přes rozesmáté tváře školáků, uvolněné povídání u stánků kolem cesty a poklidný běh života okolo si jde jen stěží představit, že se to všechno dělo jen o něco více než deset let nazpět.
„Teď už je lépe. Můžete jít, kam chcete, lidé jsou přátelští,“ říká Paul. „A když mám o víkendu volno, většinou se dívám na fotbal. Jsem fanda Manchester United,“ dodává.
Stíny se prodlužují, den se chýlí ke konci a Paul mě vykládá v areálu Lékařů bez hranic. Před koncem směny ještě jede pro jednoho pacienta – dalšího chlapce s těžkou malárií, jehož budoucnost závisí právě na pomoci Paula a dalších členů týmu Lékařů bez hranic v nemocnici v Bo.
AUTOR: Niklas Bergstrand/Lékaři bez hranic
Lékaři bez hranic / Médecins Sans Frontières (MSF) jsou mezinárodní humanitární organizace, která poskytuje odbornou zdravotnickou pomoc lidem v ohrožení a v případě krizí. Lékaři bez hranic mají v současnosti více než 2 500 mezinárodních a 25 000 místních spolupracovníků, kteří poskytují zdravotnickou pomoc ve zhruba 65 zemích světa. Lékaři bez hranic poskytují zdravotní péči převážně v zemích, ve kterých nefungují nebo zcela chybí jakékoliv zdravotnické struktury, často v odlehlých a těžce přístupných oblastech.
Podpořit Lékaře bez hranic můžete nejen jako člen mise, ale také coby dárce nebo dobrovolník. Více informací naleznete na www.lekaribezhranic.cz.
