Ze statistik totiž vyplývá, že dosažení vyššího vzdělání, což předpokládá i více let strávených studiem, je spojeno i s vyšším výskytem krátkozrakosti. Nejde přitom o vadu danou biologicky od narození, ale postupně rozvíjenou. Podle autorů studie jde o jeden z příkladů, kdy faktor prostředí převáží genetiku.

VĚDCI NAŠLI JEDNODUCHÝ VZOREC NA LÁSKU: VYPOČÍTEJTE SI, KDY JE IDEÁLNÍ SE OSUDOVĚ ZAMILOVAT

Ve Spojených státech, krátkozrakost v současnosti postihuje zhruba 42 procent populace. Rozvinuté Asijské země uvádějí, že přírůstky lidí s touto vadou dosahují až 80 procent - z toho jasně vyplývá, že rozvoj vady nesouvisí s biologickými faktory. Hlavní je převažující styl práce a trávení volného času - tedy čtení, či sledování televize nebo hraní her. Jde tedy o výrazný vliv počítačů a internetu.

Výzkumný tým z Univerzity v Mohuči se zaměřil na vztah mezi vzděláním a krátkozrakostí. Analyzoval údaje vzorku 4658 Němců ve věku od 35 do 74 let. Ukázalo se, že jen 24 % lidí se základním vzděláním bylo krátkozrakých. Ve skupině s ukončeným středoškolským vzděláním bylo již 35 % krátkozrakých. A konečně ve skupině vysokoškolsky vzdělaných jedinců bylo 53 % krátkozrakých.

Mezi počty let strávenými ve škole a pravděpodobností krátkozrakosti funguje navíc přímá úměra. Tedy počet lidí s krátkozrakostí se zvyšuje s každým rokem stráveným ve škole.

Nepříznivý trend má přitom podle vědců jednoduché řešení - především děti by měly trávit více času venku. První podobné experimenty v Dánsku a některých asijských zemích pak prokázaly, že zvýšený pobyt mimo uzavřené místnosti na denním světle, rozvoj krátkozrakosti výrazně snižuje.

PROČ MAJÍ ŽENY VELKÁ PRSA? MŮŽE ZA TO ZMĚNA SEXUÁLNÍHO CHOVÁNÍ PRAVĚKÝCH PRIMÁTŮ