Mayové - civilizace, která se snědla
Zánik starověkých říší dokládá, kam až může zajít nebezpečná kombinace civilizačních a klimatických změn.
Jen džunglí zarostlé pyramidy dnes připomínají mayskou civilizaci, která 1200 let dominovala Střední Americe, než se krátce po dosažení vrcholného rozkvětu v 9. století zhroutila. Kombinace reigionální změny klimatu s přelidněním vedla k hladomoru válkám a konečnému kolapsu.
Na svém vrcholu dosahovala přitom mayská města hustoty osídlení kolem 800 obyvatel na kilometr čtvereční, což je přibližně hustota osídlení Los Angeles a na mayském venkově to bylo 80 až 150 obyvatel na kilometr čtvereční (což je přibližně průměrné osídlení v České republice). Pak přišel kolaps a tyto počty dramaticky poklesly na mnoha místech k nule. Jde o jednu z největších demografických katastrof v dějinách. Odhaduje se, že na vrcholu představovala mayská civilizace kolem 10 milionů duší. Apokalypsu, která nastala sdlouho před příchodem Evropanů, podle odhadů přežilo jen pět procent, tedy půl milionu lidí. Dnes žije v Mexiku a Guatemale přibližně šest miliónů Mayů.
Na jeden čtvereční metr jejich chrámových pyramid, nádrží, cest a dalších monumentů spálili při získávání kamene přibližně 20 stromů.
Ve smrtící spirále
"Udělali si to sami," říká rozhodně archeolog NASA Tom Sever. Mayové, podobně jako jiné kultury před nimi a po nich, vykáceli podle něj lesní porost a zničili nenapravitelně krajinu natolik, že nebyli schopni přečkat těžké časy a naopak umocnili dopad dočasné klimatické změny v podobě sucha.
Přibývající mayská populace nastartovala spirálu, ze které nebylo úniku. Zdatní stavitelé, kteří uměli dovedně zavlažovat pole pro zajištění potravin, neustále rozšiřovali zemědělskou půdu, kterou maximálně využivali. Dřevo také využívali k stavbě chrámů na pyramidách, které dodnes obdivujeme. "Na jeden čtvereční metr jejich chrámových pyramid, nádrží, cest a dalších monumentů spálili při získávání kamene přibližně 20 stromů," vypočítává Sever, který společně se svým týmem dal dohromady počítačový model kolapsu mayské civilizace.
Odlesnění zvýšilo průměrné teploty
Jejich simulace ukázala pro srovnání dva krajní scenáře - dopad sucha v situaci stoprocentního a nulového odlesnění v oblasti kontrolované mayskými městy.
"Bylo to šokující. Úplné odlesnění způsobilo zvýšení průměrných teplot o tři až pět stupňů a pokles množství srážek o 20 až 30 procent," uvedl Sever. A to se také stalo. Úplné odlesnění bylo realitou v okolí stovek mayských měst, které dnes ukrývá prales a která byla postupně objevována až v posledních desetiletích i s pomocí satelitů.
Pravidla dávného obdělávání půdy spočívala ve dvou až tříletém využívání vymýceného pozemku a následném přesunutí na nový. Původní pole potřebuje podle odhadů až 15 let, aby se půda a porost zregenerovaly. Přelidnění však nedávalo prostor pro potřebnou regeneraci krajiny.
Mayové navíc byli závislí na vodě, kterou hromadili v nádržích, protože v oblasti není dostatek přirozených jezer a řek. Monumentální nádrže, které vybudovali, pokrývaly spotřebu měst, jako byl Tikal třeba až na 18 měsíců, ale víc ne. Ovšem sucho, které postihlo mayskou civilizaci, trvalo extrémně dlouho - až do 11. století.
Hlad a žízeň vedla ke zhroucení států
Nedostatek vody a potravin vytvořil podmínky pro celou sérii doprovodných pohrom, které vedly ke zhroucení celé civilizace, která přečkala období již ve 3. a 6. století. Sucho postihlo především oblast jižních nížin, kde se Mayové změnili na roztroušené primitivní pěstitele kukuřice. V oblasti severních nížin se sice udržela i celá města, která se ovšem dostala do područí Toltéků a nakonec Španělů.
Archeologové předpokládají, že s nedostatkem zdrojů nabraly na intenzitě války mezi městskými státy, které tvořily dvě znepřátelené aliance. Ovšem zánik měst v jižních nížinách je spojen pravděpodobně i s revolucemi, kdy podrobení obyvatelé zlikvidovali vládnoucí elity. Města, která měla význam především jako obřádní a náboženská centra, zůstala prázdnými schránkami pohlcenými postupně džunglí.
Ekologové často upozorňují na to, že Yucatán (a nejen on) se znovu nachází v podobné situaci, kdy na území kdysi ovládaném Mayi žije třikrát více lidí než v 9. století a během posledních 40 let zde probíhá rozsáhlé odlesňování. Podle nich může mít podobné následky. Zhroucení civilizací a států hrozí totiž i v současnosti - důkazem jsou především rozvojové země. Propuknutí chaosu a občanských válek na východě Afriky na konci minulého století nebo "arabské jaro" v uplynulém roce se kryjí s potravinovými krizemi v daných oblastech, kdy raketově vzrostly ceny potravin.
