Na misi na Mars dohlíží český psycholog! Máme první rozhovor

Na misi na Mars dohlíží český psycholog! Máme první rozhovor

Jak se chovala posádka, která v rámci mise Mars-500 simulovala let na rudou planetu? V exkluzivním rozhovoru nám to prozradil český psycholog Alek Lačev, který celou misi analyzoval.

Při opravdové misi by byl lepší tým složený z jediné národnosti

MARS 500 je mezinárodní výzkumný projekt, v jehož rámci byla 3. června 2010 zahájena první plná simulace lidského letu na Mars. V simulovaném prostředí kosmické lodi letící na Mars byl zkoumán vliv dlouhodobého pobytu malé skupiny lidí v extrémních podmínkách na jejich psychiku a zdraví. Na projektu se podílela i česká společnost QED GROUP. Přinášíme vám rozhovor s hlavním analytikem tohoto výzkumu, Mgr. Alekem Lačevem. Skupina šesti „kosmonautů“ strávila od 3. června 2010 v moskevském areálu NEK celkem 520 dní v úplné izolaci. 

Skupina dnes opustila kapsli, kde strávila dobu dlouhých 520 dní. Co pro posádku bylo z pohledu psychologa nejnáročnější?

Zaznamenali jsme celkem tři největší problémy, každý v různé fázi „letu.“ Zpočátku posádku nejvíc trápila nutnost sžít se s nutně omezeným prostředím kapsle. V polovině mise byl obrovským stresem simulovaný pokus o přistání; tam se projevilo, jak je náročné přejít po dlouhých měsících nudy do stavu plné pohotovosti a absolutní koncentrace. 

Alek Lačev, mladý český psycholog, který zkoumá chování potenciálních kosmonautů. FOTO: archiv Aleka Lačeva.

Zdaleka nejnáročnější však byla celá poslední část experimentu – tedy celá fáze návratu z Marsu zpět na Zemi. Na posádce se projevovala vyčerpanost z nudy. Všichni už se znali, nebylo se vlastně už na co těšit. Kolem 300 dne už si kosmonauti řekli všechno, co mohlo být řečeno, a prostě se nudili. 

Co vás na jejich chování nejvíc překvapilo? 

Čekalo se mnohem větší drama, tahle posádka byla překvapivě klidná, občas až nudná. Vynikne to především při srovnání s předchozím experimentem, kde se testovala kapsle tím, že v ní byla jiná posádka na 105 dní. Tehdy docházelo k mnohem většímu počtu dramatických situací; objevovaly se zejména konflikty mezi přirozenou a shora dosazenou autoritou. Tahle 520 denní posádka byla velmi dobře vybraná a svoje problémy nečekaně úspěšně řešila.

Co se u posádky vlastně testovalo?

Náš tým se věnoval monitorování několika psychologických faktorů. Sledovali jsme pomocí dotazníků, jak spolu posádka komunikuje, o čem se spolu vlastně „kosmonauti“ baví. Řešilo se, jestli si povídají spíš o pracovních záležitostech, nebo se baví víc o svém soukromí. Sledovali jsme, jak jsou schopní spolupráce, co od sebe navzájem chtějí a jak se podporují. V dotaznících hodnotili zvlášť své kolegy, celý tým a také známkovali práci řídícího střediska. 

Zvládla by tahle posádka opravdový let?

Tento tým byl opravdu výborný. Výběr byl proveden velmi precizně, z čistě psychologického pohledu by zřejmě misi na Mars zvládli. Samozřejmě v laboratorním prostředí není možné nasimulovat všechny stresory, které by na posádku působily při opravdivé misi – například vliv prostředí bez gravitace a důsledky, které to má na lidský organismus. 

Přečtěte si, jak probíhala mise Mars-500 a podívejte se, jak vypadali „kosmonauti“, když se z ní vrátili.

V posádce byli lidé různých národností. Jaký to mělo vliv?

Zejména ruská skupina byla velmi soudržná, držela spolu a ostatní byli tak trošku na okraji. Z pohledu psychologa by asi bylo lepší, kdyby při opravdové misi byl tým složený buď z jedné národnosti, nebo aby alespoň nevznikaly větší jednonárodnostní skupiny, ostatní se pak mohou cítit vyloučení. Ale při výběru účastníků do opravdové mise na Mars zřejmě budou hrát větší roli „politické“ motivy…

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Sdílejte článek

Autor: Redakce / kar

Nejnovější komentáře

comments powered by Disqus

Další produkty Astrosat Media