Nejděsivější díry v Zemi nevedou do pekla. Většinu má na svědomí člověk

Nejděsivější díry v Zemi nevedou do pekla. Většinu má na svědomí člověk

Země je nádherná a zřejmě zcela jedinečná planeta. Plná fantastických míst, nad nimiž žasneme. Ale najdou se na ní i místa, která jsou stejně fascinující jako děsivá.

Patří k nim například díry v zemi. A teď nemyslíme nějaké dolíky, ale opravdu obrovské otvory a propasti, které jako by vedly až do pekla… Už jen představa toho, jaká síla je vyhloubila, v nás vzbuzuje závrať… 

Diamantový důl Mir, Rusko

Tuto díru vytvořil člověk – není však proto o nic méně méně děsivá. Spíše naopak. Jmenuje se Mir a je hluboká 525 metrů. V průměru měří přes 1200 metrů. Našli byste ji v městě Mirnyj asi 800 kilometrů od Jakutsku. Místní lidé jí říkají Pupek světa a rozhodně je přinejmenším pupkem města; leží totiž přímo v něm. Díra je tak hluboká a široká, že ovlivňuje dokonce i počasí ve svém okolí – kvůli tomu jsou zakázané vrtulníkové přelety nad ní. Už několik helikoptér v ní skončilo poté, co je do ní nasál větrný vír…

Proč vlastně vznikla? Roku 1955 sovětští geologové objevili v této oblasti bohaté naleziště kimberlitu – vyvřelé horniny, která je významným zdrojem diamantů. O dva roky později se zde začaly těžit diamanty. V dobách největší slávy se zde těžilo asi 2000 kilogramů diamantů ročně. Byl to první a současně největší diamantový důl v Sovětském svazu. Drahokamy se zde těžily až do roku 2001. Po pádu sovětského impéria se dostal důl do soukromých rukou a v těžbě se pokračovalo dál, tentokrát modernějšími metodami. 

Kromě hlubokých děr vedou k nitru Země i jeskyně. Přečtěte si o těch nejzvláštnějších.

V současné době zde dře v drastických podmínkách 3600 zaměstnanců. V zimních měsících je tu tak chladno, že zamrzá palivo a půda je tak tvrdá, že se do ní nedá kopnout bez použití té nejsilnější mechanizace… Před několika lety přišlo architektonické studie EA Ellis s myšlenkou, že až bude důl vytěžený (což se stane někdy kolem roku 2020-30), mohlo by zde vyrůst ekologické super- město. Vzniklo by na stěnách dolu a díky zastřešení by bylo tedy chráněné před většinou nástrah místního podnebí. Mohlo by zde žít až 100 tisíc lidí…

 

Kimberly Mine, Jihoafrická republika

Kvůli těžbě diamantů vznikají ty nejmasivnější doly světa. Bývají kruhového tvaru, takže působí opravdu majestátně. Slavná Kimberly Mine neboli Big Hole (Velká díra) je největší důl na světě vykopaný bez použití mechanizace – tedy jen rukama, lopatami a krumpáči.  

Těžilo se zde už v polovině 19. století – aby důl vůbec vznikl, kopalo zde najednou až 50 000 hledačů drahokamů. Jáma leží na oblasti celkem 17 hektarů a dělníci se dokopali až do hloubky 240 metrů. Pak ale část zasypaly sutiny a hlína a navíc se na dně nahromadila čtyřicetimetrová vrstva vody. Když se ukázalo, že povrchové těžení diamantů je příliš nebezpečné (a později zcela nemožné), pokračovali horníci v kopání štol a tunelů pod dolem – dostali se až do hloubky 1097 metrů pod zem.

Během let, co se zde kopalo, tu zemřely stovky lidí, v 19. století se s bezpečnostními předpisy nedělala velká věda. Mělo to však úspěch – do roku 1914 se zde vytěžilo 2722 kilo diamantů, to je v přepočtu 14 milionů karátů… 

Přepad Morning Glory, přehrada Monticello, Kalifornie

Černá díra. To je to první,co napadne lidi, kteří poprvé spatří tento přepad na přehradě Monticello. Otvor má průměr 22 metrů; jeho smyslem je kontrolovat hladinu vody v přehradě. Pokud hodně zaprší, voda se musí odvádět, aby její tlak nepoškodil přehradní zdi. Stává se to především na jaře, kdy do jezera Berryessa, jež přehradu zásobuje vodou, stéká voda z roztávajícího sněhu.

Průtok vody touto děsivou trubkou je asi 1370 kubíků za sekundu. Přehrada byla dokončena roku 1957 a právě slavný přepad je jejím nejznámějším místem. Trubka je 312 metrů dlouhá a odvádí vodu z výškového rozdílu 93 metrů. V době, kdy je přepad v provozu,je pochopitelně plavání v nádrži zakázáno – voda by člověka okamžitě vsála a jízdu třísetmetrovým „tobogánem“ by neměl šanci nikdo přežít. 

Kennecottský měděný důl, Utah, USA

Je známý také jako Bingham Canon. Jde o vůbec největší aktivní důl na těžbu mědi. Kromě mědi si zde doluje také zlato, stříbro a molybden. Od roku 1863, kdy byl důl zprovozněn, se zde vytěžilo nepředstavitelné množství kovů: 17 milionů tun mědi, 652 tun zlata a 5386 tun stříbra. Jen u zlata je to šestinásobek zlatého kovu, který byl vytěžen na českém území za celou historii. A ještě jedno srovnání vám nabídneme: množství zlata, které tu bylo vytěženo, je větší než součet všeho zlata nalezeného na slavných nalezištích na Klondiku, v Kalifornii a Comstock Lode dohromady.

Za tu dobu se kutači prokopali do hloubky 1200 metrů. Na šířku má kaňon 4 kilometry. Od roku 1966 se stalo místo i vyhledávaným turistickým cílem; důl totiž vyhlásili americkou obdobou české národní památky. Byla sem nainstalována i vyhlídková plošina, odkud se návštěvníci mohou kochat monstrózním kráterem. Díky jeho velikosti však ani stovky návštěvníků nevadí horníkům, kteří zde denně vytěží 408 tun materiálů.

Velká bílá díra, Belize

„Great White Hole“ – neboli Velká bílá díra je obří propast v moři. Leží asi sto kilometrů od Belize a kdo ji poprvé uvidí, nevěří svým očím. Jde o téměř kruhovou jámu širokou 300 metrů a hlubokou 124 metrů.Je viditelná jak z letadla, tak z bezprostřední blízkosti – to díky tmavší barvě vody. Vznikla v dobách, kdy byla hladina moří níže než dnes – takže je jeskyně pod ní plná nádherných krasových krápníků. Objevil je v ní slavný mořský biolog Jacques-Yves Cousteau, který ji také jako první prozkoumal. 

Jeskyně je v současné době součástí světového dědictví UNESCO a ze všech zmíněných jeskyní je turisticky nejnavštěvovanější. Stala se doslova Mekkou potápěčů. Denně se zde potápí stovky lidí, obdivují neskutečně modré fotogenické světlo, které sem dopadá shora, i přírodní útvary, které jsou zde k vidění.

Cenoty Sarisariñama, Venezuela

Pokud je vám jedna díra málo, ve Venezuele jich najdete rovnou několik. Ve státě Bolivar je jich rovnou několik vedle sebe. Jedná se o cenoty – krasové jeskyně s propadlým stropem. Tyto podivné útvary mají v průměru 350 metrů a jsou jen o něco málo méně hluboké. Díry jsou celkem čtyři, nejznámější z nich je Sima Humboldt. V každé z nich žije unikátní ekosystém – vědci v nich objevili řadu endemitických druhů, které nikde jinde nežijí. 

Fascinující je i fakt, že sarisariñamaské díry byly až donedávna úplně neznámé. Objevil je teprve roku 1961 pilot Harry Gibson, který nad nimi náhodou přelétal. Do té doby je nikdo nezpozoroval, pokud člověk jen prochází kolem, jsou v hustém porostu neviditelné. Od velkého průzkumu, který proběhl roku 1976, jsou cenoty nepřístupné pro veřejnost; o to více biologů zde však pracuje.

Pekelná díra, Guatemala

Ne všechny díry vznikaly v geologické minulosti naší planety. V červnu 2010 zuřila v Guatemale silná tropická bouře Agatha. V hlavním městě země, milionové metropoli Guatemala City, se podmáčená půda propadla a vznikla obrovská díra.

Pro místní to byla děsivá zkušenost, k tragédii došlo přes noc a v domech, které se do jámy nečekaně propadly, zemřeli dva lidé. Propast má třicet metrů v průměru a je šedesát metrů hluboká. Místní jí přezdívají Čelisti ďábla nebo Pekelná díra. Když k neštěstí došlo, obvinili místní radnici, že za propad země může ona – nekvalitně postavená kanalizace narušila půdu a ta pak nevydržela nápor vody. Dodnes se však pro toto obvinění nepodařilo sehnat dost důkazů…

FOTO: Wikimedia

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

 

Sdílejte článek

Autor: Redakce / kar

Nejnovější komentáře

comments powered by Disqus

PRÁVĚ SE STALO »

Večer v TV

Nejčtenější z rubriky cestování

Další produkty Astrosat Media