Nové hledání Atlantidy
S pomocí nejmodernějších technologií hledá mezinárodní tým vedený Richardem Freundem z University v Hartfordu možné pozůstatky Atlantidy ve Španělsku.
Atlantida zůstává po desítky let zdrojem spekulací, kde mohl dávný ideální ostrovní městský stát popsaný Platónem stát a jaké úrovně dosáhl. Atlantidu hledali dobrodruzi i vědci na mnoha místech především ve Středomoří. Od roku 2008 hledá s pomocí nejmodernějších technologií mezinárodní tým vedený Richardem Freundem z University v Hartfordu možné pozůstatky Atlantidy ve Španělsku.
Přesněji jde o jedny z největších bažin v přírodním parku Doña Ana v jižním Španělsku, kde se podle všeho nacházejí zbytky starověkého města. Odborníci z USA, Kanady a Španělska se pokouší ztotožnit archeologické stopy s popisem, který Platón zaznamenal kolem roku 360 př. n. l. ve svých dochovaných dialozích. Atlantida měla být izolovaný ostrovní městský stát s kruhovým půdorysem ovládaný filosofy s propracovanou sociální strukturou, který dosáhl ohromného rozmachu, než byl smeten přírodní katastrofou. Podle Platóna ležela Atlantida před Herkulovými sloupy, což bylo označení pro Gibraltarský průliv.
Když satelitní snímek odhalil něco, co připomínalo zbytky starověkého města v mokřinách v parku Doña Ana, byl osloven Freund, aby dal dohromady svůj tým. Španělsko, přestože není ostrov, by lépe vyhovovalo Platónovu popisu než jiné lokality, kde byla Atlantida hledána, ať již to bylo dnešní Turecko, Kréta nebo ostrůvek Santoriny. Někteří nadšenci nacházeli stopy Antlantidy v kubánských vodách, na Atlantském hřbetu, v Černém nebo Severním moři.
Platón se také z odkazem na egyptské kněze zmiňuje, že mocná Antlantis ležela naproti městu Gadara, což bylo starověké označení pro dnešní Cádiz. I v této oblasti byly objeveny pozůstatky starověkých struktur z doby Bronzové. Freund navíc objevil i na dalších místech ve španělském vnitrozemí řadu měst s kruhovým půdorysem, nebo stopami které na Atlantidu podle hartfordského archeologa odkazovaly.
Freundův tým má k dispozici kromě satelitních snímků i speciální radar, který mapuje struktury desítky metrů pod povrchem. Vznikají tak barevné mapy, které mohou upozornit na pozůstatky civilizace, protože vypálená keramika má jinou prostupnost než hornina, či písek v dané vrstvě. Vystoupit tak mohou i půdorysy dávných staveb. V bažinách klidně mohla podle Freunda ležet metropole Atlantidy, jejíž napodobeniny pak kolonisté nebo uprchlíci budovaly na dalších místech v oblasti. Například v naplaveninách delty řeky Gualdalquivir objevili vědci neobvyklé geometrické stopy města s kruhovým půdorysem, které mohlo být pohřbeno kataklyzmatickou pohromou.
Problémem je však datování, protože podle Platóna existovala Atlantida někdy před 11 000 let, zatímco nálezy Freundova týmu sahají nejhlouběji 4000 let do minulosti. Podle Freunda je v tom však jeho pátrání podobné kriminologii, která sleduje stopy po činu. Dávnou existenci Atlantis zahladila nejen pohroma, ale i běžná eroze, nejspíš téměř dokonale, takže nalezení nedotčených artefaktů ve stylu Tutanchamónovy hrobky nebo Titaniku (ostatně obří parník se postupně rozkládá a během a nakonec po něm nezůstane možná a ani stopa) je podle archeologa nanejvýš nepravděpodobné.
Nový dokument National Geographic Channel, který měl v USA premiéru tuto neděli, vypráví příběh hledání Atlantidy, který se nyní možná završuje ve Španělsku. Největší naděje a nadšení vzbudil nedávný nález ruin starých 2800 let a především reliéfu v kameni, který zobrazuje možná atlantského bojovníka, který střeží město s půdorysem s mnoha kruhy.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
