Revoluční objev: Astronomové našli "druhou Zemi." Pravděpodobně je na ní i život

Otázka, zda jsme ve vesmíru sami, je pravděpodobně stará jako lidstvo samo. Abychom vůbec mohli najít ve vesmíru život, bylo třeba nastavit několik podmínek pro jeho existenci. Jednou z nich je nalezení vhodné planety. Jeden rok zde trvá 290 dní. Systém je od Země vzdálen 600 světelných let.

Nový objev ve vesmíru. Našli jsme konečně druhou Zemi?
Nový objev ve vesmíru. Našli jsme konečně druhou Zemi?
Zdroj: archiv

VIDEO: FASCINUJÍCÍ HON NA LIDOŽRAVÉ ŽRALOKY. CHYTRÉ KOSATKY JIM NEDAJÍ ŠANCI…

Poprvé v historii potvrzena existence sluneční soustavy podobné té naší. Jmenuje se Kepler-22b. Necelých dvacet let od objevu první extrasolární planety už katalog planet a planetárních systémů čítá víc než dva tisíce objektů. Lví podíl (přes 80 %) na tomto číslu má družice Kepler, vypuštěná na oběžnou dráhu v roce 2009. Neustále monitoruje hvězdy v souhvězdích Lyry a Labuťe a sleduje, jestli světlo z hvězd slábne vlivem přechodu obíhající planety.

Tímto způsobem je snadné objevit velké a horké planety podobné našemu Jupiteru. Skutečnou výzvou se však stávají malé planety podobné Zemi. Mezi daty z družice Kepler se našlo dvě sta kandidátů na planety velikostně odpovídající Zemi. Jen u soustavy Kepler 22-b je ale potvrzená další důležitá podmínka - nachází se v tzv. obyvatelné zóně okolo hvězdy.

Poloměr planety obíhající hvězdu je dvaapůlkrát větší než poloměr zemský, což z Keplera 22-b dělá nejmenší objevenou exoplanetu. Ze současných měření zatím není jasné, jestli je planeta pokryta skalami, oceány nebo je plynné konzistence. Jeden rok na ní trvá 290 dní, mateřská hvězda se podobá našemu Slunci, jen je o trochu méně hmotná a chladnější. Celý systém je od Země vzdálen 600 světelných let.

TAKTO VYPADAJÍ KONTAKTNÍ ČOČKY BUDOUCNOSTI. NEBÝT ČESKÉHO VĚDCE, NEEXISTOVALY BY

  Zapeklitá obyvatelná zóna

Jak vlastně definujeme obyvatelnou zónu? Na Zemi jsme si zvykli na projevy života, které jsou úzce spjaty s existencí kapalné vody a při hledání mimozemského života máme sklon dívat se na ty samé podmínky. Obyvatelná zóna je podmíněna existencí kapalné vody. Život jako takový samozřejmě může být založen i na jiné bázi, ale v takovém případě nevíme, jakým způsobem ho objevovat. V případě života založeného na vodní bázi se můžeme poučit z projevů života pozorovaných na Zemi a ty srovnávat s pozorováním planet v obyvatelné zóně.

Bude možné Kepler b-22 navštívít?

Zdroj: Youtube

Život v zajetí pravděpodobnosti

Přirozeně vědce napadá otázka, jakáje pravděpodobnost, že by se na takové planetě mohl objevit život. Popravdě? Docela malá. V šedesátých letech vyslovil americký astronom Frank Drake několik předpokladů pro existenci mimozemského života, které spojil do jednoduché rovnice. Pronásobením předpokladů pro existenci života z ní lze vyčíst odhadovaný počet mimozemských civilizací v naší galaxii. Současný odhadovaný počet takových civilizací v naší Galaxii je podle nejnovějších odhadů dvě až tři. Počet hvězd v naší Galaxii se přitom odhaduje na 200 až 400 miliard. Při takovém počtu je pravděpodobnost nalezení mimozemské civilizace výrazně  nižší než pravděpodobnost výhry hlavní ceny ve Sportce.

Drakeova rovnice: Počet civilizací v galaxiích je určen na základě těchto parametrů: rychlost s jakou v galaxii vznikají nové hvězdy, počet nových hvězd, které potenciálně hostí planetární systém, průměrné číslo určující kolik takových planet se nachází v obyvatelné zóně, počet planet v obyvatelné zóně, které skutečně podporují vznik života, počet takových planet, na kterých skutečně vznikne inteligentní život, počet civilizací, které skutečně dosáhnout dostatečného stupně technického vývoje, aby mohly vysílat rádiový signál, doba po kterou civilizace takový signál vysílá (jinak tedy doba existence civilizace).

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články