Obří černou díru v souhvězdí Orion pomohli najít vědci z Karlovy univerzity
Mezinárodní tým vědců z pražské Karlovy univerzity, z Bonnské univerzity a z Queenslandské univerzity v Brisbane na základě pozorování a desítek numerických modelů prokázal, že jádro Velké mlhoviny v souhvězdí Orion může skrývat černou díru asi 200krát hmotnější než Slunce.
Souhvězdí Orion je místem intenzivní tvorby hvězd. Prostřední hvězda jeho meče je ve skutečnosti velmi mladá hvězdokupa a je známá pod názvem Velká mlhovina (M42). Hvězdokupa je od Země vzdálená přibližně 1 300 světelných let. Je tvořena asi pěti tisíci hvězdami, které se nacházejí v oblasti o průměru několika světelných let. Vznikla na astronomické poměry nedávno, před jedním až dvěma miliony let.
NASA odhalila ve vesmíru miliony černých děr
Rychlosti hvězd v centru hvězdokupy jsou tak vysoké, že by měly vést k rozpadu celé hvězdokupy, to znamená že ve hvězdokupě chybí potřebná hmotnost, která by ji držela pohromadě gravitační silou. Je v ní výrazný nepoměr mezi počtem lehkých a těžkých hvězd, kterých je ve hvězdokupě oproti očekávání výrazně méně. "Tyto vlastnosti jsou pro astronomy záhadou navzdory veškerým současným poznatkům o vzniku hvězd a o rozdělení jejich hmotnosti," uvedl profesor Pavel Kroupa z Bonnu.
Dominantní černá díra
Za použití nejmodernějšího výpočetního vybavení řešili Ladislav Šubr, Pavel Kroupa a Holger Baumgardt náročný problém modelování vývoje hvězdokupy po jejím zrodu z mateřského molekulárního oblaku. Sestavili model velmi husté hvězdokupy, tvořené na počátku plynem a hvězdami s obvyklým poměrem lehkých a těžkých hvězd.
Ukázalo se, že během vytlačování zbytkového plynu ven z hvězdokupy, docházelo k její expanzi. Zároveň docházelo k vystřelováni těžkých hvězd velkými rychlostmi v důsledku těsných přiblížení tří těles. V některých případech dokonce došlo k přímým srážkám a následným splynutím těžkých hvězd. Výsledkem byl vznik jedné dominantní, velmi hmotné hvězdy. Ta se v určitý okamžik stala nestabilní a zhroutila se do černé díry o hmotnosti přibližně 200 Sluncí.
Obří černá díra v centru Mléčné dráhy se krmí asteroidy. Spolkla i planetu
Černou díru by bylo možné podle vědců pozorovat prostřednictvím záření okolního plynu, který by na ni padal. "Naše výpočty naznačují, že by kolem ní mohla s velkou pravděpodobností obíhat hvězda, jejíž vnější obálka by byla v periodických intervalech strhávána na černou díru a ta by pak zářila v rentgenovém oboru," uvedl Baumgardt.
Velká mlhovina proto zůstává předmětem intenzivního výzkumu. Pokud by v ní byla objevena předpovězená černá díra, znamenalo by to významný krok pro pochopení vzniku velmi hmotných hvězd a zrodu hustých hvězdokup z jejich plynných obálek. "Přítomnost takto hmotné černé díry prakticky za humny by umožnila intenzivnější studium těchto záhadných objektů," uzavřel Kroupa.
FOTO: NASA
