Odpudivá myš má na zádech tajemství plešatosti
Pleš je hrozný problém. Muže trápí už od starověku. Pokud historické záznamy nelžou, marně ji skrývali takoví velikáni jako Caesar, Washington nebo Gándhí. Marně. Tajemství plešatosti a lék na ni se teď pokoušejí odrýt v Japonsku.
Odpovědí má být malá holá myš – její geny skrývají řešení problému holohlavých. Vědci z Tokyo University of Science dokázali použít kmenové buňky, aby získali vlasové folikuly. Když je implantovali do bezsrsté myši, dokázaly na ní vyrůst chloupky.
Jde vlastně o dva experimenty v jednom. Japonští biologové jednak vymysleli, jak nechat znovu narůst vlasy, a současně se naučili, jak dosáhnout toho, aby vlasy měly správnou barvu. Celý projekt je zatím ve stavu výzkumu na zvířatech – konkrétně na holých laboratorních myších, ale už do tří let by se mohlo testovat i na lidech. A do deseti let, pokud vše půjde, jak má, by mohl být v prodeji lék, který definitivně zničí plešatost.
| Vlasový folikul je tkáň, která obaluje vlas a z níž vlas vyrůstá. Je tvořen vlasovou cibulkou a okolo ní obalenými dvěma vlasovými pochvami. Vlasový folikul je vlastně vchlípenina do pokožky. Zespoda se na vlasový folikul připojuje řídké vazivo a je zde také cévní zásobení. V jiné části jsou zase napojeny mazové žlázy a někdy také potní žláza. Asi uprostřed vlasového folikulu je ztluštěnina, na kterou se upíná sval – vzpřimovač chlupu. (zdroj: Wikipedia) |
Silné vypadávání vlasů, které vede k plešatosti, trápí podle vědeckých studií až 73,5 procent mužů a 57 procent žen ve věku nad 80 let. Muži se s tímto problémem vypořádávají mnohem lépe než ženy – protože je mezi nimi plešatost natolik rozšířená, naučili se ji pokládat za přirozenou. Asi čtvrtina mužů je plešatá už ve 30 letech, dvě třetiny o vlas přijdou do 60 let. Vzhledem ke stále stoupající průměrné délce života tedy muž statisticky stráví delší dobu bez vlasů než s nimi. Především tato čísla ukazují, jak obrovský zisk čeká na toho, kdo plešatost dokáže odstranit.
Zázrak z kmenových buněk
Japonští vědci pracovali se dvěma typy kmenových buněk, které dohromady ukrývají všechny informace a instrukce pro vlasy, aby správně vyrostl. Ukázalo se, že teorie funguje – v laboratoři se podařilo „vypěstovat“ umělé folikuly. Když je nasadily do tkáně holé laboratorní myši, za dva týdny se z folikulů staly vlasy. Podle magazínu Nature Communications tak myši reagovaly, i když se do nich implantovaly lidské kmenové buňky.
V budoucnosti by tak mohla léčba vypadat takto: muž by odevzdal v laboratoři vzorek kůže z hlavy. Tam by mu pomocí kmenových buněk upravily folikuly tak, aby z nich vyrostly opravdové vlasy – a ty by se pak muži implantovaly na hlavu. Pomocí výběru z různých folikulů by se dala rovnou zvolit i barva vlasů, zřejmě by tak současně odzvonilo i šedinám.
Zní to značně komplikovaně a především draze. Kmenové buňky a práce s nimi jsou extrémně náročný obor, tato léčba by zřejmě vyšla na desetitisíce a možná i statisíce korun. Zřejmě by z ní tedy zpočátku profitovali především boháči a pak lidé, kteří podstupují rekonstrukci například po popáleninách.
V současné době se hledá rovnou několik cest, jak definitivně pleš odeslat mezi témata minulosti. Na jednu z nejslibnějších narazili v USA. Biologové z Pensylvánské univerzity letos v únoru odhalili, že za vypadávání vlasů může kromě jiného také protein prostaglandin (přesněji Prostaglandin-D-syntáza). Ten se totiž vyskytuje jen na pleši, na normální zarostlé hlavě ho nenajdete. Teď pracuje hned několik týmů na tom, aby vymysleli, jak tuto látku blokovat. Podle článku v odborném časopise Science Translational Medicine to vypadá, že lék se bude prodávat v podobě masti.
