Otec počítačů Turing rozšifroval Enigmu a přispěl k porážce Němců
Geniální britský matematik a logik Alan Turing je považován za otce počítačů, už před půl stoletím se zajímal o umělou inteligenci či biotechnologie. Navíc se podílel na úspěšném odhalení principu tehdy nejdokonalejšího šifrovacího stroje, německé Enigmy, což podle odborníků zkrátilo druhou světovou válku o dva až tři roky.
Kvůli homosexualitě nemohl dělat svou práci.
Neortodoxní vědec Turing, jenž se narodil před 100 lety, 23. června 1912, byl ale v roce 1952 odsouzen v Británii kvůli své homosexualitě za "nemravnost", vyhozen z práce a musel podstoupit chemickou kastraci. O dva roky později, asi dva týdny před svými 42. narozeninami, Turing 7. června 1954 za záhadných okolností zemřel.
Skon jednoho z fenomenálních vědců je záhadou dosud. Začátkem 50. let pracoval Turing na Manchesterské univerzitě na rozvoji počítačů, kvůli jednomu milostnému poměru byl ale v lednu 1952 zatčen a obviněn ze "spáchání nemravnosti", tedy ze stejného zločinu, za který byl před více než 50 lety odsouzen Oscar Wilde (stále platila novela zákona z roku 1855, která kriminalizovala "nepřístojnou nemravnost" mezi dospělými muži).
Terapie, která zničila vědce
Vláda mu zrušila bezpečnostní pověření, dostal výpověď z práce a musel podstoupit estrogenovou terapii, která ho měla z homosexuality vyléčit. Místo toho štíhlý vědec, který dokázal bez problému uběhnout maraton, ztloustl a narostla mu prsa. O dva roky později jej 8. června 1954 nalezla hospodyně mrtvého v posteli, vedle které leželo několikrát nakousnuté jablko namočené v kyanidu. Mnozí si vzpomněli, že v Turingově oblíbené disneyovce Sněhurka a sedm trpaslíků zlá královna zpívá: "Jablko nořím do jedu, na svět spavou smrt vedu." Jedním z důvodů, proč má společnost Apple ve znaku nakousnuté jablko, prý je, že jde o symbol Turingovy sebevraždy.
Proč mají tygři pruhy? To objevil před 60 roky otec informatiky
Většina z Turingova okolí včetně jeho matky verzi o sebevraždě nikdy neuvěřila, mínila, že šlo o nehodu. Jeho sousedé shodně vypovídali, že v předvečer smrti byl v dobrém rozmaru, stejně tak i celé týdny předtím. Existují svědci, kteří tvrdili, že si pochvaloval i účinky hormonální léčby. Spisovatel David Leavitt na konci knihy o Turingovi Muž, který věděl příliš mnoho napsal: "Je zajímavé, že žádný z Turingových přátel neuvažoval o možnosti, že by sebevražda byla zinscenovaná." Britský premiér Gordon Brown se Turingovi v září 2009 jménem vlády omluvil.
Alan Mathison Turing se narodil 23. června 1912 v Anglii do rodiny britského koloniálního úředníka sloužícího v Indii. Podle svědectví matky ho od dětství zajímala čísla a řešil matematické problémy, současně však měl potíže například s pochopením kalendáře. V roce 1931 byl přijat na King’s College v Cambridgi, kde potom čtyři roky studoval matematiku. V květnu 1935 obhájil disertační práci a stal se v necelých 23 letech členem akademického sboru. Později získal doktorát v americkém Princetonu.
Mašina zázraků
Z roku 1936 pochází jeho asi nejvíce ceněná práce On Computable Numbers (O vyčíslitelnosti), ve které se objevil tzv. Turingův stroj. Jde o teoretický model výpočetního stroje, který se poté stal základem informatiky a významně přispěl ke vzniku dnešních počítačů. Turingův přínos byl v tom, že navrhl princip počítače jako univerzálního stroje, schopného dle "návodů" řešit prakticky cokoli.
Na počátku druhé světové války už byl Turing uznávaným matematikem a analytikem. V září 1939 proto nastoupil do legendárního Bletchley Parku v hrabství Buckinghamshire, asi 80 kilometrů severozápadně od Londýna, kde vláda zřídila tzv. Kódovací a šifrovací školu. Úkolem různých specialistů (například i šachistů, expertů na bridž nebo luštitelů křížovek) bylo dokázat číst německé rádiové depeše šifrované strojem Enigma. Němci se totiž domnívali, že Enigma je vůči kryptoanalytikům zcela odolná, ve vylepšené verzi existovalo přes 100 miliard kombinací propojení.
Velký bratr v počítačích se učí číst emoce. Pro korporace, vlády i bohulibé účely
Turing jako šéf týmu matematických problémů ale uspěl. Výsledkem byla "Profesorova kniha", což byl místy nečitelný dokument, v němž Turing popsal základy útoku na Enigmu. Na začátku roku 1940 byl podle Turingova návrhu postaven stroj Victory, který napodoboval činnost 30 strojů Enigma. Když šlo všechno dobře, zvládly najít klíč Enigmy i za hodinu. Nakonec dokázal v roce 1941 prolomit i kód německého námořnictva, jež používalo nejdokonalejší verzi Enigmy.
Úspěch, který se tajil
Po válce zůstaly úspěchy Bletchley Parku tajemstvím až do 70. let. Turing se nejprve krátce vrátil do Cambridge a později nastoupil do londýnské Národní fyzikální laboratoře, kde se podílel na vývoji modelu počítače. Od roku 1948 pokračoval v práci na univerzitě v Manchesteru, kde zkonstruoval jeden z prvních elektronických počítačů na světě a kde napsal knihu Programování a inteligence. V té uvažoval nad testem, jehož cílem bylo ověřit, zda je stroj schopen myslet jako člověk (tzv. Turingův test). V roce 1952 sestavil první šachový program, krátce před svou smrtí rozpracoval teorie, které spojovaly biologie s informačními technologiemi.
Počítačové hry mění lidský mozek. Odhalila to magnetická rezonance
Po Turingovi, který byl v roce 1999 americkým časopisem Time zařazen mezi dvacítku největších vědců 20. století, je pojmenována cena považovaná za "Nobelovu cenu" v oboru informatiky.
Podle některých zdrojů se měl v roce 1947 setkat v Göttingenu s německým vynálezcem Konradem Zusem, který v roce 1941 dokončil první programovatelný počítač na světě Z3.
