"Zrcadlo, zrcadlo – kdo je v zemi zdejší nejkrásnější?“, ptala se pohádková královna. Věřila tomu, co jí zrcadlo napovídalo – že je to ona. Nové studie však ukazují, že za to zlá královna ani moc nemohla, sebelásku k vlastní podobě totiž máme v genech všichni. 

Série experimentů prokázala, že lidé se automaticky považují za hezčí, než ve skutečnosti jsou. Psychologové testovali, jak lidé reagují, když se jim ukáže fotografie jejich vlastního obličeje. Testovaní dostali dvě verze vlastní podobizny – jednu opravdovou a druhou graficky upravenou tak, aby na ní člověk vypadal fyzicky krásnější. Většina zúčastněných tvrdila, že realitě víc odpovídá upravený obrázek – jejich „krásnější já“ jim tedy připadalo jako pravdivější než ne tak nádherná realita. 

Stejné pravidlo platilo také při rozpoznávání tváří blízkých osob, nikoliv ale u obličejů relativně neznámých lidí. My všichni zkrátka trpíme sebeláskou – a týká se to nejen obličejů. Studie nizozemských psychologů například při výzkumu zjistila, že většina testovaných osob měla mnohem raději písmena, která se objevují v jejich jménech než zbytek abecedy. Není ani divu, že nám připadají atraktivní lidé, kteří jsou nám podobní. Nevědomky tak upřednostňujeme věci, jež jsou nám blízké nad neznámými. A právě v tomto nevědomém jednání se dá najít třeba původ xenofobie. 

Můžeme se zpětně ovlivňovat?

Co to znamená? Psychologové z University of Wisconsin, kteří studii provedli a výsledky pak popsali, si myslí, že člověk má více mechanismů, pomocí nichž poznává sám sebe. Jeden z nich používá, když má v omezeném čase vyhodnotit nějaký obraz, třeba vlastní podobu. Pak využívá automatizované reakce. Má-li ovšem na rozhodnutí více času, pak zapojí složitější procesy, jako například sebehodnocení. 

Tato studie však především nezpochybnitelně dokázala, že na sebe pohlížíme mnohem méně objektivním pohledem než na jiné. Jsme nastavení tak, abychom zcela neznámé osoby brali neutrálně, zatímco sami sebe raději vnímáme pozitivně. V experimentu byly využity poznatky německých psychologů z univerzity v Řezně. Ti vypracovali metodiku, jak rozpoznat atraktivní a neatraktivní obličeje – a současně, jak zmanipulovat fotografii, aby se tvář jevila více či méně přitažlivá.

FOTO: Univerzita Řezno a Thinkstock.