Půda na povrchu Marsu se podobá vulkanickému písku na Havajských ostrovech. Dospěli k tomu vědci z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) na základě rozboru vzorku, který z povrchu rudé planety odebrala sonda Curiosity.

Život ukrytý v písku

Marsovské vozítko odebralo z povrchu čtvrté planety sluneční soustavy směs prachu a písku, kterou následně prozkoumalo pomocí různých přístrojů, včetně rentgenového zářiče. Výsledky analýzy ukázaly, že z mineralogického hlediska je vzorek podobný půdě sopečného původu, kterou lze najít na Zemi, uvedla v úterý NASA.

První rentgenový snímek marsovské půdy. Obrázek ukazuje výsledky analýzy - půda obsahuje krystalický živec, pyroxeny (minerály) a olivín spolu s dalšími nekrystalickými látkami. Vzorek, který získala Curiosity, je podobný sopečným půdám na Zemi. Barvy na snímku odrážejí intenzitu rentgenového záření - červená barva představuje nejintenzivnější záření. Zdroj: NASA/JPL-Caltech/Ames

Analýza vzorků půdy je klíčová pro pátrání vědců po tom, jaké v minulosti panovaly na Marsu podmínky. Vědci totiž mohou na základě objevených minerálů odvodit, v jakém prostředí vznikly. Lze tak prokázat, zda na rudé planetě v minulosti byly příhodné podmínky pro život, byť na úrovni mikroorganismů.

Zařízení na sběr vzorků se skládá z lopatky a třídicí jednotky, která umí materiál prosít a rozdělit podle velikosti. Následně Curiosity k analýze vzorků používá analyzátory SAM (Sample Analysis at Mars) nebo CheMin (Chemistry & Mineralogy Analyzer). Materiál může také prozkoumat kamera MAHLI (Mars Hand Imager) nebo rentgenový spektrometr APXS (Alpha Particele X-ray).

Vzorek pochází z oblasti, kterou tým pojmenoval Rocknest. Vzorek nejprve prošel sítem a oddělil částice větší než 150 mikrometrů (pro lepší představu: je to asi  šířka lidského vlasu). Marsovská půda obsahovala dvě hlavní složky: prach a jemný písek.

Rozbor sebraného materiálu je pro misi Curiosity klíčový a měl by zásadním způsobem pomoci s jejím hlavním posláním: odhalit původní podmínky na planetě a odpovědět na otázku, zda na ní někdy existoval život.

Sonda Curiosity přistála v srpnu v Galeově kráteru na Marsu a od té doby urazila po povrchu planety asi půl
kilometru. Tunové vozítko, poháněné energií termoelektrického generátoru využívajícího přirozeného rozpadu plutonia 238, na čtvrté planetě sluneční soustavy pátrá po možné existenci života. Mise sondy by měla trvat 23 měsíců.

Více si o výzkumu přečtěte na stránkách NASA.

Úvodní foto: Dvojice snímků z Mast Camera ukazuje záběr z oblasti Rocknest, kde Curiosity odebrala vzorky půdy. (Zdroj: NASA/JPL-Caltech/MSSS)

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

• Přistání astronautů na Marsu by mohlo ohrozit tamní možný život
• Sonda Curiosity našla na Marsu pyramidu. Co to znamená?
• Paradox: Největší obava mise Curiosity je, aby nenarazila na vodu ani život